Moderátor Aleš Cibulka září na obrazovkách TV Barrandov ve svém pořadu Sejdeme se na Cibulce. Na Vánoční Sejdeme se na Cibulce se můžete těším ve středu 24. prosince ve 20.55 hodin. A chybět nebude ani ve velkolepém Barrandovském Silvestru 31. prosince od 20.10 hodin.
Aleši, co vy a Vánoce. Jak se k nim stavíte?
Za posledních pár let jsem vzal Vánoce na milost. Nemám je moc rád, protože veškeré smutné věci v naší rodině se udály buď přímo na Štědrý den, nebo kolem Vánoc. A strašně mě štve ta šílená hektičnost kolem Vánoc.
Jak jste na tom s nakupováním dárků?
To naštěstí vůbec nemusím řešit. My jsme se v rodině dohodli, že si vůbec nebudeme dávat dárky, tím se vyhneme tomu, že dostaneme X věcí, které nebudeme potřebovat. Posledních pět let trávíme Vánoce s Michalem sami dva na chalupě na roubence, zdobíme stromeček, uděláme si něco dobrého k večeři, ani to nemusí být ryba. Je tam sice zima, ale krásně.
Dodržujete vánoční tradice?
Jednu tradici jsme chtěli s Michalem zahájit vloni a vydali se na štědrodenní výlet, že si dáme někde grog. Zjistili jsme, že všude je zavřeno. Jediná otevřená byla vietnamská večerka, tak jsme si koupili dvě plechovky piva a seděli jsme jako dva bezdomovci na Štědrý den odpoledne v potemnělém městečku na lavičce. A pak jsme si udělali na roubence hezké Vánoce.
Pečete cukroví?
Nepečeme. Zásobují nás naše maminky a také divačky Sejdeme se na Cibulce a posluchačky Tobogánu. Ani jim o to nemusím říkat, ale každý den před Vánoci dostanu pár krabiček a mám vystaráno a mám tolik druhů, jako málokdo. Tímto svým divačkám velice děkuji. Vloni jsme tedy dělali doma vanilkové rohlíčky, a přehnali jsme to s množstvím, a tak jsme je dojídali pomalu ještě na Velikonoce.
Jaké byly vaše Vánoce v dětství?
V dětství jsem Vánoce miloval. S o čtyři roky starším bráchou Radkem jsme si je užívali. Rodiče nám každý rok připravili krásné Vánoce. Vzpomínám si, jak jsem jednou dostal sadu fixů a byl jsem z ní nadšený. To tenkrát bylo špatně k sehnání. Samozřejmě se někdy pod stromečkem objevilo i zklamání. Jednou v pubertě jsem dostal koženou tašku, takovou diplomatku. Byla ale příšerná se zlatým kováním. Celou noc jsem přemýšlel, co s ní mám udělat, abych ji nemusel nosit.
Foto: TV Barrandov
