Výskyt bolestí hlavy se ve srovnání s obdobím před pandemií výrazně zvýšil. Lidé zažívají více migrén, tenzních bolestí hlavy i těch spojených s koronavirem. Důvodů je hned několik – stres, až o šedesát procent více času u obrazovky, nedostatek pohybu, změny denního režimu, nepříznivé podmínky při práci z domova, ale i vynechání návštěv lékaře. Dle studie publikované v The Journal of Headache and Pain* se frekvence záchvatů migrény u respondentů zvýšila až o 59 procent. Těžší průběh migrén uvádí dokonce šest z deseti účastníků studie. Přístup ke specializované péči usnadňuje českým pacientům i nová online poradna s odborníky na bolesti hlavy.
Od vyhlášení pandemie čelí lidé s chronickým onemocněním obrovské výzvě. Obzvláště zranitelní jsou pacienti citliví na změny v jejich okolí – jako například ti s migrénou a dalšími bolestmi hlavy. „Tato turbulentní doba s sebou přináší výrazné zhoršení u řady pacientů, nejčastěji u těch s migrénou. Setkáváme se ale i s větším množstvím tenzních bolestí hlavy, a to u lidí, kteří na ně dříve netrpěli. Pandemie už trvá velmi dlouho a pro všechny je to extrémně stresující období. Lidé nejsou trénovaní na to, že je na měsíc zavřete doma a pak se mají hned zase vrátit do běžného fungování – a takto pořád dokola,“ říká neuroložka ze specializovaného centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy MUDr. Ingrid Niedermayerová (na snímku).
Obrazovky a stres způsobují více migrén a bolestí hlavy
Ve srovnání s obdobím před pandemií se čas strávený u obrazovek počítače, telefonu nebo televize zvedl až o šedesát procent. To znamená, že průměrný člověk může být vystaven modrému záření z monitorů až třináct hodin denně. To může narušovat biologický rytmus a vést k poruchám spánku. Dle organizace American Migraine Foundation je navíc až devadesát procent migreniků oproti běžné populaci na světlo ještě citlivější. „Při záchvatech migrény je světlo mým největším nepřítelem. V tu chvíli nepomohou ani zatažené rolety, musím si schovat hlavu pod polštář a čekat půl hodiny, než se bolest zmírní. Kromě nevolnosti mi také tuhne šíje, často nemohu otáčet hlavou a připadám si jako robot. Člověk má pocit, že to nikdy neskončí. Zvládat moje migrény mi pomohli ve specializovaném centru,“ popisuje pan Miroslav (na snímku).
Spouštěčů bolestí hlavy a migrény se v této rychle měnící situaci objevuje mnoho. „Lidé teď mnohem častěji využívají home office a tráví více času doma, kde nemají ideální prostředí na práci – špatně sedí, nedělají si přestávky od práce, jsou neustále na obrazovkách a vynechávají i minimum přirozeného denního pohybu. To vše může být spouštěčem migrén a dalších bolestí hlavy, proto se teď setkáváme s jejich větším výskytem. Tím spíše by měla být péče o tyto pacienty intenzivnější. Postarat se o ně může praktik, neurolog nebo specializované centrum dle závažnosti obtíží. Využít mohou i online konzultace,“ říká neuroložka Niedermayerová.
Lidé mohou své obtíže konzultovat online
Jednou z možností, jak zdravotní obtíže řešit, je vedle návštěvy lékaře i online konzultace. Na platformě ulekare.cz je nyní pro lidi s bolestmi hlavy a migrénou dostupná poradna Linka o migréně (www.linkaomigrene.cz). Lékaři zdarma poradí a zodpoví dotazy pacienta do 48 hodin, případně doporučí osobní návštěvu odborníka nebo specializovaného centra v blízkosti bydliště.
Rozdíly mezi bolestmi hlavy mohou být špatně rozpoznatelné
Aktuálně se lidé setkávají nejčastěji s migrénou, tenzními bolestmi hlavy nebo s těmi, které jsou spojené s koronavirem. „Tenzní bolesti hlavy se projevují tupým tlakem na obou stranách hlavy, jsou spíše nižší intenzity a často je vyřeší volně prodejné léky. U migrény je to jednostranná pulzující bolest středně silné až silné intenzity a je doprovázena citlivostí na světlo, zvuky, nevolností či zvracením. Oba tyto typy bolestí hlavy mohou být spuštěny vlivem okolí nebo změnou v denním režimu,“ zdůrazňuje neuroložka Niedermayerová.
Bolest hlavy v průběhu nemoci covid-19 se může zpočátku zdát jako nástup migrény. Pacient běžně cítí pulzující až svíravou bolest se střední až silnou intenzitou. Při fyzické aktivitě nebo pohybu se bolest zhoršuje stejně jako u migrény. Doprovodnými příznaky jsou především ztráta čichu, chuti, slabost a bolest svalů a kloubů. Tyto projevy mohou být často zaměnitelné za jiné nemoci, proto je potřeba svůj stav konzultovat s lékaři.
Více na www.omigrene.cz.
* Studie byla realizována online v roce 2020.
Migréna dokáže být během na dlouhou trať. Hlavně nevzdávat časově náročné hledání vhodné léčby, shodují se Miroslav a Lubomíra
Příběh pacientky a pacienta s migrénou
Že je život s diagnózou migrény nesnadný, ukazují příběhy Miroslava K. a Lubomíry L. z Brna. Ať už jde o sníženou schopnost udržet si vlastní firmu či zaměstnání, nebo prostě o fakt, že migréna ovlivňuje zásadní i banální životní situace, není to s migrénou snadné. I obyčejné setkání s rodinou, přáteli nebo odjezd na dovolenou mohou být zásadním problémem, tato diagnóza zkrátka mění život k nepoznání. Miroslav i Lubomíra jsou také důkazem toho, že se vyplácí nevzdávat se, věřit v nalezení řešení a neustále s odborníky diskutovat o nových možnostech léčby. Shodují se, že migréna je běh na dlouhou trať a že oni konkrétně si museli na zlepšení počkat řadu let.
Pan Miroslav
„Před dvaceti lety, když mi bylo přibližně třicet, jsem se začal potýkat s bolestmi hlavy. Přišlo mi nenormální, že mě bolí hlava třikrát do týdne. Připisoval jsem to starostem z podnikání. V mojí malé firmě o čtyřech zaměstnancích jsem totiž dělal zároveň obchoďáka, účetního, ředitele firmy i skladníka. Práce ve stavebnictví bylo třeba dělat i o víkendech, takže stresu bylo dost. Stejné bolesti měl otec, tak jsem to zprvu bral jako něco možná dědičného. Po deseti letech se ale bolesti začaly stupňovat. Zkoušel jsem všechny možné rady, změny životního stylu, sledoval jsem internet, navštěvoval jsem neurology i alternativní léčitele.“
Pan Miroslav K. nakonec trpěl migrénou a bolestmi hlavy až 28 dní v měsíci. Zkoušel nejrůznější léky, žádné mu ale dlouhodobě nepomáhaly. Některé u něj vyvolávaly ospalost, až pan Miroslav málem usnul za volantem.
„Zkoušel jsem měnit doktory a medikaci. Nakonec jsem navštěvoval i různé léčitele pomalu po celé republice. Bylo to náročné časově i finančně, měl jsem i obavy, abych zvládl vést firmu a nepřišel o živobytí. V osobním životě jsem našel oporu u otce, který trpěl migrénou. Také manželka mě povzbuzovala, abych nepřestával hledat cestu k nějakému řešení. Když jsem odjížděl na výlet a zapomněl jsem si vzít prášky na bolest, byl jsem se schopen vrátit i sto kilometrů zpět, protože jsem věděl, že bolest s největší pravděpodobností přijde,“ dodává pan Miroslav.
„Nakonec pro mě bylo vysvobození, když jsem před několika lety přešel do specializovaného centra v Brně. Nepřestával jsem věřit a moje trpělivost se mi vyplatila. V dnešní době sice ještě migrénu občas mám, ale musím říct, že je mi s touto preventivní léčbou téměř o sto procent lépe. Bolest je výrazně menší a mnohem méně častá, dnes se s ní potýkám tak dvakrát do měsíce a dá se lépe snášet. Už se mi nikdy nerozvine do několikadenního utrpení, kdy bych nemohl skoro nic dělat.“
Pan Miroslav by ostatním migrenikům vzkázal, aby se nevzdávali: „Nakonec i po opravdu dlouhé době, kdy člověk trpí, může nastat zlepšení, byť už se to třeba nezdá možné. Nelituji času stráveného ježděním po různých doktorech, nakonec jsem svou vhodnou léčbu našel a ostatní ji mají šanci nalézt také.“
Paní Lubomíra
První bolesti hlavy začala nyní třiapadesátiletá paní Lubomíra L. pociťovat již ve dvanácti letech. Skutečný problém ale přišel až v dospělejším věku, přibližně kolem dvacítky. „Moje bolesti hlavy se rapidně zhoršily, když jsem začala brát hormonální antikoncepci. Poté u mě došlo k přechodnému zlepšení během těhotenství, bolesti se ale vrátily s ještě větší intenzitou poté, co jsem přestala kojit a obnovila se mi menstruace. Moje migréna byla zřejmě hormonálního původu. To už jsem začínala brát bolesti vážně a vyhledala pomoc neurologa,“ uvádí Lubomíra k začátkům své nemoci.
Poté následovalo období střídání doktorů, různých léků a celkově hledání řešení. Bolest hlavy byla pro Lubomíru už každodenní záležitostí, migrénou trpěla až dvacet dní v měsíci. Obávala se i dopadu nadužívání léků. „To už jsem někdy kvůli migréně takříkajíc chodila poslepu. Jednak kvůli bolesti a také kvůli množství prášků na bolest, které jsem brala skoro po hrstech. Je ale těžké to řešit jinak, musíte nějak fungovat v práci, péče o děti také není s nesnesitelnou bolestí hlavy možná,“ dodává Lubomíra.
„Zcela rozumím lidem, kteří mají problémy v práci, když doslova ležíte na stole a doufáte, že už pracovní doba skončí a vy si budete moci lehnout do postele. Je to náročná nemoc i pro okolí, nemůžete nikomu, ani vlastním dětem, něco napevno slíbit. Prošla jsem i s manželem a dětmi obdobím, kdy je to mrzelo, že jsme některé aktivity museli kvůli migréně rušit. Na rodinných oslavách jsem si často nemohla užít zábavu, seděla jsem v koutě a modlila se, aby se už šlo domů.“
Paní Lubomíra vystřídala za období dvaceti let několik neurologů, žádné léky na ni nezabíraly, jen lehce se jí snižoval počet dní, kdy ji trápila migréna. Život jí změnila až vhodná preventivní léčba. „Ihned jsem poznala, že je tato léčba něco jiného, než co jsem doposud vyzkoušela. Okamžitě mi zmizely nejhorší ataky, kdy jsem dříve byla mimo až týden. S touto preventivní léčbou je to úplně jiný level. Mám bolesti pár dní v měsíci, jsou výrazně méně časté a hlavně významně slabší. Změnilo to celý můj život, mohu si zase bez vážnějších omezení užívat života.“
Pacientům s migrénou by paní Lubomíra vzkázala, aby se hlavně nevzdávali a našli si odborníka, který se migrénou opravdu zabývá. „Podle mě člověk i v nejhorší bolesti doufá, že bude zas jednou moci v klidu posedět s dětmi, jít do práce nebo bez obav vycestovat na dovolenou. Vydržela jsem a tento sen se mi splnil.“
Foto: Havas
