Sopranistka Martina Janková se novou nahrávkou vrací k bachovskému repertoáru. Tři sopránové kantáty mají i přes odlišnost světů (první je svatební kantáta, další dvě jsou duchovní) něco společného: každá svým způsobem pojednává o některé z možných podob radosti. Bachův hudební svět je důvěrně blízký myšlení i hlasu Martiny Jankové – ve virtuózních koloraturních pasážích (Jauchzet Gott) i jemných výrazových nuancích (Ich habe genug). Album vychází u Supraphonu již 17. května 2013 a právě u příležitosti vydání nové nahrávky jsme položili Martině Jankové několik otázek.
Co pro vás osobně znamenají Kantáty Johanna Sebastiana Bacha, které ve vašem podáni vyjdou na novém CD Supraphonu?
S hudbou Johanna Sebastiana Bacha jsem vyrůstala od dětství a měla jsem tu čest jeho kantáty interpretovat již pod taktovkou takových úžasných muzikantů, jako jsou Sir John Eliot Gardiner, Marc Minkowski a Nikolaus Harnoncourt. Kantátu BWV 51 Jauchzet Gott in allen Landen jsem v roce 1997 předzpívala právě Gardinerovi a byla jsem jím pak přizvána ke spolupráci na jeho projektu Pilgrimage, kde jsem měla natočit pět kantát. Bohužel jsem pro úvazek v Curyšské opeře mohla realizovat pouze jednu. Kantátu BWV 82 Ich habe genug jsem znala již z dob studií a vždy jsem ji mužským kolegům záviděla. Když jsem se později dozvěděla, že tuto skladbu přepsal Johann Sebastian Bach i pro soprán své ženy, ihned jsem se ji naučila, velice ji miluji! Svatební kantátu Weichet nur, betrübte Schatten znám z nádherné nahrávky s Arleen Auger a považuji za štěstí, že jsem ji mohla také zpívat.
Jak se vám na nahrávce spolupracovalo se souborem Collegium 1704?
S Collegiem 1704 a Václavem Luksem velice ráda spolupracuji, neboť vím, že jsou to muzikanti, kteří se umějí radovat, a sdílená radost, jak známo, je o to větší radostí. Miluji jejich hudební nadšení! To je také důvod, proč s nimi v poslední době tak často vystupuji.
Na kterých koncertních pódiích vás uslyšíme?
Nyní se těším, že s Collegiem 1704 budeme objevovat málo známé Pašije Ježíše Krista od Josefa Myslivečka, které provedeme v rámci letošního Pražského Jara (29. 5.). Ihned poté (8. 6. a 9. 6.) se zase vrátím k Bachovi a budu zpívat jeho světské kantáty BWV 205, 211 (známá Kantáta o kávě) a 213 s Nikolausem Harnoncourtem a jeho ansámblem Concentus Musicus ve vídeňském Musikvereinu. Pak následují opět koncerty s Václavem Luksem a Collegiem 1704 v Maďarsku a na Moravě (28. 6. a 29. 6.). Léto strávím v nové produkci Cosὶ fan tutte v Salcburku a v září na známém Lucerne-Festivalu provedeme opět s Collegiem 1704 Bachovy a Zelenkovy kantáty (7. 9.). S těmito skvělými hudebníky mě uslyšíte také 29. 10. v Rudolfinu, tentokrát se však z barokního období přesuneme do doby klasicismu. Na závěr roku budu zpívat s Nikolausem Harnoncourtem Schumannovy Faustovy scény v Berlínské filharmonii a po Novém roce mě například čeká, kromě návratu na scénu Curyšské opery, také Liška Bystrouška s Franzem Welserem-Möstem a jeho Clevelandským orchestrem v USA.
Foto: Supraphon
