Je to již má třetí přečtená kniha od této autorky. A musím říct, že je z nich nejlepší. Bábovky byly hodně depresivní, Osm už mě bavilo o moc více a Veselí je ze života. Trochu smutku a lítosti, více komedie a trapnosti, ale napsáno velmi přirozeně, že mě kniha těšila a čtení jsem si užila.
Autorka má svůj styl. Neříká na rovinu, co se stalo, ale dostane se k tomu oklikou, takže čtenář musí být v pozoru, aby neztratil souvislosti. Stalo se mi to jednou, kdy jsem nepochopila, kde se tam vzal Adam. Četla jsem dál, že to bude později vysvětleno, ale nebylo. Tak jsem se musela vrátit a přečíst tu část předtím než se objevil a pak mi to vše do sebe zapadlo. Jinak mi to nedělalo problémy, spíše jsem byla zvědavá a někdy jsem hudrovala, proč to nenapíše rovnou, a musím si na vysvětlení počkat.
Hlavní postavou je třiatřicetiletá Eliška, která se rozhodla vrátit z Prahy na Moravu do rodného městečka Veselí. Je sama sebou zklamaná, že skončila zpátky u rodičů v baráku. Chce zkusit nový začátek, a tak z naspořených úspor otevře obchod s rybářskými potřebami. Ale nic nejde, jak si představovala. Na kurzu vaření pozná Standu, který je opravdu hodný chlap, ale Elišce na něm něco nesedí. Když potká Adama, opět to nedopadne dle jejich představ. A návrat k její první lásce také není OK. Za některé chyby si může sama. Její kamarádky nejsou také žádná výhra. Jedna se pere s obezitou, druhá s alkoholismem. A do toho všeho rodiče, kteří jsou vlastně nejlepší.
Suprová byla její mamka, která si na malém městečku dokázala udržet jistou úroveň i přes její nářečí a otevřenost. Jako postava se mi líbila nejvíc. Dohromady s Eliškou tvořily skvělou, vtipnou dvojku. Díky nim jsem se nad knihou zasmála. Skvělá byla třeba situace, kdy Eliška šla na cvičení s maminkou, které bylo určené pro maminky s dětmi. S malými dětmi.
Celkově zde byl opět nádech pesimismu, ale lehce a spíše převládá to dobré a vtipné, kdy to končí v myšlenkách na lepší zítřky. Eliška umí být k sobě kritická, nestydí se jít do všeho naplno, i když to od začátku vypadá na debakl. Je s trapasy jedna ruka, ale dokáže pomoci a mít pochopení. V knize se vyskytuje často nářečí, kterému Eliška statečně odolává. Ne vždy jsem schvalovala její chování, ale působilo to přirozeně, věřím, že i takové povahy jsou mezi námi. Sama mám skvělou kamarádku, která je v některých věcech nepraktická. Já jsem zase nedůsledná, prostě každý máme něco, i když si to třeba nepřiznáme.
Tento román chválím a doporučuji. Určitě nepadne do noty každému, ale oproti Bábovkám je to skvělý posun. Takže nenechte se ovlivnit předešlými knihami a zkuste tuto novou, třeba vás příjemně překvapí jako mě.
Hodnocení: 100%
Foto: Nakladatelství Motto
