V Česku mi příjde, že většina lidí si myslí, že je alkohol normální. Není. Když pije chlap, tak se to neřeší skoro vůbec a když žena, je za to hodně kritizována. Proto mě zaujala tato kniha, kde žena vypráví o svém boji s alkoholem. Za to má můj obdiv.
Málo alkoholiků si přizná, že má s pitím problém. A už velmi málo chce o tom mluvit a sdílet své zkušenosti. Takže tohle nejvíce oceňuji na tomto příběhu, kdy si myslím, že může dodat sílu ostatním, kteří jsou na alkoholu závislí. Proto je lepší s alkoholem nekamarádit a pokud možno pít opravdu jen výjmečně. A to říkám já, bydlící na valašsku, kde se sbírá ovoce na kvas a manžel velmi váhá, zdali dát trnku na buchtu. 🙂 Trochu si dělám srandu, ale někde to takto opravdu funguje.
Kniha mapuje autorčin začátek závislosti, průběh i léčbu. Jak sama povídá, chybí ji záklopka a pije až do odpadnutí. Jak jsem vycítila, problémy začaly potratem. Vyšeřili tím problém nechtěného dítěte. Pak se manželé přestěhovali do domku k rodičům manžela. To byla velká chyba. Moc dobře to vím, protože jsme udělali to samé. Deset let mi trvalo vyrovnat se s tchýni jaká je, naštěstí jsem to zvládla, ale moc chápu někdy tu bezmoc, které společné soužití s rodiči může vyvolat. Ano, existují vyjímky. Pak přišlo dítě. Mladá matka a alkohol. O jejím boji a co bylo impulsem začít léčbu si přečtěte již sami.
Musím zde oddělit morální rovinu, kdy kniha má velmi vysokou hodnotu ukázat, že to jde. Je to určitě neuvěřitelně těžké, ale jde to. A pak je tu rovina literární, kdy mi autorčin styl zcela nesedl. Někdy se tam opakovala fakta z bloku a z vyprávění. Pak jsem moc nerozuměla manželskému soužití. Je to náročné překlenout tohle všechno spolu, ale jejich vztah je zvláštní. Vím, že tam musí být velká tolerance a míra odpuštění. Ona pila, on ji urážel. Chybí mi tam pokora a omluva.
Třeba nechápu módu dnešních manželů, že každý má svoje finance na svém písečku a je velmi špatná domluva, co kdo platí. Vyloženě mě to vytáčí. Přeci jsme pár, dali jsme to dohromady, tak dáme dohromady finance a společně budeme hospodařit. Je to naše. Ne tvoje nebo moje. Naše.
Kniha je velmi zajimavá a pokud vás zaujala, určitě si ji přečtěte. Jestli máte rádi každý večer skleničku vína, tak si ji určitě přečtěte.
Hodnocení: 80%
Více infa: https://www.albatrosmedia.cz/tituly/52933693/zapisnik-alkoholicky/
Foto: Nakladatelství Motto
