Jungovského psychoanalytika Luigiho Zoju, jehož díla vyšla už v patnácti jazycích, znají čeští čtenáři především jako autora knihy Soumrak otců. Archetyp otce a dějiny otcovství (2005 a 2017 vydal Prostor). Zoja se v ní zabývá z mnoha úhlů fenoménem otcovství. Kniha byla vyznamenána italskou literární cenu Premio Palmi a americkou vědeckou cenu Gradiva Award.
Ve čtvrtek 5. října 2017 od 15 hodin na Velvyslanectví Italské republiky v Praze bude Luigi Zoja na toto téma diskutovat s ekonomem Tomášem Sedláčkem a s novináři.
V pátek 6. října 2017 od 17 do 20 hodin v areálu kláštera Emauzy vystoupí Luigi Zoja na přednášce pro veřejnost na téma Paranoia jako archetyp. Obě akce budu tlumočeny.
Anotace:
Soumrak otců je uceleným souborem esejů, v nichž se autor pokouší vystihnout archetyp otce a jeho rozmanité kulturně-historické projevy a proměny. Využívá přitom své znalosti antropologie, kulturních dějin, literatury i vlastní profese jungovského psychoanalytika.
Nejprve zavádí čtenáře do říše savců, kde samci soupeří o samice, aby ten nejsilnější mohl rozsévat své geny a ostatní mu sloužili jen jako stupně evolučního žebříku. Samci ale k potomkům nemají žádný zvláštní vztah. Otcovství se objevuje teprve s volním aktem »adopce«, kdy se muž rozhodne, že bude lidskému mláděti otevírat cestu do světa a budovat vzájemný vztah. To zároveň znamená, že muž se může učit od dítěte, což je jev ve zvířecím světě neznámý.
Mateřství má instinktivní základ, avšak otcovství je projevem záměru a vůle,
a na rozdíl od mateřství je tedy kulturně-společenským produktem. Se vznikem otcovství souvisí i vznik rodiny a civilizace. V muži-otci se však střetává biologický a kulturní aspekt, a vytváří tzv. otcovský paradox: vůči rodině a potomkům by otec měl být laskavý a ochranitelský, směrem ke světu a společnosti dobyvatelský a vítězný. V době dospívání se muži otevírá cesta buď do mužské hordy řízené zvířecími zákony boje o prvenství
a dobývání žen, anebo k otcovství, které znamená zodpovědnost a službu.
Na archaické kořeny fenoménu otce navazuje Luigi Zoja líčením sociálně-kulturních dějin otcovství v západní civilizaci. Postupuje od antiky, respektive od rozboru Homérova a Vergiliova díla, přes počátky křesťanství, Francouzskou revoluci, průmyslovou revoluci, obě světové války až k novodobé přeměně rodiny a dnešní situaci. Autorova analýza současného stavu hodnot a tradic spjatých s otcovstvím je stejně pronikavá a důkladná jako jeho pohled do minulosti. Sledujeme rostoucí propast mezi generacemi, vytrácení úcty a rituálu, zpovrchnění hodnot, které souvisí s tržními pravidly.
Autor konstatuje, že se otec vytrácí z rodiny i ze společnosti, ačkoli obě mají patriarchální základ. Dnešní svět hospodářství a technologie je vlastně mateřský, neboť slouží okamžitému uspokojování potřeb, konzumu a udržuje duši na úrovni raného dětství. Namísto otcovských duchovních a hierarchických hodnot se prosazuje rovnostářství a vzory diktované módou a médii. Luigi Zoja proto apeluje na nezbytnost hledání ztraceného otce, které je v evropské kultuře velkým tématem od chvíle, kdy se objevil Homérův příběh o Télemachově touze po setkání se svým otcem Odysseem.
Zoja však nemá v úmyslu poskytovat jednoznačný návod k nápravě stavu věcí.
S erudicí a literární nápaditostí provází čtenáře tématem, ale praktické a osobní závěry nechává na něm. Soumrak otců má co říci každému, kdo se zajímá o psychologické pozadí dnešní doby a o kulturní dějiny Západu. A samozřejmě všem těm, kteří chtějí hlouběji proniknout k postavě otce a k fenoménu otcovství.
Z italského originálu Il gesto di Ettore, vydaného nakladatelstvím Bollati Boringhieri v roce 2003, přeložil Petr Patočka
Autorovy doplňky, aktualizace a rozšíření ve 4. kapitole a v poznámkovém aparátu podle vydání z roku 2016 přeložila Olga Čaplyginová
Odbornou revizi překladu s přihlédnutím k autorizovanému německému vydání
provedla Zdena Mejzlíková
Odpovědný redaktor R. Jilský
Počet stran 344
Cena 347,- Kč
V českém jazyce vydání druhé, rozšířené a revidované autorem
O knize napsali
Se Zojou nemusí čtenář souhlasit, nicméně bude jeho knihou nadšen. Je chytrá, nová, jiná, nezvyklá, provokující. … čte se doslova jedním dechem: autor je kultivovaný vypravěč, poučený ctitel antické kultury, fundovaný antropolog, informovaný etolog
a – především jungovský psychoanalytik.
Milena Lenderová, Dějiny a současnost
Otcovství ve svých lehce psaných a velmi čtivých elegantních esejích definuje v opozici k instinktivnímu mateřství, jako projev vůle a záměru, a vyzdvihuje na něm především společenskou roli.
Literární noviny
Zoja postupuje ve výkladu chronologicky od prehistorie přes antiku po novověk a jeho esejistický styl a kvalitní překlad zaručují srozumitelnost širší obci zájemců.
Jan Linka, A2
O autorovi
Luigi Zoja se narodil v roce 1943 a je přední italský psychoanalytik, v minulosti působil v New Yorku a v Institutu C. G. Junga v Curychu, byl prezidentem International Association of Analytical Psychology a vyučoval na několika univerzitách v Itálii i v zahraničí.
V současné době provozuje vlastní praxi v Miláně. Napsal mj. práce Nascere non basta (Zrození nestačí, 1985), Coltivare l’anima (Rozvoj duše, 1999) a Al di là delle intenzioni. Etica e analisi (Úmysly. Etika a analýza, 2011). Za knihu Soumrak otců (Il gesto di Ettore, 2000) obdržel italskou literární cenu Premio Palmi a americkou vědeckou cenu Gradiva Award. Mnohá z jeho děl byla přeložena do patnácti jazyků. K jeho stěžejním tématům patří závislosti, absence otce, nenávist a paranoia v politice.
Foto: Nakladatelství Prostor
