Kniha Služka Hany Lasicové mě zklamala. Je mi líto takhle to napsat, protože ten kdo ji psal, určitě chtěl, aby se líbila. Ale vyprávění je chaotické, nemá to šmrnc, i když téma je zajímavé, tak mě to moc nebavilo.
Kniha je napsána formou vyprávění. Na svůj život vzpomíná Anka z Bánské Štiavnice, bastard, kterého ve třinácti letech poslala do služby její mamička. Je to v době císař pána, kdy nemanželské dítě byla ostuda a potupa. Chtěli se Anky zbavit, aby mamička mohla uzavřít sňatek. Poslala jí do Vídně, do šlechtického domu. Kde nejdříve byla služka a pak postupovala po žebříčku důležitosti přes chůvu až na kuchařku. Sloužila tam přes třicet let. Pak se vrátila do rodné vesnice. V tomhle je to opravdu smutné. Anka dřela a přesto jí dávali za vinu, že je nemanželská – bastard, že to musí odčinit a že ona je až na posledním místě. Anka mimo jiné vypráví o Líze, která s ní sloužila a skončila jako prostitutka, která se oběsila doma na pásku. O mladém pánovi Albertovi, který měl pro Anku slabost, sem tam jí pomohl a bavil se s ní víc jak bylo na pána patřičné. Po první světové válce se vrátil domů a před svatbou s bohatou nevěstou Anku požádal, aby s ním utekla do Ameriky. Anka na něj čekala na smluveném místě, ale on nepřišel. Ráno dělal jakoby se nic nestalo. Vypráví také o Slečně, které dělala chůvu a byla mentálně nemocná. Nakonec o ní pečovala až do její smrti i na Slovensku. Vyprávění končí Ančinou smrtí, dožila se devadesáti let.
Je to zvláštní kniha, pro mě je to nešťastně napsané, nemá to časovou linku. Jakoby bláznivá babka vyprávěla o svém životě a přeskakovala z tématu na téma, jak si zrovna vzpomněla. Nevím, třeba se to někomu líbí….I když některá fakta jsou zajímavá. To, jak se žilo nemanželským dětem, byly za to trestány, jak těžká dřina byla být poctivou služkou. Koho zajímají tyto osudy, tak ať klidně přehlídne formu vyprávění a ať si ji přečte. Knížku napsala Hana Lasicová, dcera populárních slovenských herců Milana Lasici a Magdy Vášáryové.
Foto: Nakladatelství Motto, TV Prima
