Emmi Itaranta – Strážkyně pramene

Krásná kniha a stojí za to si ji přečíst. Finská poetická dystopie, tak zní heslovitě popis knihy. Dystopie je myšlenka fiktivní společnosti, která se vyvinula špatným směrem. Kniha tuto situaci přesně vystihuje. Nacházíme se v daleké budoucnosti. Po přírodní katastrově roztají ledovce následkem globálního oteplování. Přebytek vody zatopí velkou část země. Lidé co přežili se přestěhovali a hlavním nedostatkem je pitná voda. Zemi vládne vojenská diktatura, která pečlivě hlídá spotřebu vody. Voda je na příděl, jsou hlídány i vodovody a vše je zapisováno. Část země je zakázaná jako neobytná a nikdo bez povolení do ní nesmí vstoupit. Lidé trpí nedostatkem vody, žijí ve strachu, protože ve snaze přežít si např.staví bez povolení vodovod. Ty, které vojáci odhalí, mají hlavní dveře domu označeny modrým kruhem, jsou v domácím vězení a čeká je smrt. Zemi zužuje vedro. Venku se  mohou lidé pohybovat jen s kuklou na hlavě, jinak by je ovádi ukousali. Tak zhruba jsem nastínila prostředí, ve které žije Noria.


Sedmnáctiletá Noria je dcerou čajového mistra. Je to vážené povolání s dlouholetou tradicí, hlavní náplní je vykonávat čajové obřady. A utajeným posláním je strážce vodního pramene. Otec Noriu od dětství učí tomuto umění, aby mohla být jeho následníkem. Těsně před mistrovskými zkouškami otec ukáže Norie skrytý pramen, který se nachází hluboko ve skále. To místo neexistuje, zná je pouze jeho rodina. Noria si uvědomuje závažnost tohoto tajemství, ale vydrží ho udržet? Celá vesnice nedostatkem vody chřadne. Nejlepší Noriina kamarádka Sanja má nemocnou malou sestru, která umírá. K tomu Noria a Sanja chodí na skládku hledat poklady ze starého světa. Nacházejí tam CD a přehrávač. Později zjistí Sanja jak to vše funguje a hlas z CD jim sděluje tajnou zprávu, která by mohla pomoci všem lidem. Je to hrozná doba, kdy to co mi připadá jako samozřejmost, ta nejzákladnější věc jako je voda, prostě není. Vojáci zaslepení vládou trestají lidi, kteří nic závažného neprovedli. Velmi jsem při čtení nad tímto tématem přemýšlela. A dlouho mi ještě zůstane v hlavě. Osud jedné obyčejné dívky, která se snaží pomoct. Kniha se velmi dobře četla, svým tématem je velmi zajímavá. Vykresluje podstatu vody, poeticky s přírodou a najednou bác. Realita, vojáci, smrt. Noria se zamýšlí jak neuvěřitelně je voda propojena se smrtí. Tento příběh ve mně zanechal stopy smutku. I když je to fikce, kdo ví co budoucnost přinese. Chování naší společnosti mi nedává moc nadějí, že by to mohlo dopadnout pozitivně. Tuto knihu doporučuji všem. Přečtěte si ji, berte ji jako varování a važte si každé kapky vody.

Foto: Nakladatelství Plus