Blanka Milfaitová – Příběh psaný do vody

Knihu jsem dočetla před dvěma dny a moc jsem se těšila, až o ní začnu psát. Bohužel zaměstnavatel přesunul moje myšlenky na jiné téma, a to najít si novou práci. Celkem mě to vzalo, protože mě práce baví a mám super kolektiv. Budu optimistická a doufat, že je to změna k lepšímu. Takže jsem se z toho šoku vyspala a vzhůru za touto úžasnou cestopisnou knihou.

příběh psaný do vody
Nejsem si úplně jistá, jestli je to vhodný úvod ke knize, ale mám z něho správný pocit, tak že ano. Celkem se mi to propojilo. Autorka mě opět přesvědčila, že je každý svého štěstí strůjcem. I když jsem sama změnu nepotřebovala, asi to tak má být a mám jít jinou cestou. Je jen na mě, jestli budu spokojená. Snažím se.
Četla jsem také první knihu autorky. Proto jsem se těšila i na tuto druhou.
Kniha se mi moc líbila, i když na některé věci mám jiný názor. Ale to je můj subjektivní pocit. Kniha je nádherně a kvalitně zpracovaná. Jako první mě zaujaly fotky, které jsou pro mě krásné. Vidím to pouze očima laika, ale dobře vystihují atmosféru místa, či osoby. Fotkami listovala a kochala se celá moje rodina.
Co se týče stylu, tak je čtivý, upřímný a plný emocí. Jako matka jsem ji obdivovala za kuráž, jet rodit na Sicílii a vozit své děti s sebou po světě. Fascinuje mě to a moc ji v tom fandím. Je to hodně o povaze, já bych to prostě nedala. Navštívila místa, o kterých jsem ani neslyšela, takže mě čekalo nejedno překvapení. Hezky jsem si u knihy odpočinula. Miluji cestování, ale tak nějak normálně. Možná se bojím a vymlouvám se sama sobě na peníze, protože na takové cestování si normální prací člověk nevydělá. Aspoň ne tady na Valašsku, kde máte průměrně 15tisíc na výplatní pásce a je to výhra. Mít nápad a kuráž začít podnikat, tak potom možná ano. Nechci se vymlouvat, protože o tom přesně autorka mluví. Záleží na každém z nás, kterou cestu si vybereme. Já jsem zvolila tu pohodlnější variantu. Nemám nápad ani povahu na podnikání. Jo, každý jsem jiný. A to je jedině dobře. Jen si to představte, kdyby se každý sebral a jen cestoval…
Kniha obsahuje kapitoly úvodem, kde autorka vypráví, proč začala knihu psát a co se stalo po vydání té prví. Zmiňuje se o Expu. V tomto ji obdivuji, protože podle jejího vyprávění, bych do toho nešla. Je to pocta a ocenění zastupovat ČR, ale za takových podmínek bych odmítla. Co vše je u nás možné, to si musíte přečíst.
Dále líčí přípravy na druhou velkou expedici, kterou po ostrovech popisuje. Jeden ostrov, jedna kapitola. V závěru kapitoly je jeden recept na marmeládu z místních surovin a jeden recept z domácích surovin. Mimo cestování popisuje porod na Sicílii, a jak to bylo s doubledeckerem. S láskou a hezky píše o svém partnerovi a dcerách. Jsou zde vzpomínky na významná setkání, kde opravdu odkrývá své srdce. V závěru jsou technické data expedice, a co si myslí ti druzí.
Když to shrnu, tak každý si tam najde svoje. Je to o cestování, o lásce, o partnerství, o rodičovství, o práci, o penězích, o přírodě, prostě o životě. Doporučuji.
Na závěr si neodpustím říct svůj komentář na některé názory autorky. Obdivuji, jak je ve výchově dětí důsledná. Ale k okolí je hodně pesimistická. Nemyslím si, že by děti a mladá generace na tom byla až tak špatně. Doba je jiná, ale od toho jsme tu my rodiče, abychom děti usměrňovali od elektroniky k přírodě a času stráveného spolu jako rodina. V okolí vidím hodně rodin, které se o to snaží. Jsem optimista.
Autorka má hrůzu z budoucnosti, z toho, kde ten svět spěje. Ano, je to těžké, ale válka je poslední možnost. Poslat tam svého partnera je jedna věc, ale vidět civilisty, nevinné lidi, jak trpí, je věc druhá. Válka je ta nejposlednější řešení, jak konflikt urovnat. Mám z ní hrůzu a nemluvila bych o ní tak jednoduše.
A poslední věc, která mi leží po přečtení v hlavě, je vztah k jejím rodičům. Více toho zmiňovala v první knize, ale i v té druhé, se tohoto tématu lehce dotkla. Je mi jedno, jak to bylo a jak to je. Jen nezaujatě radím, ať jim odpustí a už se tím nezabývá. Z jejího textu cítím ublížení, které ji hryže. Nyní má svůj nádherný rodinný kruh a je zbytečné si ho kazit myšlenkami na lidi, kteří už bohužel nejsou uvnitř kruhu.

Autorce děkuji za krásnou knihu a těším se na další.

Knihu si můžete zakoupit zde:

https://www.kniha.cz/pribeh-psany-do-vody-pribeh-opravdove-vasne-2/

Foto: Nakladatelství Mladá fronta