Karel Kryl jako písničkář s výjimečným básnickým talentem, ale také jako vizionář a prorok, jehož skeptické názory publikum v porevolučním nadšení najednou nechtělo slyšet. Člověk hořce zklamaný novým vývojem a jeho lídry, člověk, kterému na konci života možná žalem puklo srdce… I tak představí Karla Kryla nová inscenace Země Lhostejnost v režii Doda Gombára, která má 5. října premiéru ve Studiu Švandova divadla v Praze.
Režiséra při tom inspirovaly hlavně Krylovy polistopadové eseje ze stejnojmenné sbírky, ale i dosud nevydané texty z archivu umělcovy manželky Marlen Krylové – právě ty zazní z jeviště úplně poprvé. „Kryl šel vždycky proti proudu. A vždycky věděl, že minulost se zazdít nedá,“ říká Dodo Gombár, v jehož inscenaci hraje Miroslav Hruška, Klára Cibulková, Petra Hřebíčková ad. Představení s živou hudbou a rytmickými voicebandy překvapí rovněž nečekanou scénografií. Země lhostejnost tak poutavě přibližuje jeden mimořádný lidský osud, ale i nedávnou historii.
Současný umělecký šéf Švandova divadla na Smíchově Dodo Gombár se narodil 3. červen 1973 a patří k úspěšné generaci slovenských režisérů, kteří našli uplatnění na obou březích hraniční řeky Moravy. Momentálně žije v Praze, ale jak jen to jde, utíká společně se svou ženou (slovenskou herečkou Rékou Derzsi) zpátky do Hostýnských a Vizovických vrchů, které si zamiloval během svého zlínského angažmá. Citlivě a přesně sahá po neotřelých divadelních předlohách, které staví na tenkou hranu mezi realitou a snem. Zajímavá je vždy i hudební složka jeho inscenací, pravidelně uváděných a oceňovaných na domácích i zahraničních festivalech.
Ve Švandově divadle na Smíchově (ŠD) je Dodo Gombár uměleckým šéfem a kmenovým režisérem od září 2010. Svou první sezonu tu otvíral Dorstovým Merlinem, na smíchovské scéně uváděným ve dvou samostatných inscenacích Merlin: Zrození a Merlin: Grál. Pro ŠD dále zrežíroval dále např. Crash u potoka, moderní přepis románu Karoliny Světlé, brutální outsiderskou grotesku Eskalátor spjatou s nedalekou stanicí metra Anděl nebo současný text Vladimirova děvka o jednom podivuhodném setkání hospodského a hosta s Michalem Dlouhým v hlavní roli. Ve Švandově divadle režíroval i cyklus zhudebněných balad Český kalendář, na němž spolupracoval s Michalem Horáčkem. Nejnověji chystá v říjnu 2013 premiéru Země lhostejnost, hru inspirovanou porevolučními esejemi a texty Karla Kryla. Jeho dalším projektem bude inscenace Proměna podle známé předlohy Franze Kafky, děsivé a zároveň směšně absurdní drama Řehoře Samsy, který se jednoho dne probudí jako obrovský hmyz, bude mít premiéru v květnu 2014.
Dodo Gombár je také respektovaným autorem. V roce 2011 dokončil film Smíchov pláče, Brooklyn spí (scénář, režie), dvakrát slavil úspěch jako dramatik v soutěži Ceny Alfréda Radoka s texty Hugo Karas a Třetí věk, do finále Cen Alfréda Radoka se dostala i jeho hra Bez Boha dům. Mezinárodně úspěšná je také jeho hra Mezi nebem a ženou. Pro letní přehlídku „Báječné léto s Michalem Vieweghem“ zadaptoval Biomanželku, pod Románem pro ženy je podepsán jako spoluautor. Za cyklus Hyde-Park – projekt „krátkometrážních“ premiér ve Švandově divadle, o jejichž rozpracování do podoby celovečerního představení rozhodují sami diváci – získal nominaci na cenu Divadelních novin.
Dodo Gombár pochází ze Smolenic, malebné obce na úpatí Malých Karpat v trnavském okresu. V Trnavě vystudoval gymnázium a na činoherní fakultě VŠMU v Bratislavě si pak vybral obor divadelní režie. Během studia pobýval v rámci roční stáže na Circle in The Square, Theater School on Broadway v New Yorku. Po absolutoriu na VŠMU (1998) se na dvě sezony stal kmenovým režisérem a uměleckým šéfem Komorného divadla v Martině a vytvořil tam za dobu svého působení, ať už v angažmá nebo jako hostující režisér, 13 inscenací (např. A. P. Čechov: Čajka; D. Gombár: Štúrovci – příběh bigbítové legendy; M. A. Bulgakov – D. Gombár: The Dog ́s Heart; M. Viewegh: Andělé všedního dne).
Od roku 2000 působil coby režisér na volné noze v řadě českých, slovenských i evropských scénách (Itálie, Maďarsko). Angažmá přijal až v roce 2006, kdy se stal uměleckým šéfem a kmenovým režisérem v Městském divadle Zlín. Ve své době zde nastudoval nespočet inscenací, jež se vyznačovaly charakteristickým autorsko-režijním pojetím (např. Faust, Tři sestry, Mistr a Markétka). Věnoval se i režii muzikálů a hudebních komedií (Šumař na střeše, Limonádový Joe, Kabaret, Balada pro banditu).
Městské divadlo ve Zlíně opustil v roce 2009 režií jeho vlastní hry Tretí vek v Městském divadle v Žilině, jež následovala po uvedení lyrikálu Michala Horáčka Kudykam ve Státní opeře Praha. V té době zároveň pravidelně hostoval např. v Městských divadlech pražských, v Rokoku (B. Němcová – D. Gombár: Kauza Divá Bára), ve Švandově divadle na Smíchově (G. Buchner – D. Gombár: Vojcek – Der Romantiker nebo W. Shakespeare: Sen noci svatojánské), v Divadle Petra Bezruče Ostrava inscenoval vlastní text Hugo Karas.
Dále působil v Divadle Reduta při ND Brno, v Městském divadle Brno, v Divadle Bolka Polívky, hostoval také v Činoherním Studiu Ústí nad Labem, na Nové scéně Bratislava nebo ve Slovenském národním divadle Bratislava.
Na kontě má už kolem sedmdesáti režijních počinů.
Foto: Archiv České televize / Pavla Černá
