Ostrava je jediné město na světě, kde se bude hrát Dvořákova Armida

Po jednadvaceti letech se do Národního divadla moravskoslezského vrací vrcholné dílo světoznámého skladatele Antonína Dvořáka. Poslední Dvořákovu operu Armida nastudoval tvůrčí tým Robert Jindra (hudební nastudování) a Jiří Nekvasil (režie), mezi jehož úspěchy patří například vysoce ceněná inscenace Cardillac. „Armida mě fascinuje nejen coby vrcholné dílo Antonína Dvořáka, ale taky svým neobyčejným osudem: přes své nesporné kvality se dosud neprosadila doma ani na světové scéně, přitom jde o silné téma: příběh opery vychází z eposu nejvýznamnějšího básníka italského baroka Torquata Tassa Osvobozený Jeruzalém,“ uvádí režisér Jiří Nekvasil.


S novou premiérou, mimořádným projektem o lásce rytíře Rinalda a pohanské kouzelnice Armidy, se opera NDM na začátku příštího kalendářního roku zúčastní celostátní přehlídky Opera 2013, která se koná vždy jednou za dva roky v Praze a prezentuje ty nejlepší operní inscenace z celé České republiky.


K roli Armidy se po dvaceti letech vrací přední operní pěvkyně Eva Dřízgová-Jirušová, která letos oslaví významné životní jubileum. Alternovat ji bude Dana Burešová, sólistka Národního divadla v Praze, která s operou NDM spolupracuje pravidelně, dosud zde vytvořila Šárku v Janáčkově stejnojmenné opeře a Cardillacovu dceru v Hindemithově opeře Cardillac. V roli rytíře Rinalda se představí tenorista Tomáš Černý, který byl za ztvárnění role Dona José v Carmen v NDM v užší nominaci na Cenu Thálie 2010 a za ztvárnění Lorise v Giordanově Fedoře se dostal do širší nominace na Cenu Thálie 2011.


Součástí uvedení Dvořákovy opery Armida je také doprovodný program, který Národní divadlo moravskoslezské připravilo ve spolupráci s Antikvariátem a klubem Fiducia. Bude jím přednáška historika a hudebního publicisty Martina Jemelky s názvem Armida – scifi opera pro 21. století, která se koná dnes – 24. dubna 2012 v 18 hodin v Antikvariátu a klubu Fiducia.


Dodnes neprávem opomíjená opera Antonína Dvořáka byla uvedena poprvé v Národním divadle v Praze roku 1904. Kromě nemnoha jiných uvedení stojí za zmínku zejména její ostravské inscenace z roku 1941 a posléze 1991, kdy ji do dramaturgického plánu divadla zařadil jako jednu ze svých priorit tehdejší šéf opery Miloslav Nekvasil (otec dnešního ředitele Národní divadlo moravskoslezské Jiřího Nekvasila). Jak se liší režijní pojetí otce a syna a zároveň jak vyzrál projev Evy Dřízgové-Jirušové v hlavní roli zjistí diváci na premiéře 3. a 5. května v Divadle Antonína Dvořáka.

Osoby a obsazení
Dirigent – Robert Jindra, Jan Šrubař
Hydraot, král Damašku – Martin Gurbaľ, Jan Šťáva
Armida, jeho dcera – Dana Burešová, Eva Dřízgová-Jirušová
Ismen, vládce Sýrie a čaroděj – Richard Haan
Rinald, rytíř – Tomáš Černý, Valentin Prolat
Bohumír, vůdce křižácké výpravy – Michal Křístek, Martin Bárta
Petr, poustevník – Ondrej Mráz, David Szendiuch
Sven, rytíř – Josef Moravec, Martin Šrejma
Gernand, rytíř – Matěj Chadima, Michal Onufer
Dudo, rytíř – Pavel Ďuríček, Peter Svetlík
Ubald, rytíř – Roman Vlkovič, Václav Živný
Roger, rytíř – Václav Morys, Ondřej Koplík
Muezin, Hlasatel – Jaroslav Kosec, Martin Štolba
Siréna – Veronika Holbová, Marianna Pillárová
Premiéra: 3. a 5. května v 18.30 hodin, Divadlo Antonína Dvořáka

Eva Dřízgová-Jirušová
Patří k vyhledávaným pěvkyním operního i koncertního repertoáru. Je hostem mnoha operních scén a spolupracuje s nejlepšími našimi orchestry včetně České filharmonie, Symfonického orchestru Hl. m. Prahy FOK, Brněnské filharmonie, nebo Janáčkovy filharmonie v Ostravě.
Její hlasové a technické dispozice jí umožňují interpretovat velmi široký repertoár jak v operní, tak kantátové, oratorní a písňové tvorbě, nevyjímaje symfonická díla R. Strausse a G. Mahlera. Díky své muzikálnosti je zároveň vyhledávanou interpretkou současné hudby. Zpívala téměř ve všech zemích Evropy, ale také v Japonsku, kde se mimo jiné představila v titulní roli Janáčkovy Lišky Bystroušky v japonské premiéře s Tokijským symfonickým orchestrem. Jednou z jejích nejvýznamnějších rolí je Rusalka, kterou zpívala na řadě scén (ND Praha, Brno, Ostrava, Český Krumlov, Loket, Karlsruhe, L´Opera di Roma). Hostovala s mnoha zahraničními orchestry (například Mnichovská filharmonie, Filharmonický orchestr v Kolíně nad Rýnem, Göteborgs Symfoniker, Odense Symfoniorkester, Slovenská filharmonie a další).
V roce 1996 obdržela prestižní Cenu Thálie za nejlepší ženský výkon roku v oboru opera za roli Mimì v Pucciniho opeře La bohème a v roce 1998 tutéž cenu za titulní roli v Debussyho opeře Pelléas et Mélisande. Spolupracuje s Českou televizí a Českým rozhlasem.
Od roku 2000 se datuje její pedagogická činnost, a to na Janáčkově konzervatoři v Ostravě, a od roku 2008 také na katedře sólového zpěvu Ostravské univerzity.

Dana Burešová
Vystudovala zpěv na Pražské konzervatoři u prof. Brigity Šulcové. Během studií se zúčastnila několika hudebních kurzů u profesora Pavla Lisiciana ve Výmaru v Německu. V pátém ročníku konzervatoře se stala sólistkou opery Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, kde její první rolí byla Zerlina v Mozartově Donu Giovannim. V témže divadle zpívala Adélu v Straussově Netopýrovi a dále Kuchtíka v Dvořákově Rusalce a Esmeraldu ve Smetanově Prodané nevěstě.
Poté, co vyhrála konkurz na roli Mařenky v Prodané nevěstě, jí bylo nabídnuto angažmá v pražském Národním divadle. Od sezóny 1992 / 1993 na jevišti Národního divadla vytvořila hlavní role ve významných operních dílech českého i světového repertoáru. V operách Bedřicha Smetany to kromě Mařenky v Prodané nevěstě byly Jitka (Dalibor), Vendulka (Hubička), Hedvika (Čertova stěna), Ludiše (Braniboři v Čechách); v operách Antonína Dvořáka zpívala Rusalku a Terinku (Jakobín), v dílech Leoše Janáčka Jenůfu (Její pastorkyňa) a Lišáka (Liška Bystrouška).
Mezi její významné role patří i Taťána (Čajkovskij – Evžen Oněgin), Kněžna (Mozart – Figarova svatba), Micaëla (Bizet – Carmen) nebo Alžběta (Wagner – Tannhäuser). Se souborem opery Národního divadla Praha několikrát absolvovala turné po Japonsku (Rusalka, Kouzelná flétna, Figarova svatba), v Japonsku hostovala rovněž v roli Alžběty ve Wagnerově Tannhäuserovi a jako Mařenka v Humperdinckově opeře Perníková chaloupka. Hlavní roli ve Smetanově Prodané nevěstě ztvárnila v inscenaci opery v Baltimore, na Sardinii zpívala Jitku ve Smetanově Daliborovi, v Las Palmas Dvořákovu Rusalku.
Kromě operní činnosti Dana Burešová úspěšně rozvíjí svou činnost koncertní a uplatňuje se na nahrávkách operních děl i písní. Mimo jiné jako členka souboru Musica antiqua Praha, koncertovala v Německu, Dánsku, Francii, Rakousku a dalších evropských zemích a z její spolupráce s tímto souborem vzešla dvě CD s barokní a českou lidovou hudbou. S Pražským komorním orchestrem nazpívala Smetanovy Večerní písně. Pro vydavatelství Supraphon nahrála CD s písněmi Vítězslavy Kaprálové. V roce 2008 Dana Burešová získala Cenu Thálie za mimořádný ženský jevištní výkon v roli Alžběty ve Wagnerově opeře Tannhäuser uvedené na scéně Národního divadla Brno.

Tomáš Černý
Patří mezi přední české tenoristy a v současné době působí jako stálý host opery Národního divadla a Státní opery v Praze. Z posledních zahraničních angažmá jmenujme např. prince v Dvořákově Rusalce s dirigentem Vladimirem Fedosejevem v červnu 2010 v Opernhaus Zürich nebo Lacu Klemeně z Janáčkovy Její pastorkyně ve Staatsoper Stuttgart v režii Calixta Bieita pod taktovkou Marca Pioletta v roce 2008. V prosinci 2009 vystoupil na prestižním koncertu v Komische Oper v Berlíně s programem P. I. Čajkovského se šéfdirigentem Carlem St. Clairem.
V zahraničí je Tomáš Černý považován za specialistu na český, zejména Dvořákův koncertní repertoár. Je držitelem Ceny Thálie 2000 za interpretaci role prince Su-Čonga v Lehárově Zemi úsměvů a ceny Libuška udělené v rámci festivalu Opera 2005 za nejlepší ztvárnění hlavní role Edgarda v Donizettiho Lucii di Lammermoor. Role Laci z Janáčkovy Její pastorkyně mu přinesla nominaci na Cenu Thálie 2005 a za Jeníka z Prodané nevěsty byl nominován na Cenu Thálie 2008.
Na mistrovských kurzech v roce 2006 navázal spolupráci s prof. Margreet Honig z Amsterodamu. Dále zdokonaluje pěveckou techniku se sopranistkou Christinou Vasilevou. Zpěv studoval od roku 1997 u prof. Jiřího Kotouče a od roku 2002 u prof. Svatavy Šubrtové.
Na operních scénách ztvárnil řadu klíčových tenorových rolí české i světové operní tvorby, jako je Rodolfo (Puccini – La bohème), Cavaradossi (Puccini – Tosca), Pinkerton (Puccini – Madama Butterfly), Alfredo (Verdi – La traviata), Princ (Dvořák – Rusalka), Jeník (Smetana – Prodaná nevěsta), Laca (Janáček – Její pastorkyňa) ad.
S úspěchem vystupuje na prestižních domácích i zahraničních festivalech (např. Musikfestival v německém Rheingau, ION – Musica sacra v Norimberku, Herrenchiemsee Festspiele, Murten Classics, Milano Musica, Smetanova Litomyšl, Pražské jaro, Mezinárodní hudební festival Český Krumlov, Mezinárodní divadelní festival v rumunském Sibiu, Mezinárodní festival soudobé hudby Varšavský podzim) i na operních scénách, např. Staatstheater Wiesbaden, Slovenské národné divadlo v Bratislavě ad.
Spolupracuje s českými i zahraničními orchestry např. s Českou filharmonií, Tonhalle Orchester Zürich (Dvořákovy Svatební košile), Gewandhaus Orchester Leipzig (Verdiho Requiem), Bremer Philharmoniker (Dvořákovo Stabat mater), Brabantská filharmonie (Dvořákovo Stabat Mater), Odense Symfoniorkester (Dvořákovo Reqiem),Orquesta Nacional de España (Martinů – Gilgameš), Royal Liverpool Philharmonic (Dvořákovo Stabat mater), RAI Torino, Symfonický orchestr Maďarského rozhlasu (Dvořákovy Svatební košile) nebo Narodowa Orkiestra Symfoniczna Polskiego Radia.
Dále spolupracoval s dirigenty Petrem Altrichterem, Sergem Baudem, Jiřím Bělohlávkem, Alanem Buribayevem, Aldem Ceccatem, Oliverem Dohnányim, Olari Eltsem, Leopoldem Hagerem, Gabrielem Chmurou, Eliahu Inbalem, Ken-iciro Kobajashim, Jiřím Koutem, Ondrejem Lenárdem, Christophem Poppenem, Helmuthem Rillingem, Leošem Svárovským, Martinem Turnovským, Maximianem Valdésem, Casparem Zehnderem aj.
Umělec se představil koncertnímu publiku od tokijské Oji Hall přes většinu evropských zemí (mj. Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Rakousko, Švýcarsko) až po Palacio de Bellas Artes v Mexico City. Jeho rozsáhlý repertoár zahrnuje kromě běžného koncertního repertoáru A. Dvořáka, G. Verdiho, A. Brucknera, H. Berlioze, L. Janáčka, B. Martinů ad. také stěžejní barokní a klasicistní díla mistrů J. S. Bacha, G. F. Händela, W. A. Mozarta, L. van Beethovena a G. Rossiniho.
V sezóně 2010/2011 připravuje Tomáš Černý roli Dona Josého z Bizetovy Carmen ve Státní opeře Praha; z koncertních vystoupení jmenujme např. Massenetovo oratorium Marie-Magdaleine na závěrečném koncertu na Musikfestivalu v Rheingau s Leošem Svárovským nebo koncert s Českou filharmonií pod taktovkou Ondreje Lenárda.

Foto: Národní divadlo moravskoslezské