To, jak vzniká opera, přiblíží nejen dětským divákům Brittenův projekt Hrajeme operu! – Kominíček. První premiérou Národního divadla moravskoslezského v nové divadelní sezóně je dílo Benjamina Brittena a Erica Croziera Hrajeme operu! – Kominíček. Autoři jej vytvořili v roce 1949 s cílem přiblížit mladému divákovi, jak vzniká operní dílo a jeho následné představení. Premiéra 18. září 2011 v 16 hodin v ostravském Divadle Antonína Dvořáka.
První část tvoří prolog – divadelní hra, ve které sedm dětí a čtyři dospělí vymyslí děj opery o chudém kominickém učni, napíší libreto, složí hudbu a připraví představení. „V první části inscenace se diváci dozvědí, jak vzniká opera. Navštíví i zákulisí divadla a nahlédnou do tajuplné »divadelní kuchyně«. Budou si moci sáhnout na dekoraci a rekvizity přímo na jevišti a seznámí se s vybranými divadelními profesemi, jako jsou skladatel, dirigent, osvětlovač, režisér a další. V druhé části pak zhlédnou operu Kominíček (cca 40 minut), v níž účinkují členové Dětského operního studia. V alternaci jedné z hlavních rolí se objeví i Patrícia Janečková (vítězka soutěže Talentmania),“ přibližuje tento mimořádný projekt dramaturg opery Daniel Jäger.
Kominíček je neobyčejně živá dětská opera se šťastným koncem, plná vtipu a melodické invence, která je vhodná pro děti od šesti let. „Představení bude zahájeno ve foyer prvního balkónu Divadla Antonína Dvořáka, kde se odehraje první scéna prologu. Děti se poté v doprovodu hudebního skladatele Normana (Jiří Sedláček) odeberou na zadní jeviště divadla, kde bude představení (druhou scénou prologu) pokračovat,“ říká režisér Lubor Cukr, který v Ostravě pracuje poprvé, ale s inscenováním této interaktivní opery má zkušenosti z Dětské opery Praha, a pokračuje dále: „Následně se všichni sejdou na zadním jevišti a společně s dětmi a všemi interprety uvidí, jak se taková opera dělá. Samotná opera Kominíček se pak bude hrát po přestávce, a to klasicky na jevišti, s diváky v hledišti.“ V další z hlavních rolí se v tomto projektu představí Alena Sasínová-Polarczyk z Komorní scény Aréna, která ztvárnila roli Gladys.
Kominíček je ideálním rodinným představením a současně také jedním z mála školních představení, které v současné době české operní soubory svým divákům nabízejí. Na adrese http://www.ndm.cz/userfiles/archiv_priloh/clanky/letaky-plakaty/2010-2011/kominicek-1309248985.pdf jsou pro děti k této opeře připraveny zábavné pracovní listy, které pro Národní divadlo moravskoslezské připravila Mgr. Hana Foltová ze školy Ostrčilova International School.
Kominíčka hudebně nastudoval a diriguje Jan Šrubař, režie se ujal Lubor Cukr. Na scéně Davida Baziky a v kostýmech Evy Kotkové se v hlavních rolích představí Alena Sasínová-Polarczyk, Jiří Sedláček, Erika Šporerová / Jitka Zerhauová, Jan Dunděra / Vilém Honysz, Veronika Holbová / Marianna Pillárová, Patrícia Janečková / Natálie Podškubková, Václav Morys, Martin Gurbaľ / Václav Živný a členové Operního studia NDM. Sbormistryní je Lenka Živocká.
Premiéra: 18. září 2011 v 16 hodin v Divadle Antonína Dvořáka.
Benjamin Britten (1913–1976)
Vedle Henryho Purcella, Ralpha Vaughana Williamse a Edwarda Elgara patří Benjamin Britten k nejvýznamnějším představitelům anglické hudby. Vytvořil si vlastní velmi osobitý styl, v němž tvoří dominantní rysy originalita a fantazie. Jeho opera Kominíček (The Little Sweep) je druhou částí díla Hrajeme operu! (Let’s Make an Opera!) s podtitulem »Zábava pro mladé lidi«. Britten ji napsal ve spolupráci s anglickým divadelním režisérem Ericem Crozierem, který je autorem textu. První část tvoří hra, ve které sedm dětí a čtyři dospělí vymyslí děj opery o chudém kominickém učni, napíší libreto, složí hudbu a připraví představení. Příběh Kominíčka vychází z dvou krátkých básní ze sbírek Williama Blakea Písně nevinnosti a Písně zkušenosti z roku 1794. Těžká sociální situace chudých dětí, které byly v té době najímány jako pracovní síly, v Brittenovi vyvolávala pocity hrůzy. Tato skutečnost směřovala ke vzniku soucitné evokativní hudby, která ale není podobenstvím sociální nespravedlnosti a není ani sentimentálním projevem lítosti.
Lubor Cukr
Narodil se v Praze. Od roku 1999 působí ve Státní opeře Praha, velmi často také pracuje v zahraničí, například v Opéra de Nice a Opéra de Toulon. V roce 2008 spolupracoval s Gilbertem Blinem na poloscénickém provedení Scarlattiho oratoria La Giuditta za spoluúčasti Ensemble Baroque de Nice, které bylo v létě 2009 s úspěchem provedeno na několika hudebních festivalech ve Francii. Režíroval například současnou operu J. F. Fischera Hry (2003) v rámci pražského festivalu Opera 2003 a operu Kominíček Benjamina Brittena (2005) v Dětské opeře Praha. V roce výročí narození Wolfganga Amadea Mozarta režíroval pro Operu MozArt ve Stavovském divadle v Praze Dona Giovanniho. Tato produkce byla s úspěchem znovu uvedena v letech 2007 a 2008. V roce 2008 se v Opéra de Nice režijně zhostil Mozartovy Figarovy svatby. Pro Operní týden v Kutné Hoře připravil inscenaci Pucciniho opery Tosca (2008). Dále je ve Státní opeře Praha podepsán pod obnoveným nastudováním inscenace Verdiho Otella (2009), jeho režijní rukopis je rovněž součástí inscenace Verdiho Trubadúra (2011). Věnuje se také muzikálu, kde byla jeho první režií Dáma na kolejích (2009) v Divadle J. K. Tyla v Plzni. Znovu, tentokrát již potřetí, se setkal s dílem Wolfganga Amadea Mozarta, a to ve Slezském divadle Opava, kde režíroval operu La clemenza di Tito (2010). Od roku 2003 je Lubor Cukr členem Académie Desprez, association française pour le rayonnement du Théâtre du Château de Drottningholm et du Musée Suédois du Théâtre.
Foto: Divadlo Antonína Dvořáka / Martin Popelář
