Příběhy svobody mezi nebem a podzemím. Paralelní kultura stále existuje a pětadvacet let po pádu komunistického režimu dokonce prožívá zlaté časy renesance. Česká televize přichází s novým dokumentárním cyklem o lidech, kteří měli odvahu být svobodní i v době nesvobody. Ve čtyřiceti dílech Fenoménu Underground budou jeho tvůrci mapovat neoficiální kulturní proud, žánry i významné osobnosti od 40. let až do současnosti. Akcentují při tom podíl undergroundu na zápase o lidskou svobodu, nezávislost a demokracii. Fenomén Underground od pátku 12. září na obrazovkách ČT art.
Spoluautory cyklu jsou dokumentaristé Břetislav Rychlík, Jiří Fiedor a vydavatel undergroundového časopisu VOKNO František Čuňas Stárek. Na natáčení se podíleli čtyři režiséři – Jana Chytilová, Jiří Fiedor, Václav Křístek a Břetislav Rychlík.
Jedním z hlavních podnětů pro vznik tohoto pořadu byly nejen odchody klíčových osobností novodobých českých a československých dějin, které byly spojeny s undergroundem, podílely se na jeho činnosti nebo se jej snažily propagovat ve světě, ale také nadcházející výročí listopadových událostí. Fenomén Underground se připravoval několik let, samotné natáčení začalo v roce 2012. Asi nejsilnějším motivem byl pocit dluhu, který má dlouhodobě česká společnost k undergroundu jako takovému. Většina lidí nic neví o jeho hodnotách, příbězích a v mnoha případech i velmi drsných historických a politických souvislostech.
Cyklus chce poprvé komplexně zdokumentovat českou undergroundovou kulturu jako jev kulturně historický, ale také sociologický a politický. Televizní obrazovka poskytne prostor tomuto nezávislému kulturnímu fenoménu i jeho představitelům, kteří byli často šikanováni minulým režimem. Fenomén Underground vznikal v autentickém prostředí žijících aktérů, na festivalech, v komunitách a na různých akcích. Cyklus využívá filmových, amatérských i oficiálních, materiálů včetně dobových propagandistických filmů nebo materiálů tehdejší Státní bezpečnosti. Pracuje i s unikátními materiály a svědectvím pamětníků žijících v zahraničí. V neposlední řadě s žádostí o poskytnutí soukromých archivů oslovili tvůrci i televizní diváky.
Celý cyklus je členěn do několika logických sérií. Startuje řadou označenou jako prolog, do které jsou zahrnuty tři díly. V jednom z nich se tvůrci zabývají motivem, že underground je stále živý a spousta lidí z generace, která se narodila až po roce 1989, si chce žít podle svého a nechce mít nic společného s mainstreamem. Stejně jako undergroundoví hudebníci, kteří v roce 1976 skončili před soudem. Právě tento okamžik byl bodem zlomu a underground se stal klíčovým hráčem politické opozice. Právě o tom budou další dva díly úvodní série.
Následovat budou díly, které se věnují kořenům českého undergroundu, klíčovým proudům a kapelám, jako jsou Hells Devils nebo Primitives Group. Samostatnou kapitolou bude série, která je příspěvkem České televize k 25. výročí pádu totality v roce 1989. V této sérii budou dva dokumenty věnovány Ivanu Magoru Jirousovi, neznámým místům v příběhu The Plastic People of the Universe nebo Jiřímu Němcovi. Další kapitolou bude série věnovaná kapelám a motivům svobody a hodnotám undergroundu. Po ní se Fenomén Underground bude věnovat tématu komunit a exilu. Výjimečná bude série věnovaná regionům, ve dvou případech i Slovensku, u které měli tvůrci složitou úlohu. Ukázalo se totiž, jak moc pozoruhodných příběhů tyto komunity ukrývají. Právě tato série bude mimořádně objevná. Finále Fenoménu Underground bude patřit příběhům, které souvisejí se svobodnými časy. Celý cyklus uzavře dokument Pokus o Woodstock, který se věnuje trutnovskému Open Air Festivalu, jehož organizátoři se stále hlásí k undergroundovým kořenům.
Cyklus Fenomén Underground vznikl v ostravském studiu České televize, kreativní producentkou je Lenka Poláková. Pro Českou televizi jej vyrobila společnost Plum Production, s. r. o., partnery projektu se staly Ústav pro studium totalitních režimů a Archiv bezpečnostních složek.
Páteční premiéru Fenoménu Underground na ČT art doplní tři pravidelné reprízy, a to v neděli před půlnocí na ČT2 (23:15), ve středu po půlnoci na ČT art (01:30) a v pátek před sedmou večerní na ČT2 (18.55).
Řekli o Fenoménu Underground
Tomáš Motl, ředitel ČT art
Mnohé vzpomínky na tu dobu jako by pocházely z nějaké nepovedené a smutné sci-fi. Nechce se zkrátka věřit tomu, že i za pouhé vlastnění nahrávek Karla Kryla vás mohli pozvat k výslechu, že na koncertě hudby, která se vám prostě jen líbí, vás mohli zmlátit a že na mnohé muzikanty, spisovatele a další umělce, kteří se nehodlali režimu podrobit, čekal kriminál. Tohle všechno je třeba si neustále připomínat. Jsem velmi rád, že tým tvůrců nového cyklu Fenomén Underground, to dokázal způsobem, který nemá v televizním mapování zakázané kultury a celé jedné neveselé etapy obdoby. Cyklus se právem stává stěžejním projektem podzimní a v příštím roce i jarní sezóny kanálu ČT art a zcela jistě se zařadí k tomu nejvýznamnějšímu, co veřejnoprávní televize v oblasti kultury přichystala. Nabízí se jistě srovnání třeba s legendárním cyklem Bigbít. Ten však mohl čerpat z daleko větších zásob autentických, často oficiálních obrazových záběrů, které zakázaná kultura mít pochopitelně nemůže. O to větší respekt si autoři Fenoménu Underground zaslouží, protože jejich úsilí se o to víc podobalo vědecké, badatelské a často i detektivní práci. Cyklus vzdává hold stovkám a tisícům lidí, kteří našli odvahu vzepřít se totalitě. Zároveň také ukazuje, že jakýkoliv režim může kulturu zastrašovat, hubit či potírat, ale nikdy ji nedokáže zničit. Věřím, že to diváci České televize ocení.
Lenka Poláková, kreativní producentka ČT
Ponořit se na tři roky do hlubin undergroundu bylo jako projít očistnou koupelí. Fenomén Underground je pro mne víc než jen televizní projekt – je to poselství o svobodě, kterou bylo možno vydobýt i v časech totalitní nesvobody. Je to hodnota, kterou je třeba hýčkat a chránit i v dobách již zdánlivě svobodných.
Břetislav Rychlík, spoluautor projektu, režisér
Fenomén Underground mi dal tři roky intenzivní archeologické práce, nikoliv nad vykopávkami let minulých, ale nad živým, živoucím a – teď už si troufám říct – trvalým svědectvím pro budoucnost o životě jedné subkultury. O fenoménu, který nastavil svojí touhou po svobodném životě tak silné zrcadlo komunistické totalitě, že musela jeho sympatizanty zavírat, terorizovat, vyhazovat jim baráky do vzduchu, vyhánět do exilu, až sám ten komunistický nesmysl, postavený na násilí, musel vyčerpáním padnout.
Josef Albrecht, dramaturg
Zřejmě nejtěžší byla práce na dokumentech, které se věnují dřevním dobám. Mnozí pamětníci totiž již nežijí, mnozí jsou na tom zdravotně velmi špatně. Za takových okolností je práce složitá. Ale věřím, že se autorskému týmu povedlo zachytit a zpracovat vše, co bylo třeba.
Jiří Fiedor, režisér, spoluautor projektu
Ani po dvou letech natáčení cyklu Fenomén Underground si netroufám jednoznačně odpovědět na otázku, co vlastně znamená underground v kontextu české kultury a vůbec všeho kolem. Kde je hranice mezi undergroundem a overgroundem, kdo a co patří »dolů«, anebo naopak »nahoru«? Byla to jen parta kolem Němce, Jirouse, Bondyho, Plastiků a lidí z regionů, kteří se k jejich názorům hlásili či hráli podobnou hudbu? Nebo je možné za »androše« považovat všechny bolševikem zavržené a opovržené? Přesnou definici komunity lze odvodit od charakteristických znaků, které jinde nenajdeme. A dlouhé vlasy nebo potřeba žít a projevovat se svobodně ve všech ohledech přece není jen výsada undergroundu. S vědomím vnitřních pochyb jsme natáčeli s přesahy, vlastně i s těmi, kteří o sobě tvrdí, že s undergroundem neměli nikdy nic společného. Už se těším na září, až se bude Fenomén Underground v České televizi vysílat, a já uvidím všechny díly. Začnou se mi jistě zřetelněji rýsovat i kontury československého undergroundu a dostanu odpovědi i na své otázky. Dozvím se také, jestli a jakou má underground budoucnost. A pak se třeba ostříhám, oholím, koupím si oblek a stanu se manažerem, třeba v České televizi, ale stále budu svobodný. Možná budu i underground.
Jana Chytilová, režisérka
Po téměř 25 letech po revoluci projekt mimořádně aktuální v tom, že underground své politické postoje na rovinu hlásal a stavěl se za ně, což je vzhledem k dnešnímu politickému marasmu nezbytné i teď. Underground je o svobodě a bez svobody se stejně jako bez vody nebo vzduchu nedá žít, a jak vždycky Magor dodával, je to drahá věc.
Natočíte-li pár osamocených dokumentů na toto téma, je to jistě pro diváky zajímavé, ale postihnete jen malinkatý kousek či osud někoho. Čtyřicet dílů má už velkou výpovědní hodnotu. Můžete srovnávat, klíčové postavy jsou nejen v rámci undergroundu, ale i v historii celé společnosti najednou jasné, čitelné, zároveň poznáte mnoho dalších »figur«, jejichž názory, postoje vám dodají další souvislosti.
O tom, že underground žije dál a má pokračování v dalších generacích, není pochyb. A je to dost logické. Je to prostě tzv. druhá, nezávislá kultura (chcete-li ji nazývat Magorovým názvoslovím) odlišná od komerce, mainstreamu, která zajímá a baví ty diváky, kteří k té první nemají žádný vztah (je to tak všude ve světě, jen u nás se za to zavíralo). Tato kultura tady dneska je, je přirozenou součástí, máme, co jsme chtěli – festivaly, koncerty, vydavatelství, divadla, knihy, spoustu skvělých věcí, ani nám u toho nekontrolují občanky.
Václav Křístek, režisér
My, kteří jsme milovali nejrůznější teoretické škatulky, s údivem hledíme na to, jak se zaškatulkovaný »androš« do žádné škatulky nevejde.
Přehled jednotlivých dílů Fenoménu Underground ve vysílání ČT art
Prolog
Renesance undergroundu – Čím žije nová generace undergroundu a jaké jsou vazby mezi generacemi? (režie Václav Křístek)
Není Charty bez »androše« – Politické procesy s PPU a DG 307 stály za vznikem Charty 77 (režie Břetislav Rychlík)
Galerka »Chátry« – Jak reagoval režim na Chartu 77 a aktivity undergroundu? (režie Břetislav Rychlík)
Série kořeny
Předci a paralely – Jaké jsou kořeny českého undergroundu? (režie Václav Křístek)
Křížovnická škola – Dokument o nekonvenčním uskupení, které balancovalo »mezi tvorbou a životem« (režie Břetislav Rychlík)
Na počátku byli Hells Devils – Příběh kapely Hells Devils, kterou je možné považovat za první undergroundovou skupinu (režie Břetislav Rychlík)
Andělské vlasy – Fenomén dlouhých vlasů, který byl poznávacím znamením i velkým dráždidlem režimu (režie Jiří Fiedor)
Primitives Group – Příběh slavné kapely, kterou prošlo mnoho výjimečných hudebníků (režie Břetislav Rychlík)
Aktual – Příběh Milana Knížáka a jeho slavné kapely (režie Jana Chytilová)
Série k 25. výročí pádu totality
Největší Čech je Magor – Jaké jsou kořeny Ivana M. Jirouse? (režie Břetislav Rychlík)
Hlavně aby radost nezmizela – O známém i neznámém životě klíčové postavy české kultury Ivanu Martinu Jirousovi (režie Břetislav Rychlík)
Vždy o krok napřed – Příběh Jiřího Němce, filozofa českého undergroundu (režie Jiří Fiedor)
Bílá místa v příběhu PPU – Neznámé příběhy legendární kapely (režie Jana Chytilová)
Série na téma kapely, svoboda a hodnoty undergroundu
DG 307 – Antihudba z podzemí – Dokument o DG 307 (režie Jiří Fiedor)
DG 307 II – Diagnóza PZ – Příběh Pavla Zajíčka, klíčové postavy undergroundu (režie Jiří Fiedor)
Umělá hmota – Příběh Dina Vopálky a jeho kapely (režie Jiří Fiedor)
A stále nové hudebníky bylo vidět – Nové kapely, které koncertovaly poté, kdy PPU a DG 307 skončili ve vězení (režie Jiří Fiedor)
Reportéři undergroundu – Příběhy lidí, kteří zaznamenávali život undergroundu (režie Jana Chytilová)
Vokno – Fenomén unikátního časopisu (režie Jana Chytilová)
Už na to seru, protože to mám za pár – Undergroudová literatura a samizdat (režie Jiří Fiedor)
Série na téma komunity a exilu
Umění bez galerií – Díl mapuje nehudební a neliterární projevy undergroundového společenství (režie Václav Křístek)
Věčná Ječná – Fenomén bytu manželů Němcových v Praze, kde našly domov postupně desítky lidí (režie Jiří Fiedor)
Byty – Byty byly důležitou součástí komunity ve všech oblastech – semináře, filmy, divadlo (režie Jiří Fiedor)
Baráky – Fenomén komunit v »barácích« (režie Jana Chytilová)
Ostrovy svobody za oponou – Český underground v západní Evropě (režie Jiří Fiedor)
Na cestě – Příběh Dáši Vokaté (režie Jana Chytilová)
Bránil se jen kytarou – Příběh Svatopluka Karáska (režie Svatopluk Rychlík)
Zóna dotyku v zemi kvílení – Český underground v USA (režie Břetislav Rychlík)
Série na téma regiony a Slovensko
Nad Tatrou sa blýska – Příběh slovenského undergroundu (režie Břetislav Rychlík)
Divoký východ – Jak a čím žil underground nejdál od hlavního města? (režie Břetislav Rychlík)
Pekelná kotlina dětí ráje – Severní Čechy (režie Břetislav Rychlík)
Na východ od ráje – Východní Čechy (režie Jiří Fiedor)
Ostříhat a do dolů – Severní Morava (režie Jiří Fiedor)
Jižní Morava je jistě krásná zem – Jižní Morava (režie Břetislav Rychlík)
Ve stínu železné opony I. a II. – Západní Čechy (režie Břetislav Rychlík)
Série na téma fenomény 80. let až po současnost
Druhá generace undergroundu – Jak se v českém undergroundu v 80. letech etablovala mladá generace (režie Jana Chytilová)
No future – Počátky punku (režie Václav Křístek)
… Ty vole, seš plukovníkem – Role undergroundu v roce 1989 (režie Václav Křístek)
Pokus o Woodstock – Ohlédnutí za nejstarším open air festivalem, který stále udržuje undergroundového ducha (režie Jana Chytilová)
Foto: Česká televize
