Jistota uplatnění, možnost práce na dálku, zkrácené úvazky a nadprůměrné výdělky. To jsou výhody většiny IT profesí, jejichž záběr se neustále zvyšuje. Vysokoškolských absolventů ICT oborů však dlouhodobě ubývá, na stejně lukrativní pozice totiž lze dosáhnout i s nižším vzděláním. ICT odborníků s maturitou pracuje v Česku 80 tisíc.
Mezi lety 2011 a 2019 se počet vysokoškolských studentů oborů ICT snížil téměř o pětinu. Nyní navíc na vysoké školy přicházejí slabé populační ročníky a lze očekávat, že množství absolventů bude dál klesat. „Důvodem je demografická křivka, ale také fakt, že pozice ICT odborníků jsou firmami velmi poptávány, a to ve všech odvětvích. Pokud se nejedná o státní sféru, zaměstnavatelé hledí spíš než na tituly na prokazatelné IT schopnosti a zápal pro věc. Nadané maturanty pak zláká uplatnění na nadstandardně ohodnocených pozicích a pokračující studium na VŠ přeruší, aby se věnovali slibné kariéře, leckdy v zahraničí. Stejně obvyklé je také zakládání menších firem, například na tvorbu webových stránek, a plné ponoření se do podnikání už kolem 20. roku,“ uvedl Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT), která při svém vzniku v roce 1994 stála u zrodu ICT oboru v Česku.
Základ pro jakoukoli profesi
ICT odborník už dávno neznamená jen vývojář vysokoškolák, stejně žádaní jsou absolventi s maturitou. V Česku jich v různých odvětvích pracuje kolem 80 tisíc. Vědomostní základ v oboru informačních technologií v současnosti otevírá dveře k mnoha různorodým profesím – v průmyslu, stavebnictví, v marketingu, vzdělávání i zdravotnictví. „Každý rok otvíráme tři třídy čtyřletého studia pro zájemce o obory programování a databázové systémy, správa počítačových sítí nebo grafické systémy a tvorba webových stránek. Specializace se však projeví až ve vyšších ročnících, nejprve si zakládáme na všeobecném rozhledu a pochopení, že v IT je vše provázáno se vším. Trh práce se sice stále víc diverzifikuje, ovšem komplexní znalosti usnadňují práci ICT odborníka v každé profesi. Vývojáři neuškodí znát práci grafika a naopak. Je však zásadní, aby škola studentům poskytla nadstandardní počet hodin s moderními technologiemi, na kterých si vše reálně vyzkouší, zjistí, co je baví, co si představovali jinak, nebo objeví své skryté talenty. Jen tak dokáže škola podnítit motivaci studenta k dalšímu vzdělávání a seberozvoji, který je pro úspěch v dynamickém oboru IT stěžejní,“ vysvětlil ředitel a zakladatel IT školy s dlouholetou tradicí.
Jen talent nestačí
Ačkoli by si řada mladých přála kariéru v ICT oborech, od studia je obvykle odrazují obavy z náročnosti a nízké sebevědomí. Bojí se, že nemají tolik »matematický mozek«. „Ani nejnáročnější obor – programování – nestojí jen na vrozených dispozicích. Vlohy samozřejmě pomohou, ale i průměrný student s pílí a ctižádostí se může stát uznávaným vývojářem. Snažíme se studenty naučit, že selhání není nic špatného, že problémy budou přicházet vždycky. Neutéct a nalézt řešení, to je ostatně každodenní realita programátora a dalších ICT odborníků. Troufám si říct, že pokud má uchazeč zájem o počítače nejen ve smyslu hraní her a nemá vyložený odpor k matematice, chce se učit nové věci a zkoušet si je prakticky na moderních technologiích, je výborným kandidátem,“ popsal Martin Vodička.
Logické myšlení nebo estetické cítění?
Převaha mužů v IT profesích je stále značná – na deset IT odborníků připadá v Česku jedna žena. Situace se lehce zlepšuje, ve společnosti jsou však stále zažity mýty, které se promítají do výchovy dívek a jejich technického zaměření. „Chlapci tvoří 90 až 95 procent studentů, na druhou stranu dívky jsou ve škole na mužský kolektiv zvyklé a později v praxi je máloco rozhodí, jsou připraveny vést jakýkoli mužský tým. Od IT odborníků se vyžaduje samostatnost a spolehlivost a to jsou schopnosti, které mívají dívky mnohdy lepší než chlapci,“ poukázal Martin Vodička.
Stále platí, že dívky se při studiu IT zaměřují spíš na »méně technické« obory jako grafiku a design, zájem ale postupně roste také o programování či správu počítačových sítí. „Obory IT dnes zasahují skutečně všude – velký potenciál mají například ve zdravotnictví a sociální sféře, k čemuž mají ženy přirozeně blízko. Jejich empatie a sociální cítění jsou ale ceněny také třeba v marketingu nebo při vývoji uživatelsky příhodných aplikací. Studentka se základem v programování a s tvorbou webů si může vybírat uplatnění zcela podle svých zájmů – od průmyslových odvětví po vzdělávání či vlastní projekty. Flexibilní povahu práce pak většina absolventek oceňuje i později, po založení rodiny,“ dodal Martin Vodička.
Foto: www.sssvt.cz
