Podívejte se na příběh jedné z nejvíc fascinujících staveb světa. Velká čínská zeď je starý systém opevnění táhnoucí se napříč severní Čínou. Dnešní podoba zdi byla vybudována za dynastie Ming v době od konce 15. do začátku 17. století. Jejím účelem bylo chránit Čínu před mongolskými nájezdy. Podobná opevnění proti vpádům kočovných kmenů byla však budována již v dávnějších dobách za dynastie Čchin kolem roku 210 př. n. l. Zeď se táhne v délce cca 2000 km (se všemi odbočkami 8758,8 km), východní počátek má v Šan-chaj-kuan při Pochajském zálivu v provincii Che-pej na hranicích vlastní Číny a Mandžuska a končí daleko na západě u Ťia-jü-kuan v provincii Kan-su na pokraji pouště Gobi, v místech, kudy přes roztroušené oázy kdysi pokračovala západním směrem Hedvábná stezka. Nutno zdůraznit, že zeď v některých úsecích probíhá v několika liniích a vytváří odbočky, na jiných místech je naopak přerušena. V roce 2009 čínské úřady ohlásily, že byly nalezeny dosud neznámé zbytky Velké čínské zdi. Celková délka zdi je tedy odhadována na 21 200 kilometrů.
Stavební materiál byl rozmanitý. Odedávna užívaným způsobem budování opevnění v Číně bylo dusání zeminy po tenkých vrstvách do připraveného bednění. Poblíž Pekingu byly při budování Velké zdi používány vápencové kameny, jinde žula a pálené cihly, v závislosti na místních zdrojích. Parametry stavby se také různí – opevnění z mingské doby má u paty šířku kolem 7 až 8 metrů, v koruně kolem 5 metrů a dosahuje výšky 6 až 10 metrů. Uvnitř zdi se nacházejí spojovací chodby a skladovací prostory. Každých několik set metrů je zeď zesílena věžemi, které sloužily jako pozorovací a signální stanoviště, skladiště zbraní a v případě nutnosti i jako útočiště obránců. Celkový počet věží se odhaduje na 25 000. K předávání zpráv o pohybu nepřítele používaly strážní hlídky kouřové signály. Například v mingském období znamenal jeden kouřový signál počet 100 nepřátel, dva signály 500, tři signály přes 1000 nepřátelských bojovníků. Poznejte tento architektonický klenot od jeho vzniku až po současnost ve dvanácti dílech seriálu Příběh Velké čínské zdi.
Podíváme se podrobně na jeden ze sedmi nových divů světa díky Prima Zoom:
Od 1. 5. – 23.15 hodin – Příběh Velké čínské zdi
Příběh Velké čínské zdi (12 dílů, každou sobotu po 23. hodině a reprízy v úterý v 14.25 h.)
Zamíříme za původem Velké čínské zdi – jedinečného díla, které měří 21 196,18 km. Taková vzdálenost by stačila k propojení severního a jižního pólu. Během historie se na březích Žluté řeky usadilo mnoho kmenů zemědělců, kteří využívali zdejší úrodnou půdu. Když ale došlo ke změně klimatu, kvůli zavlažování se začaly objevovat konflikty a nájezdy kočovníků z hor. Další změna klimatu pak přinesla nové příležitosti pro úspěšný zemědělský život, a s tím i další konflikty. V centrální Číně vznikla společnost živící se především zemědělstvím, ta vytvořila také psaný jazyk. Obklopeni pak byli kmeny, které spoléhaly na lov ryb a zvěře. Na severu byly ale kmeny, které se zabývaly obojím, a právě ty během rozkvětu zamířily na jih a zničily město »Chao Ting«. To přitom, konkrétně vojáci krále »Joua«, už tehdy používali strážné věže, kouřové signály či oheň a bubnování. To se sice osvědčilo, ale při povstání lidu útok nikdo neopětoval a město bylo zničeno. Roku 771 před Kristem tak nastal konec dynastie »Čou« a započalo nové období jar a podzimů, které bylo velmi nestabilní. Jednotlivé vazalské státy a nomádi bojovali proti sobě, nejsilnějším byl stát Čchi. Ten se rozhodl ovládnout stát Čchu, který byl ale připraven a vybudoval obrannou zeď s několika hlídkovými věžemi a tábory – spolu s krajinnými překážkami tak vznikla jednolitá obranná linie. Další vazalské státy se inspirovaly obrannou zdí Čchu a v dalším století se předháněly v budování vlastních zdí. Rozdělení území »Jižního Tinu« roku 457 před Kristem započalo období válčících států, stát Čao expandoval na sever až přes řeku Fen. Ve 4. století Chuové plenili pastviny státu Čao a kradli jim cenné ovce, jednotky Čao ale později v bitvě vyhrály díky obranné zdi. Znovu tak byla nastolena rovnováha mezi zemědělci a pastevci. Tehdejší zdi nebo jejich zbytky jsou zde k vidění doposud. Připomenuty jsou i další pozůstatky zdí, ty zde vždy oddělovaly dva způsoby života – zemědělský a pastevecký. V roce 300 před Kristem započal v severních horách státu Jen obrovský stavební projekt pod vedením generála »Čchin Kchaje«. Ten se osvědčil v předchozích bitvách a nyní i přes klid v oblasti nezahálel a rozhodl se dohlédnout na stavbu obranného valu.
Společně projdeme celé dějiny Velké čínské zdi od jejích úplných počátků přes různé dynastie, období růstu i úpadku až po poslední čínské císaře.
V roce 1840 vstoupila Čína do epochy zahraničních invazí – opiová válka, 1. a 2. čínsko-japonská válka. Zamíříme také po stopách fotografií zdi ze začátku 19. století. William Edgar Geil mezi roky 1908 a 1913 prošel jako první cizinec celou zeď a vytvořil stovky jejích fotografií. Ty jsou nyní inspirací a cílem Čang Pao Tchiena, který s ženou putuje po zdi a snaží se snímky zopakovat a aktualizovat. Dobrodružná a náročná záliba zachycuje, jak se čas a dění promítly na stavu zdi. Pokračujeme do června 2014, kdy se podvodní fotograf Wu Li Sin vydal pátrat po zbytcích na fotografii zachycené zdi. Ta skončila pod vodou kvůli stavbě přehrady. Dvojice potápěčů se spustila podél zdi, dostali se desítky metrů pod hladinu, kde objevili i 8. hlídkovou věž. Ponor ukončila ledová voda – jen 4 °C. Wu Li Sin se v dalších letech ponořil vícekrát, zaměřil se na hlídkovou věž, která je 20 metrů pod hladinou. Dále budeme sledovat každoroční obřad zametání hrobů, kromě uctívání mrtvých se uctívá také Čchi Ti Kuang (generál dynastie Ming). 1571 cvičil jednotky Velké zdi, s těmi se ke zdi stěhovaly i rodiny. Další zvyky se ale dodržují ve vesnicích kolem zdi, každá rodina má svůj příběh a historii a všechny spojuje zdejší zeď. Sledujeme tradici jedné z vesnic, kde doplňují rodokmen lidí ve vesnici, skoro všichni jsou tu rodinou Tin. Rodokmen se skládá z 28 svazků, které sahají až do doby počátků dynastie Čching. Lidé tak vědí, že jejich předci pochází ze stepí, jsou Hunové a jsou potomky krále Si Ju Tchua. Ten žil v oblasti dnešního koridoru Che-Si. Syn krále se stal ošetřovatelem koní na chanském dvoře, kde dostal jméno Tin. Další zajímavá výprava se odehrála v září 2014, kdy se muži s mulami vydali na úsek zdi Tin Šan Ling za účelem oprav. Muly nesly černé cihly, ty pak muži vyzdvihovali či vynášeli na místo určení. Vynesli také velké kvádry a další kameny na opravu strážní věže. Řemeslníci ale nesmí pracovat příliš dokonale a »moderně«, důležité je zachovat ráz zdi. Poznejte její význam a kompletní příběh tohoto jedinečného díla díky Prima Zoom.
- 5. – Zrození
- 5. – Dynastie Čchin
- 5. – Dynastie Chan – 1. část
- 5. – Dynastie Chan – 2. část
- 5. – Nomádi a zemědělci
- 6. – Roztříštěná říše
- 6. – Zlatý věk obchodu
- 6. – Období kulturní asimilace
- 6. – Říše Ming
- 7. – Mísení národů
- 7. – Poslední čínští císaři
- 7. – Zpět ke kořenům
Foto: TV Prima
