Šéfproducent Supraphonu Vlčinský: Ediční plán je velmi dynamický organismus

Náš rozhovor s šéfproducentem vážné hudby vydavatelství Supraphon Matoušem Vlčinským by se měl věnovat výhledu na rok 2015 v produkci vážné hudby. První otázka ale směřuje ještě do roku 2014…


Které hudební projekty patřily k těm nejzajímavějším?
Když se ohlédnu za loňským rokem, rád bych zdůraznil několik velmi zajímavých projektů, které slavily úspěch nejen doma, ale i v zahraničí.
Minulý rok byl orámován dvěma zelenkovskými nahrávkami. První skladba Sanctus et Agnus Dei, kterou natočil ansámbl Collegium Vocale 1704, byla oceněna Zlatou ladičkou ve francouzském časopise Diapason. Na druhém CD byla nahrávka Zelenkových Lamentací v podání souboru Collegium Marianum. Tato nahrávka pro mne představuje jeden ze splněných snů.
Kromě barokní hudby bych rád jmenoval několik dalších nahrávek, které získaly v zahraničí skvělé recenze. Nadšené reakce, především v britském tisku, přinesla nahrávka vokálního souboru Martinů Voices, jíž jsme aspoň zčásti splatili dluh vůči skladateli Janu Novákovi. Dalším velmi úspěšným diskem byla nová nahrávka Smetanova tria, které natočilo obě klavírní tria Dmitrije Šostakoviče a Klavírní trio a moll Maurice Ravela. Po deseti letech jsme také uzavřeli úctyhodný projekt s klavíristkou Jitkou Čechovou – kompletní nahrávku klavírní tvorby Bedřicha Smetany. Myslím, že tato nahrávka může přitáhnout pozornost dalších klavíristů a koncertních pořadatelů ke „klavírnímu Smetanovi“, který je jinak neprávem ve stínu svých slavnějších současníků.
Občas se pustíme i na pole crossoveru. Tady stojí za zmínku nahrávka Gipsy Fire houslisty Pavla Šporcla, jež navazuje na jeho projekt Gypsy Way. Tato nahrávka je nejen velmi vydařená a brilantní, ale i prodejně velice úspěšná. A tak to má být.

Vydavatelství Supraphon se také pravidelně věnuje prezentaci mladých interpretů. Jaké osobnosti jste díky novým nahrávkám vyslali do hudebního světa?
Supraphon se mladým umělcům věnuje už mnoho let. V roce 2014 jsme vydali dvě CD debutujících instrumentalistů; Jiří Vodička přišel s projektem Violino Solo, kde najdeme virtuózní houslový repertoár od Bacha přes Paganiniho až po Eugena Ysaÿe. Druhou supraphonskou debutantkou byla klavíristka Veronika Böhmová s vynikající nahrávkou díla Sergeje Prokofjeva a Igora Stravinského.

Které projekty v roce 2014 patřily k těm »největším«, ať už z hlediska náročnosti realizace nebo jejich ocenění ve světě?
Tím nejnáročnějším byl bezesporu projekt, který jsme ve spolupráci s Českým rozhlasem plánovali několik let. Jde o novou nahrávku Glagolské mše a Věčného evangelia Leoše Janáčka. Tato nahrávka pochází z dílny Symfonického orchestru Českého rozhlasu s dirigentem Tomášem Netopilem. Velký podíl na jejím úspěchu má Pražský filharmonický sbor se sbormistrem Lukášem Vasilkem a sólisté. CD získalo řadu skvělých recenzí včetně ocenění Editor’s Choice v prestižním časopise Gramophone.
Krom toho jsme loni »slízli smetanu« za jednu nahrávku z roku předešlého: Pavel Haas Quartet s violoncellistou Danjulem Ishizakou získali za CD s hudbou Franze Schuberta už potřetí nejprestižnější světové ocenění v rámci klasické hudby – cenu Gramophone Award. To je naprosto jedinečné…

Když mluvíme o vavřínech, jak důležité jsou v dnešní době pro Supraphon ocenění a recenze vašich nahrávek?
To, oč se snažíme a co považujeme za nejdůležitější, je vytvářet podmínky, aby mohly vznikat skvělé nové nahrávky, vynikající po všech stránkách – tedy z hlediska dramaturgie a technické i interpretační kvality. Hodnocení jedné nahrávky ve dvou různých časopisech je někdy zcela protichůdné – a oba recenzenti mohou mít pravdu, jen akcentují různé atributy nahrávky. Učím se to »známkování« nahrávek nepřeceňovat a ponechat si dostatečný prostor pro vlastní názor. Na druhou stranu, pokud nějaká nahrávka získá ocenění nebo výbornou recenzi v prestižním periodiku, jako je například britský Gramophone, má to bezesporu vliv na prodejnost a přispívá to i k viditelnosti Supraphonu mezi významnými labely na mezinárodní scéně.

Co plánuje redakce vážné hudby pro rok 2015? Jaké projekty byste rád zmínil?
Rok 2015 je v začátku a my už některé nahrávky máme dokončené nebo ve fázi posledních úprav. Některé nahrávky se budou vracet k repertoáru, který už máme v našem archivu natočený a natáčí se i v zahraničí. Nicméně v posledních letech tady dorostla mladá generace výrazných interpretů, jež má osobitý pohled na tento repertoár, má k němu co říci a přináší ve svém pojetí zase něco zcela nového.
Když budu mluvit konkrétně, tak nás čeká několik hvězdných momentů. Pavel Haas Quartet natočil oba kvartety Bedřicha Smetany a tato nahrávka vyjde v dubnu letošního roku. S radostí přiznávám, že mnoho zahraničních distributorů toto CD s netrpělivostí očekává. Dalším slavným jménem je houslista Josef Špaček. Dohodli jsme se na nahrávce tří zásadních koncertantních děl českých skladatelů. Budou to: Dvořákův Houslový koncert a moll, Sukova Fantazie g moll a Janáčkův koncert »Putování dušičky«. Nesmírně mě těší, že na nahrávce doprovází Josefa Špačka »jeho« Česká filharmonie se svým šéfdirigentem Jiřím Bělohlávkem. Lepší konstelaci si snad ani nelze představit.
A prozradit mohu ještě dva atraktivní pěvecké projekty. Jedním z nich je nahrávka Janáčkovy Moravské a Ukvalské lidové poesie v písních v interpretaci skvělé sopranistky Martiny Jankové s klavíristou Ivo Kahánkem. Není bez zajímavosti, že oba umělci pocházejí ze Slezska, tedy z kraje, který je neodmyslitelně spjatý s tvorbou Leoše Janáčka i s těmito písněmi. Na nahrávce se jako host rovněž představí barytonista Tomáš Král.
Druhým pěveckým CD bude nový projekt Dagmar Peckové. Ten nese možná trochu kontroverzní název »Hříšnice«. Naše slavná mezzosopranistka natočila CD se skvěle hrající Slovenskou filharmonií a dirigentem Aleksandarem Markovićem.

Posluchačská veřejnost si už zvykla na zajímavou supraphonskou řadu s podtitulem Hudba Prahy 18. století. Budete v ní pokračovat i v roce 2015?
Máme v plánu vydat dvě nové nahrávky, stejně jako tomu bylo v minulých letech. Jednou z nich budou sonáty pro klávesové nástroje Jiřího Antonína Bendy v kombinaci s jeho písněmi. Za tímto projektem stojí cembalistka Edita Keglerová a sopranistka Ivana Bilej Brouková a chceme jím také připomenout 220. výročí Bendova úmrtí. Krom toho máme už několik let v plánu realizaci nahrávky loutnisty Jana Čižmáře, která se zaměří na repertoár z velmi zajímavé a bohaté lobkovické sbírky. Je v ní spousta krásných skladeb pro loutnu, které ještě nikdy nebyly nahrány.

Představí Supraphon i nějaké mladé umělce, kteří se chystají na nahrávací debut?
Ediční plán je velmi dynamický organismus a vždy záleží na mnoha faktorech, které projekty se podaří zrealizovat a dotáhnout až k vydání. Takže: pokud se podaří to, co máme v plánu, můžeme se těšit na novou nahrávku varhanice Kateřiny Chrobokové, jednáme o nahrávce z komorního díla Petra Ebena v interpretaci Eben Tria. Jména hobojisty Viléma Veverky či hornisty Přemysla Vojty nepatří úplně do kategorie debutantů, ale i na jejich nové nahrávky se můžeme těšit.

Závěrečná otázka bude možná trochu nesnadná. Jaký je osobní tip šéfproducenta redakce vážné hudby: Lze jmenovat jeden projekt, na který se těšíte nejvíce?
To po mně nemůžete chtít… Věřím, že každá z připravovaných nahrávek přinese záblesk té krásy a kouzla, které je muzika schopna unést. Pak už bude na každém jednom posluchači, co je jeho srdci bližší. Já jen věřím, že si mezi připravovanými nahrávkami každý něco pro sebe najde.

Foto: Supraphon