Každá rodina má svoje tajemství. Láska, peníze, vražda. Premiéra dobového seriálu České televize První republika se blíží. Praha – Podolí, říjen 1918 a Terron, Francie, jedno z posledních bojišť první světové války. Vladimír, hlavní hrdina seriálu, obě tak vzdálená místa spojí. V centru dění jsou pestré osudy rozvětvené rodiny Valentových, která zbohatla na válečných zakázkách a stěhuje se z venkova do Prahy, do Podolí. V této části Prahy jsou zatím jen louky, pár starých továrních komínů a poválečná chudoba. Podnikaví Valentovi však Podolí změní. Ovšem ne sami a ne lehce. V jejich rodině panuje rivalita mezi bratry. Je zde tajemství, které s sebou nese pátrání po staré předválečné vraždě, a postavy prožívají také své osudové lásky. Pavel Kříž hraje postavu Richarda Benoni, advokát Valentových a bývalý advokát Léblových je velký rodinný přítel, který je dobrým a vždy vyhledávaným společníkem.
Co se vám vybaví jako první, když se řekne první republika?
Pro mě to jsou hlavně filmy a literatura. Podle toho, co o té době vím, tak si myslím, že – aniž by si to člověk idealizoval – je to nejúspěšnější éra této země.
Období první republiky je mnohdy idealizovanou dobou. Myslíte si, že seriál, který právě natáčíte, může toto vnímání změnit a tuto dobu ukázat více realisticky?
To nevím, protože je to seriál, ne dokument. Takže je zde nějaká dramatická skladba, nějaké charaktery. Nejde nám o to, portrétovat detailně tu dobu, to má být záležitostí dobových dokumentů a archiválií. My samozřejmě pracujeme s určitou dramatickou nadsázkou, která je jen na pozadí dobových reálií.
Mohl byste v několika větách popsat svoji postavu a její charakter?
Diváci si mou postavu musí »přečíst« sami.
Jaká je vaše oblíbená historická osobnost z období první republiky?
Co se týče uměleckých žánrů, tak byl obrovský rozkvět divadla: Vlasta Burian, Voskovec a Werich. Úžasní filmoví herci jako Hugo Haas nebo Oldřich Nový, prostě celá plejáda. Pak samozřejmě literatura: Čapek, Peroutka… To všechno jsou opravdoví giganti.
Jakým způsobem jste přistoupil ke ztvárnění svého charakteru? Hledal jste například inspiraci u prvorepublikových filmů nebo divadla?
Já jsem k tomu přistoupil tak, jak se to dělá dneska. Snažíme se ale samozřejmě uchovat způsob chování tehdejších lidí, protože se chovali jinak, byli galantnější.
Jaké jsou zatím vaše pocity z toho, že se podílíte na natáčení velkého dobového historického seriálu? Liší se nějak způsob natáčení První republiky od toho, co jste doposud točil?
Jakákoli historická věc se samozřejmě točí jinak, než současná »civilka«, je to výpravnější, náročnější, ale o to zajímavější. Neodehrává se to celé v papundeklovém studiu, kde se dneska točí většina seriálů, aby se ušetřilo. Tady jde opravdu vidět, že dům je dům a auto je auto, což se na výsledku odrazí. Navíc si myslím, že to období, o kterém točíme, je hodně fotogenické, a to nejen u nás, ale všude ve světě. Když se podíváte na americké, francouzské filmy z toho období, tak vidíte, jak moc je ta doba fotogenická. Já si myslím a doufám, že v případě První republiky to bude zrovna tak.
Co pro vás zatím bylo během natáčení První republiky nejtěžší?
Musel jsem se naučit jezdit starým Fordem z počátku třicátých let, což vypadá jako legrace, ale až taková legrace to není. Je to docela složité. Všechno je tam jinak – plyn dáváte pravou rukou, tam, kde je u dnešních aut spojka, řadíte… To všechno je velmi matoucí. Navíc to samozřejmě nemá žádný posilovač, takže je to docela dřina. Chvilku mi to trvalo, ale teď mě to moc baví, protože ta auta byla prostě skvělá. Akorát v zimě to asi moc nešlo, protože to nemá topení, má to sice stříšku, ale v zimě zkrátka nic moc, takže to byl pro mě největší oříšek.
Sága První republika mapuje atmosféru první republiky od r. 1918 do r. 1945
Pár dní před koncem první světové války stěhuje zámožný statkář Alois Valenta svou rodinu ze statku ve vesnici nedaleko Prahy blíž k městu. Na předměstí, které má, jak doufá, slibnou budoucnost. Vydělal na potravinových dodávkách rakouské armádě, a tak mohl koupit na břehu Vltavy v Podolí rozsáhlé louky a zrekonstruovat rodinnou vilu. Ta je dědictvím jeho snachy, patřila textilnímu továrníkovi Léblovi, o kterém panuje obecné mínění, že utekl se ženou v roce 1910 do Ameriky, protože zdefraudoval peníze z důchodového fondu svých zaměstnanců. Jen někteří z našich hrdinů vědí, že manželé Léblovi se stali obětí brutální vraždy, jejíž temné tajemství dřímá už pod prvními díly seriálu a pátrání po pachateli starého zločinu se později stane jedním z hnacích motorů příběhu.
Další linkou je velký milostný příběh dvou bratrů a jedné ženy. Klára Valentová, manželka Aloisova nejstaršího syna Jaroslava, je rozená Léblová a v roce údajné otcovy defraudace byla zamilovaná do Vladimíra, mladšího Jaroslavova bratra. I on ji vřele miloval, ale nepříznivý osud a zmizení rodičů způsobil, že Klára si vzala Jaroslava a Vladimír utekl na osm let do ciziny. Vrátí se v roce 1918 po vzniku Československé republiky jako francouzský legionář, odpoutá se od rodinné tradice a založí si módní salon.
Třetím pilířem vyprávění je portrét rodiny Valentových. Rodinný život Valentových připomíná ve své podstatě, i přes pohnuté okolnosti, obraz rodiny, jak ji známe z vlastní zkušenosti a z dnešních dnů, protože některé životní zákony se nemění.
Alois Valenta je konzervativně založený člověk, jemuž je rodina nade vše. Členové rodiny jsou Aloisova žena, jeho nejmladší syn a příslušník zlaté mládeže Freddy, jeho dvě snachy Klára a Vladimírova žena Magdaléna, Klářin bratr Kryštof, který u rodiny Valentů žije po zmizení Léblových, dvě malé vnučky Eliška a Irena, jejichž role přinášejí do příběhu zářící dětský vtip, dvě věrné služky, starší Antonie a mladá Jarka; a k rodině patří také rodinný přítel a právník, doktor Benoni.
Čtvrtým významným prvkem, na němž je sága založena, je doba, v níž se příběh odehrává. Doba, kde se lámala epocha, kdy pokojnou secesi, předválečný fin de siécle, vystřídal nástup moderny, průmyslového rozmachu, v našich poměrech vznik a nejprve první roky mladé Československé republiky. Krátily se sukně, ženské vlasy, čas mužského patriarchátu a i čas starosvětského sociálního smíru. Nebylo lehké v tomto poválečném čase změn obstát, ale bylo to krásné a plné nadějí.
Obsazení:
Alois Valenta – Jan Vlasák
Hedvika Valentová – Jana Štěpánková
Klára Valentová-Léblová – Markéta Plánková
Vladimír Valenta – Ján Koleník
Jaroslav Valenta – Jiří Vyorálek
Theodor Goldberg – Radek Holub
Kryštof Lébl – Viktor Dvořák
Fredy Valenta – Robert Urban
Benoni – Pavel Kříž
Eliška – dcera Kláry – Michaela Procházková
Irena – dcera Kláry – Kristýna Hocková
služebná Antonie – Taťána Medvecká
služebná Jarka Kovářová – Michaela Maurerová
Karel Škvor – Tomáš Topfer
Božena Škvorová – Zdena Studénková
Magdalena Škvorová – Veronika Nová
Ludmila Léblová – Veronika Freimanová
Jakub Lébl – Jan Hrušínský
Vacek – Martin Sitta
Apolenka Toufarová – Vladimíra Havlíčková
Vojta Toufar – Filip Antonio
Toufarová Anna – Gabriela Míčová
Toufar Josef – Luboš Veselý
Golda – Vlastina Svátková
Bobina – Irena Kristeková
Klouda Martin – Pavel Batěk
inspektor Mlčoch – Svatopluk Skopal
Ministerský rada – Zdeněk Maryška
Viktor Jareš – Milan Němec
Lea Salomonová – Marika Šoposká
Narcis Bláha – Matěj Anděl
Rudolf Toman – Petr Vondráček
doktor Leskovec – Otmar Brancuzský
Bedřich Vacek – Martin Kubačák
Karel Toman – Vladislav Beneš
Leopold Klíma – Igor Bareš
Foto: Česká televize
