Jandy Nelsonová – Dám ti slunce

Nakladatelství COOBOO se vyznačuje knihami pro mladé, které se líbí. Jejich tituly jsou úspěšné a mají nálepku čtivosti. Tím pádem, když vydají novou knihu, zaujme příslušnou skupinu fanoušků tohoto nakladatelství již jen tím, že je to kniha od nich, od kubulínů. I když jsem o několik roků starší než jejich cílová skupina, počítám se taky mezi jejich nadšené čtenářky. Vím, že ne vždy mi kniha sedne, ale s tím do toho jdu. Některé objevené skvosty, za to riziko stojí. Tyto knihy jsem doslova prožívala. Zde to bylo u mě na polovičku.

dám ti slunce
Dám ti slunce má úžasnou obálku. Zaujme na první pohled. Dle mého je skvělá pro náctiletou kategorii, které je určena. Mladí čtenáři budou nadšeni od začátku. Já se k nim přidávám až v druhé třetině příběhu. První je pro mě moc popisná a hlavně jsou mi hlavní hrdinové nesympatičtí. Jsou plní závisti, zloby, žárlivosti a strachu. Prostě na mě dýchaly tuhle záštiplnou atmosféru a mně se to moc nelíbilo. Opět za vše může ne komunikace v rodině. Základní chyby dělali rodiče a od toho se vše odvíjelo. Jeden ze sourozenců nesmí mít přednost v oblíbenosti u svých rodičů před druhým. Zásadní omyl, který se často děje a někdy může zadělat na pěkné problémy jako v případě dvojčat Judy a Noaha.
Ve vyprávění se střídá Noah a Judy. Noah začíná v době, kdy mu bylo třináct a je to období několika měsíců před matčinou smrtí. Noah má geniální talent ve výtvarném umění. Maluje všude, kde se dá, a když se to nedá, maluje ve své hlavě. Jeho snem je, dostat se na školu výtvarného institutu, kde studují jen nadaní jedinci. Jeho dvojče Judy se hlásí na tu samou školu, ale zdánlivě ji nezáleží na tom, jestli se na ni dostane. Na prvním místě jsou kluci, kamarádky a zábava. Noah prožívá svou první lásku. O to je to těžší, že je gay a nechce, aby to někdo věděl. Judy vypráví o současnosti. Je jí šestnáct let, je na výtvárném institutu a maskuje se za strašáka. Svou krásu schovává pod čepicí a v pytlovitých tričkách. Nechce nic mít s kluky, je plná pověr a je nešťastná. S Noahem nemluví a máma je mrtvá. Něco se stalo a my to poznáváme postupně.
Kniha mě začala bavit, když se Judy rozhodla vytesat sochu. Jediný učitel, který by ji mohl učit je podivín, který už neučí. Judy se mu dostane pod kůži a souhlasí s výjimkou. V jeho ateliéru potkává Oskara. Kluka, který na ni zapůsobí na první pohled. Ale nic není takové, jaké se zdá. Judy se konečně začíná probouzet ze stavu uzavřenosti a pomalu si přiznává, co vše komu nalhala a udělala. Taktéž Noah se začíná probírat ze své masky playboye, úspěšného sportovce a pařiče, který zanevřel na barvy. Vše se postupně srovnává. Ale před nimi je ještě dlouhá cesta. Závěr se mi moc líbil. Hlavně proto, že si konečně všichni všechno řekli a spousta lží a domněnek se vyjasnila.
Kdo má rád dlouhé popisy citů, tomu se bude kniha líbit od začátku. Kdo má rád zajímavý příběh o překonání sama sebe a přiznání se k chybám, ať vydrží a čte až do konce. Je to dobře napsané a promyšlené. O překvapení není nouze. Na závěr vše do sebe zapadne jako puzzle a osudově se to bude líbit všem. Je to o prvních láskách a chybách, k jejímž přiznáním musí člověk dospět. Důležité je pochopit, že vždy se to dá napravit a musí se mluvit a mluvit a mluvit. Komunikace je jedno z nejdůležitějších pravidel, co v jakémkoliv vztahu je.

Foto: nakladatelství COOBOO

1920x1080px_osudy_hvezd