Prvním dílem jsem byla nadšená. Nechápala jsem kritické reakce na hlavní hrdinku Davy. Věděla jsem, že kdybych byla na střední a byla úspěšná, byla oblíbená a sama se sebou spokojená, byl by to šok, kdyby mě vyloučili ze společnosti na základě hypotetických domněnek, že někomu někdy mohu ublížit. Asi bych se taky litovala. Na druhou stranu získala velmi charismatického ochránce Seana.
Dozvěděli jsme se, že nějaký šílený vědec zjistil na základě DNA, že jedinci, kteří jsou HTS pozitivní, mohou pravděpodobně být hrozbou společnosti, protože mají sklony k násilí. Opravdu blbost. Fascinovalo mě, jak tyto vyloučené jedince, společnost ihned odhodila a opravdu se jich začala bát, aniž by něco provedli. Myslím, že tato skutečnost je velmi reálná a ukazuje, jak se lidé dají zmanipulovat nebo-li přímo zblbnout, aby odsoudili i své blízké. Je to šílené, ale věřím, že tato doba je toho schopná. Historie to nejednou potvrdila.
Davy se v prvním díle snažila s novou situací smířit a velmi jí pomohl spolužák Sean, který je také HTS pozitivní. První díl skončil útěkem z tábora, kde stát vybranou mládež cvičil, aby se proměnila v zabijácké monstra. Davy, Sean, Gil a Sabine se v táboře skamarádili a podaří se jim utéct.
Druhý díl mě překvapil milostnými vztahovými zvraty. S tím jsem nepočítala. Velice mě zklamala Davy. Čekala jsem všechno možné, ale toto ne. Davy tomu nesmyslu o HTS pozitivních lidech uvěřila. V každém takto označeném člověku viděla nebezpečného útočníka, který jí ublíží. Neustále se litovala. Šíleně mi tím lezla na nervy. To autorka přehnala. Davy se dala do normálního stavu až poslední kapitolou, což je škoda. Kniha měla našlápnuto na skvělé dobrodružné, lehce zamilované čtení. Takto z toho vyšla ubrečená holka, která je nervově labilní a může být ráda, že narazila na pár hodných lidí.
Já vím, že to není lehká situace. Místy Davy chápu, ale celkově se hlavní hrdinka nepovedla. Zato nová mužská postava na scéně, byl přesný opak. Caden jako vůdce hnutí odporu byl sympaťák s normálním nadhledem a silou změnit situaci k lepšímu. Viděl lidí, tak jak jsou – hodné, zlé, prostě jak je známe.
Kniha se výborně četla, tak jako první díl. Hlavní myšlenka s HTS pozitivními lidmi se mi líbila. Tento díl mohl být výborný. Chyba byla, že se hlavní hrdinka nevyvíjela, ale zůstala na místě a stále se v myšlenkách opakovala. Takže druhý díl pro mě spadl do průměru, což je škoda, protože měl dobře našlápnuto. Pokud jste četli první díl, tak druhý si přečtěte už ze zvědavosti. Pokud jste nečetli, tak záleží, na povaze čtenáře. Radila bych očekávat méně a třeba přímo vás kniha nadchne a osloví. Můžete to zkusit.
Foto: Nakladatelství COOBOO
