Sarah Larková – Naděje na konci světa

Válka je téma, které vždy rozbouří emoce a vyburcuje čtenáře k přemýšlení. Proč se to muselo stát? Jak to že dovedou lidé být krutí k sobě navzájem? Co vše museli udělat, aby přežili? Je to možné? Všechny knihy na toto téma ukazují, že je to možné. Jsou zajímavé nejen z historického hlediska, ale i z psychologického. Ráda si zpestřím četbu zajímavým románem, který má pravdivé pozadí, ale vymyšlený příběh.

naděje na konci sveta

Tato kniha je zrovna ten případ. Pozadí příběhu je vystaveno na pravdivých údajích, které jsou pozoruhodné. Netušila jsem, že Stalin s Hitlerem udělali dohodu, kdy Stalin si nechal část východního Polska, kterou vyklidil, a nevinní polští občané skončili v pracovních táborech na Sibiři. Poté, kdy v roce 1941 Hitler porušil pakt o neútočení s Ruskem, se Stalin přidal ke Spojencům. Ti ho přinutili jednat s polskou exilovou vládou, která požadovala okamžité propuštění deportovaných polských občanů, k němuž také došlo. Přeživší Poláci byli přesunuti ze Sibiře do Persie, kde bylo o ně v táborech slušně postaráno. Vzpamatovávali se z podvýživy a různých nemocí, mnoho lidí zemřelo. Zůstalo hodně sirotků, o které mimo jiné projevil zájem Nový Zéland. V roce 1944 prohlásil, že je ochoten přijmout sedm set polských dětí.

Zde začíná náš příběh. Osiřelé sestry devatenáctiletá Helena a šestnáctiletá Luzyna pobývají v táboře v Persii. Čekají na konec války a netuší, co s nimi bude. Starosti si dělá zodpovědná Helena, ale Luzyna si nic nepřipouští a chce si jen užívat, i v takových podmínkách. Ve všem spoléhá na Helenu. Když se Helena doslechne, že sedm set dětí pojede na Nový Zéland, chce být s Luzynou mezi nimi. Ale je plnoletá, takže vezmou jen Luzynu. Luzyně se pryč moc nechce, protože si v táboře našla přítele. Ale souhlasí. Helena ji se vším pomáhá a na místo odjezdu ji nese kufr s dokumenty. Luzyna se zpozdí a Helena je opravdu naštvaná, že si neváží druhé šance. Proto, když zavolají její jméno, nastoupí na vůz Helena, aby jí držela místo. Ale Luzyna nepřijde a na nahlášení je již pozdě. Jak dokáže žít Helena s výčitkami? Co vše ji čeká v nové zemi a co vše je ochotná udělat pro to, aby zde zůstala?

Události a příběh je velmi poutavý, za tím vším pokulhává styl autorky. Je to podáno jako typická červená knihovna a vyznívá to trochu plytce, což je veliká škoda. Jako román pro ženy je to moc pěkný, ale vše je vykresleno jednoduše, bez emocí. Co vše musela Helena prožít na Sibiři a dozvíme se povrchově pár údajů. Myslím, že kdyby byl příběh vystavěn jinak, mělo by to větší náboj a sílu. Což zde chybí. Prostě je to dobrý román pro ženy a tak se musí k této knize přistupovat.

Hodnocení: 70%

Foto: Nakladatelství KNIŽNÍ KLUB