Tato kniha je určena dětem od jedenácti let a zejména dívkám udělá radost. Kupodivu se nejedná o žádný zamilovaný románek, ale o příběh třináctileté Klaudie, která má běžné starosti. Klaudie nám sama vypráví, co se děje, co ji trápí. Styl vyprávění je hodně hovorový, což mi na začátku dost vadilo. Možná, že to děti přivítají. Já jsem si časem zvykla.
Klaudie žije sama s maminkou, která je tak trochu filozofka – příjemným způsobem. Otce nikdy nepoznala a ani nad ním zatím nijak neuvažovala. Vše se změní, když se maminka rozhodne, chvíli před koncem školního roku přestěhovat do Prahy. Na Klaudii je to nápor. Nová škola, noví kamarádi, nový byt – ze začátku to vypadá, že bude vše pouze horší. Časem si najde dobrou kamarádku, které pomůže dostat se blíže ke svým nevlastním sourozencům. Spolužáci ji začnou brát také v pohodě a díky jednomu se nechtěně dozví, že má zajímavého otce. Starosti jí dělá i maminka, která si se hledá práci. Maminka je podnikavá a vypadá to, že bude cukrářkou, což ji baví. Na návštěvu přijede babička ze Slovenska, která jim nové bydlení taky hezky a vesele zpestří. Jak to vše dopadne a zda-li Klaudie najde otce, si musíte přečíst.
Všechny postavy byly vykresleny velmi sympaticky. Poté, co jsem si zvykla na styl, se mi to četlo dobře. Přečetla jsem ji za tři hodiny. Kniha je zlatý střed, ani výborná, ani špatná. Pokud hledáte nějaký milý příběh pro holky, tak s klidným srdcem doporučuji k přečtení.
Foto: Nakladatelství Fragment
