Blíží se velikonoce, a nejen proto mě zaujala tato kniha. Já už totiž předem věděla, že je to nádherná kniha, protože jsem četla od toho samého autora Čekání na Vánoce, které se mi hodně líbilo. Velikonoce jsou velký svátek, který už mnoho lidí neslaví, protože neví proč. Většina je vnímá jako příchod jara a bonusem jsou státní svátky, kdy můžeme být čtyři dny v kuse doma. Ale je to škoda, protože i nevěřící mohou být těmito svátky velmi vnitřně obohaceni.
Tato kniha nám ukáže jak moc lze vnímat tento křesťanský svátek jako posílení víry nebo uvědomění meditace být lepším člověkem a nalézt sílu vnitřního klidu. Je psána jednoduše, ale silně a s citem klade důraz na pokoru, milosrdenství a lásku. Je určená dětem, ale má velkou moc obohatit i dospělého čtenáře.
Dalo by se říct, že Velikonoce začínají čtyřicet dní před velikonočním pondělím, popeleční středou, která odstartuje postní dobu a lidé si mají uvědomit, že je vše pomíjivé a i náš život jednou skončí. To, ale nebude úplný konec. Skrze velký půst probouzíme v sobě naději, že i my vstaneme jednou z mrtvých.
Autor knihu pojal jako čtyřicetidenní putování do Jeruzaléma, kdy každý den ukazuje na Ježíšova podobenství, setkání s různými lidmi, zázraky či znamení. Odkrývá čtenářům prožívání největšího křesťanského svátku.
Kniha je rozdělena na kapitoly po týdnech, kdy se má číst jedna kapitola každý den. Tím pádem začínáme popeleční středou a končíme velikonočním oktávem, což je neděle týden po zmrtvýchvstání. Vůbec nevadí, že začnete později, důležité je začít. Tato kniha krásně ukazuje na krásu a hloubku prožitku Velikonoc, proto i když knihu koupíte v druhém týdnu půstu, pořád máte mnoho dní na cestu k uvědomění, co vše Velikonoce obsahují. Zítřkem máme jedenáctý den půstu, do konce zbývá dvacet devět dní, což je spousta času začít číst a každým rokem se k této krásné knize vracet.
Pamatujme si, že půst není o nedělích!
Jedenáctá kapitola se jmenuje Žena u studny a je to druhý týden, kdy poznáváme lidi. Pojednává o setkání Samařanky s Ježíšem u studny a ukazuje nám co je to za vodu, kterou dává Ježíš a po které už člověk nebude mít nikdy žízeň. Co je to za vodu? Je to Boží láska, která uspokojuje naši touhu po tom, abychom byli milováni. Žena uvěřila, že Ježíš je Mesiáš a naplní její srdce láskou a pokojem. Stejně jako studená voda utiší žízeň během horkého dne.
Je pravda, že knihu nelze slovy popsat. Ta se musí opravdu přečíst a dle mého i nevěřící si z ní mohou hodně vzít a spoustu věcí pochopit. Na závěr vám cituji odstavec z velikonoční oktávy, která je neděle Božího milosrdenství:
„Jeden z učedníků nebyl ve večeřadle, když Ježíš přišel. Tomáš. Nevěřil vyprávění žen, nevěřil ani apoštolům. Je těžké uvěřit v Boha, který myje špinavé nohy, soucítí s nuznými, dá se bez odporu zabít. A který nakonec odpustí zrádcům i svým katům. Je těžké uvěřit v Boha, který je jenom….. Láska.“
Hodnocení: 100%
Více infa: https://obchod.portal.cz/detska-literatura/cekani-na-velikonoce/
Foto: Nakladatelství Portál
