Komu co řekne Žďár u Trutnova, Zahájí u Českých Budějovic nebo Chotusice u Čáslavi? Přitom svého času to byla místa, o nichž mluvila téměř celá Evropa. Na těchto »polích slávy«, kde zůstaly pod nánosem času zmizelé hromadné hroby a kde doposud někde ještě stojí omšelé památníky, se totiž rozhodovalo o její budoucnosti, stejně jako v bojích o Prahu anebo třeba u Dettingenu v Německu, Mollwitzích ve Slezsku či poblíž Fontenoy ve Flandrech.
Jeden anonymní autor letáku tuto válku nakreslil jako okamžik, kdy se na mladou rakouskou arcivévodkyni sesype řada evropských vládců, aby z ní servali všechno, co má na sobě. A ono to tak bylo. Jenže tahle »sukně« se nemínila »kalhotám« vzdát. Byla rozhodnuta udržet všechno, co podělila po svém otci, císaři Karlovi VI. Vedle Slezska hlavně Čechy a Moravu, odkud pocházelo mnoho »bezejmenných« mužů, kteří kvůli tomu pro ni bojovali a umírali, anebo jí sloužili jinak jako třeba Václav Antonín hrabě Kounic, kterého tato doba zrodila.
Čas se převalil přes poledne. Francouzům se mohl zdát den delší než jindy. Veškeré jejich prapory a eskadrony, které bylo možné proti britsko-hannoverské koloně vyslat, už se s ní utkaly, ale žádná změna. Mořicovi Saskému bylo jasné, že už to nemůže dlouho trvat. Nepřítel totiž dostával co proto jak od dělostřelců z reduty u lesa Barry, tak od Fontenoy. Pokud tato postavení nedobude, nemůže pomýšlet na úspěch, kalkuloval maršál, kterého v dané chvíli ze všeho nejvíce iritoval král pohybující se společně s následníkem trůnu tak blízko, že občas nějaká střela dolétla až k nim. Nikdo je však nedokázal přemluvit, aby odjeli do bezpečí za Šeldu. Mořic spoléhal na to, že dorazí posily. Brigádě Normandie, která byla v jedenáct hodin u Ramecroix, už stačil nařídit, aby ponechala pluk Royal-Corse ve výběžku lesa Barry, kde se dal očekávat další útok. K levému křídlu usilovné mašírovaly ještě obě Löwendalovy brigády. Jejich boční úder by už neměli Britové vydržet. Do té doby je bude muset zaměstnat jízda. Generálové jeden po druhém vyráželi s dvěma až čtyřmi eskadronami proti obrovskému dutému obdélníku. Koně a jezdci platili často nejvyšší daň, ale účel to plnilo.
V Nakladatelství Epocha právě vychází 1. vydání titulu Sukně proti kalhotám jako 44. svazek edice Polozapomenuté války. Kniha je již k dostání na pultech knihkupectví a zároveň vychází jako e-kniha. Čtenáři si ji také mohou pořídit s 25% slevou v e-shopu Nakladatelství Epocha.
E-shop: http://epocha.cz/detailknihy.php?id=957
O autorovi:
Luboš Taraba se narodil v roce 1958. Již od doby studií na Filozofické fakultě UK (obor filozofie-dějepis) se zajímá především o kontroverzní dějinné události a osudy rozporuplných osobností. V roce 1990 vydal svou prvotinu Charles de Gaulle, která byla oceněna za přínos v oblasti literatury faktu. O dva roky později vyšla jeho monografie Duce, zachycující životní dráhu Benita Mussoliniho. Na dějinné období popsané v monografii Nebezpečný intrikán – Život Charlese Maurice Talleyranda (1995) volně navázaly obsáhlé monografie Waterloo (1999) a Vídeňský kongres (2002). V roce 2006 se vrátil k tématu evropských konfliktů 19. století, a to v publikaci Divná válka – francouzsko-pruská válka 1870–1871. Na tuto linii navázal knihami věnujícími se válkám za osvobození Itálie – Krve po kolena: Solferino 1859 (2011), Italské patálie maršála Radeckého: První válka za osvobození Itálie 1848–1849 (2013) a Prodané vítězství: Poslední válka za osvobození Itálie 1866 (2014). Z jeho dalších titulů jmenujme V zájmu všeho křesťanstva: Bitva u Lepanta 1571 (2015) či Ta zatracená skála: Obléhání Malty 1565 (2016).
Sukně proti kalhotám
Podtitul: Válka o rakouské dědictví 1740–1748
Autor: Luboš Taraba
Edice: Polozapomenuté války, 44. svazek
Přebal a grafická úprava: Karel Kárász
Formát: vázaná s přebalem, 145 x 205 mm
1. vydání
464 stran + 24 stran barevné přílohy
Cena: 399,- Kč
Facebook: https://www.facebook.com/Nakladatelstvi.Epocha
Foto: www.epocha.cz
