Na tuhle knihu jsem byla hodně zvědavá. Moc často se nestává, že děda s vnukem napíší každý svou pohádku a vydají spolu knihu. Velmi mile mě překvapila. První pohádka je o lásce, přátelství a odpuštění. Hlavní postavou je dělostřelec Leopold Bumbác, píše se rok 1866, je po válce mezi Prušáky a Rakušáky. Bumbác se vrací domů a zastaví se v lomu vykoupat. Při koupání mu někdo ukradne ranec s celým žoldem. Obviní z toho lidi, co táboří u vody s maringotkou. Bumbác se jim pak omluví, protože ti to neukradli. A oni ho pozvou, ať s nima cestuje.
Tak se skamarádí se starším pánem Baronem, jeho družkou Zuzanou a jejich dcerou Sárou. Sáru si osvojili v deseti letech, našli ji jako sirotka. Bumbácovi se Sára moc líbí. Večer v hospodě hrají všichni lidem k tanci. Sedí tam také bohatý starosta a statkář Vavřinec. Je to namyšlený zloděj a zbabělec, kterého se lidé bojí a nikdo mu nic ze strachu neřekne. Chce vyhodit Bumbáce z hospody, protože prý stál ve válce na špatné straně. Bumbác se nedá a vznikne z toho bitka, do které se zapojí celá hospoda. Vavřinec se mu v noci pomstí tak, že jim ukrade koně. Ráno Zuzana všem vypráví o svém zvláštním snu. Týká se Bumbáce, pronásledují ho tři duše, které uvízly na světě, putují s Bumbácem a zle se mu bude dařit i lidem, které potká. Až do doby než ty duše osvobodí. Zuzaně řekly přesný popis, jak je osvobodit.
Bumbác tomu nevěří a uraženě odejde. Večer ho ty duše straší. A když se vrátí do tábora, leží Sára v horečkách. To Bumbáce donutí uvěřit, že musí udělat, co mu Zuzana řekla. Jde na velký kopec a tam vyvolá smrt, která se mu zjeví ve formě skřítka. Skřítek mu řekne, že jen on může ty duše vysvobodit, protože zemřeli jeho rukou ve válce. Uvízli tu, protože nedostali odpuštění. Skřítek ho pomocí kouzelného prášku přenese v čase a přemění Bumbáce do podoby bratra učitele, který mu přebral ženu a dlouho se neviděli. Bumbác mu odpustí, je to pro něj těžké, protože sám se v takové situaci kdysi ocitl. Podruhé se přemění v krásnou nevěstu, kterou opustil ženich před oltářem, protože uvěřil pomluvám, že mu byla nevěrná. Po domluvě Bumbáce se ženich omluví a svatba se koná. Nevěsta mu odpustí. Potřetí ho skřítek vezme do jeho rodné vesnice a je sám sebou. Vidí sebe jak hraje karty a vše prohraje. Taky vidí, že je to díky tomu, jak ho nejlepší přítel při hře podvádí. Bumbác nemůže uvěřit, že by zabil ve válce svého kamaráda. Skřítek mu ukáže jak se to stalo. Nakonec mu Bumbác odpustí. Všechny tři duše naoplátku odpustí jemu, že je ve válce zabil a odejdou do nebe. Leopold se ráno probudí se svým vakem i se žoldem a vrací se k Sáře. Cestou zaklepe na statek Vavřince a tam vidí, že mu vyhořela stodola a zvířata mu utekla. Baronova koně potká cestou a vezme ho sebou. Vrátí ho a je rád, že je Sáře už líp. Bumbác si ji vezme za ženu a jsou spolu šťastni.
Pohádka ukazuje nesmyslnost válek a sílu odpuštění. Hezky se čte a měla jsem z ní moc příjemný pocit.
Druhou pohádku napsal děda herce Jana Budaře. Vypráví o malém čertíkovi Brumlíkovi, který žil ve vesnici Peklo pod Sudem. Brumlík zlobil ve škole a byl poslán za dveře. Utekl do lesa a tam potká holčičku Hvězdičku, která spadla z nebe z Velkého vozu. Pak za nima příjde Amorek, který jim slíbí pomoc. Zavolá svatého Valentýna a ten je vezme do nebeského města. Svatý Petr je pustí přes Zlatou bránu. Jsou ohromeni pohodou nebe. Ulice jsou značena dle kytek a Brumlík si vybere Kopřivovou. Ráno si chce Bumlík zahrát fotbal, ale musí jít pro povolení k sv.Petru. Ten jim hru zakáže. Hvězdička aspoň zatančí a Brumlík zazpívá. Poté se objeví před bránou návštěva. Máminka s tatínkem si přišly pro Hvězdičku. Svatý Petr pošle zpět na zem i Brumlíka, protože určitě i on chybí svým rodičům. Doma všem vypráví, co v nebi prožil, ale nikdo mu nevěří. Až použije kouzelné zrníčko, co mu hvězdička dala, tak mu všichni uvěří. A tady, dle mého názoru, měl být konec pohádky. Jenže ona ještě pokračuje, starosta hlásí, že mají přijet novináři a pak nemají a zase mají…No prostě se mi ten závěr nehodí k té poetické pohádce o nebi. Je to zvláštní konec.
Ale Leopold Bumbác byl bez chyby. Živě si ji dovedu představit jako filmovou pohádku. Četla jsem rozhovor s Janem Budařem, kde o tom mluví. Je super, že nakladatelství Mladá fronta vydala tak hezkou pohádkovou knihu před Vánoci. Přesně zapadá do adventní nálady.
Foto: Nakladatelství Mladá fronta
