V nakladatelství Jota právě vychází novinka z ediční řady Literatura faktu a military: Ian Kershaw – Konec. Německo 1944-1945. Mistrná a ojedinělá studie mechanismů fungování nacistické společnosti v závěrečných měsících druhé světové války.
Na téma porážky a konce nacistického Německa byl napsán již bezpočet knih. Dosud žádná se však do hloubky nezabývala zásadními otázkami, které se v souvislosti s jeho koncem nutně nabízejí.
Co pohánělo Německo k tomu, aby dál bojovalo, ačkoli bylo jasné, že válka je prohraná? Jak rozkládající se hitlerovský stát v rozbité zemi dokázal vůbec dýchat až do momentu, než Rudá armáda stanula u budovy Říšského kancléřství? Proč se německý národ nezachoval jako v roce 1918 a nevzepřel se režimu, jenž jej v posledních měsících vystavil brutálnímu teroru a který celou zemi očividně vedl do záhuby? Proč armáda stále poslušně plnila Hitlerovy nesmyslné rozkazy? Do jaké míry se na sebezničujícím kurzu podílel strach a fanatismus Němců? A jakou roli v agonickém a zarputilém vzdoru třetí říše měl spojenecký požadavek bezpodmínečné kapitulace?
Na to se pokouší odpovědět ve své knize Konec. Německo 1944–45 Ian Kershaw, uznávaný britský historik a expert na éru nacistického Německa. Komplexní, poutavé a zároveň velmi drastické líčení finálních měsíců existence hitlerovského státu, protkané citacemi z dobových dokumentů, soukromých dopisů a deníkových zápisů, začíná nezdařeným atentátem na Hitlera v červenci 1944 a končí diktátorovou smrtí a kapitulací v květnu 1945.
Text je opatřen hutným poznámkovým aparátem a doplňuje jej jedinečná fotografická příloha spolu s mapkami.
pevná vazba s přebalem, 616 stran + 16 stran přílohy, cena: 548,- Kč
O autorovi:
Ian Kershaw (nar. 1943) je uznávaný a několikrát oceněný britský historik, zabývající se zejména německými dějinami dvacátého století. Světově proslul díky rozsáhlé dvoudílné biografii Adolfa Hitlera, považované za jednu z nejucelenějších prací o tomto diktátorovi za poslední desetiletí. Než v roce 2008 odešel do důchodu, působil jako profesor moderních dějin na univerzitě v Sheffieldu, předtím také na univerzitách v Manchesteru a Nottinghamu. V roce 2002 ho za přínos na poli vědy britská královna Alžběta II. povýšila do šlechtického stavu.
Foto: Nakladatelství Jota
