Herečka Sára Korbelová se v životě řídí mottem »co se má stát, stane se«. A stejně se postavila i ke castingu do seriálu Ulice na roli Kristýny, který málem nestihla. V době jeho konání totiž měla být na škole v přírodě, a tak dorazila rovnou v teplákové soupravě a s krosnou na zádech. Její postava se v Ulici poprvé objevila před dvěma roky. Kristýna je ve věku, kdy má co dělat sama se sebou. Kromě toho jí život objektivně komplikují rodiče a trochu nešťastný výběr prvních lásek…
Jak se vám Kristýna hraje?
Docela dost dobře. Herecky mě baví její proměna. Když v Ulici začínala, byla to hodná holka – pomáhala rodičům, měla samé jedničky, učila se a byla cílevědomá. Pak jí zlomil srdce její první kluk (Filip Maléř) a to jí velmi změnilo. Už si nenechá jen tak něco líbit. Ale ta její proměna byla postupná. To mě baví a umožňuje mi to herecky prozkoumávat různé stránky Kristýniny osobnosti.
Kolik toho máte společného?
Jsme stejně staré, takže Kristýně celkem rozumím. Rozhodně máme společné to, že si jen tak něco nenecháme líbit, i když možná působíme trochu opačně. Také jsme obě tvrdohlavé. Naopak velký rozdíl vidím v tom, že se Kristýna nechá rychle vyprovokovat a pak „kope“ kolem sebe a někdy slovy ubližuje svým nejbližším. Já jsem v tomhle směru mnohem klidnější a přemýšlivější.
Jaké vztahy panují ve vaší seriálové rodině mimo natáčení?
Velmi jsem si všechny své herecké kolegy oblíbila. Natáčení je často velká sranda. S partou ze školy se dokonce vídáme i mimo natáčení.
Máte možnost se učit od zkušenějších kolegů?
Rozhodně. Hodně mi dává hraní s Jitkou Smutnou, kterou teď potkávám na place poměrně často. Když si zkoušíme text, probíráme konkrétní situace, jak by se daly zahrát, jaké emoce tam patří. Jitka mi někdy nabízí i trochu jiné úhly pohledu na konkrétní situaci. Jsem jí vděčná za mnohé a naučila jsem se toho od ní zatím asi nejvíc. Samozřejmě i ostatní kolegové jsou pro mě velkou inspirací.
Jak jste se k hraní vůbec dostala?
Určitě přes svého dědu (Karla Engela), který byl také u filmu. Velmi mě to inspirovalo. Děda společně se Zdeňkem Srstkou založili v roce 1989 Filmku, agenturu filmových kaskadérů, a sám hrál v několika filmech. Než jsem přišla do Ulice, hrála jsem především ve studentských filmech a měla jsem za sebou několik epizodních rolí. Patřím také k mimickému sboru Divadla na Vinohradech.
Pamatujete si ještě svůj první natáčecí den v Ulici?
To si teda pamatuji. První scéna, kde jsem se objevila, byla rodinná oslava, kde Blanka představila děti celé rodině Pešků. To znamenalo, že na place byli takoví herci jako pan Rudolf Hrušínský, Jitka Smutná a Dana Syslová. Docela drsný začátek. Naštěstí mě přivítali s otevřenou náručí. Vytvořili tak příjemnou atmosféru, že ze mě všechen stres rychle spadnul a moc jsem si to užila.
Ještě trpíte před natáčením nervozitou?
V tomhle směru bych řekla, že už jsem celkem vyhraná, jestli se to tak dá vůbec říct. Před kamerou nejsem nervózní, i když hraju něco nového. V divadle občas nervozitu cítím, hlavně když mám náročnější výstup.
Jaká byla vaše očekávání, než jste vstoupila do Ulice?
Byla jsem trochu nervózní. Čekala jsem příliš seriózní až sterilní prostředí, předpokládala jsem, že natáčení asi nebude úplná sranda. Jsem ráda, že jsem se tenkrát bála úplně zbytečně. Ulice je místo, kam se vždycky ráda vracím. Ta atmosféra tady je nepřekonatelná. Jsme tu všichni jedna velká sehraná parta, ale přesto je v ní každý nově příchozí vítán s otevřenou náručí.
Čemu se věnujete kromě herectví?
Miluji tanec – dělám contemporary (pozn. moderní scénický tanec) a společenské párové tance. Také mě baví kreativní psaní. Nejraději píšu básně a povídky. A pak samozřejmě ráda trávím čas s přáteli, kteří mě dobíjejí pozitivní energií. Aktuálně chodíme nejčastěji na karaoke. To je velká legrace.
BLANKA z ULICE
Křehká Blanka se čím dál víc dostává do područí alkoholu a svého manžela Luďka. Kristýna po svých 18. narozeninách odchází bydlet k Denisovi a domácnost brzy nato kvůli riziku recidivy opouští i Evžen. Snaží se s Blankou neztratit kontakt, protože mu na ní pořád záleží. Díky spojenectví s Adamem a tomu, že Blanka konečně Luďka prohlédne, se ji povede vyvést ze začarovaného kruhu alkoholismu. Jenže situace se náhle zkomplikuje. Luděk má těžkou havárii a někdo se o něj musí postarat. Blanka navíc řeší i svůj starší průšvih, kdy po kontrole v ordinaci dostala nemalou pokutu. Nejdřív to vypadá, že Blanka vše zvládá – vztahy s Kristýnou jsou lepší, po boku má spolehlivého Evžena, syna Adama, kamarádku Veroniku i mámu Marii, která se plánuje provdat za svou partnerku Jolanu. Jenže Blanka se nečekaně napije, ne ze stresu, prostě jen tak – a celý kolotoč startuje nanovo. Tentokrát je ale situace mnohem vážnější, než byla…
Foto: TV Nova
