Pokračování dokumentárního cyklu Tajemství rodu II je tu. První díl cyklu, vyprávějící příběh Jiřiny Bohdalové, se na obrazovkách ČT1 objevil v úterý 1. září od 21 hodin. Mezi dalšími dokumenty bude i Tajemství rodu Jiřího Mádla.
Jiří Mádl pochází z jižních Čech, ale vždy ho zajímalo, zda nejsou kořeny jeho rodu ve skutečnosti spíš rakouské nebo německé. Při svém pátrání se nejprve seznamuje s osudy dědy a praprastrýce, který byl kněz. Co jeho předci hlásali, že si vysloužili pronásledování nejen ze strany Němců za války, ale i po ní ze strany Státní bezpečnosti v době socialistického režimu? A jaký příběh Jirkovi odhalí stará rodinná fotografie s vojákem v uniformě rakousko-uherské armády? Jaká tajemství a rodinné souvislosti se nakonec díky zkoumání vojákova osudu Jirka dozví?
Co vás přimělo se projektu zúčastnit?
Zvědavost. Taková ta nejpřirozenější. Stejně celý život trávíme zjišťováním, kdo jsme, a vědění o našich předcích to poměrně dost ulehčuje.
Nepokoušel se vám někdo vaši účast rozmluvit?
Vůbec. Spíš jsem si sám trochu říkal, jestli by něco takového nemělo přijít později než v mých letech. Ale ta zvědavost byla silnější.
Jaký přehled jste měla o své rodové linii před natáčením?
Pramalý. Něco byly domněnky, něco rodinné legendy, něco přání, ale moc jsem toho opravdu nevěděl. Je zvláštní, jak rychle se některé věci v rodině vytratí, zapomenou.
Udělal vám nějaký objev během natáčení radost? Objevilo se i něco, co byste raději nikdy nevěděl?
Jakýkoli náznak hrdinství mě potěšil. Mám pocit, že v to jsem tak nějak nejvíc doufal. Nemyslel jsem si, že objevím šlechtický rod nebo zapomenuté dědictví, ale v nějaký vzdor v těžkých dobách jsem věřil.
Práce v archivech se vám líbila?
Samozřejmě je to ohromně tajemné hrabat se v těch papírech, zároveň člověk neví, jestli na každé další stránce nezjistí, že dědeček byl masový vrah.
Změnil se časem nějak váš pohled na vlastní rodinu nebo sebe sama?
To asi ano. Věděl jsem, že mám blízko k Němcům a že si tolik cením toho německého odkazu v naší kultuře. Dalo by se říct, že mě to nepřekvapilo, ale i tím potvrzením se pohled trochu změní.
Kam všude vás natáčení pořadu zavedlo?
Různě po jižních Čechách, moji předci to místo evidentně milovali jako já. A půda pro ně byla ohromně důležitá, a tak v našem kraji zapouštěli kořeny, jak jen mohli. I když vlastně nevím, po kom mám ty kočovné tendence, když moji předci byli takoví knedlíci. Ale bylo fajn být vlastně doma a přitom ten domov poznávat zase úplně jinak.
Foto: Česká televize
