Nahrávky, které slavný dirigent pořídil v 70. a 80. letech s Českou filharmonií, vyjdou digitálně remasterované pod názvem Wolfgang Sawallisch in Prague již v pátek 23. srpna 2013.
Wolfgang Sawallisch (26. 8. 1923 – 22. 2. 2013): ve třiceti debutoval u Berlínských filharmoniků, o čtyři roky později v Bayreuthu. Deset let vedl Orchestre de la Suisse Romande, poté dvě desetiletí (1971–92) mnichovskou operu. V době mnichovského angažmá Sawallisch patřil k častým a nejoblíbenějším hostům České filharmonie. Právě vydávaný komplet 5CD Wolfgang Sawallisch in Prague představuje reprezentativní výběr živých snímků vzešlých z této spolupráce.
Na Sawallischových pražských programech se – možná překvapivě – opakovaně objevoval Mozart či Beethoven, ale hojně také stěžejní díla české hudby (Smetana, Janáček, Martinů, Kalabis, Eben ad.; Sawallisch pro Supraphon natočil mj. dosud nepřekonané nahrávky Dvořákova Requiem a Stabat mater). Jeho vztah k české hudbě snad nejlépe vystihuje citát z dobové koncertní kritiky: „Vnímá a interpretuje české autory, jako by sám byl odchován jejich řečí.“ Vzácné živé snímky z Českého rozhlasu vycházejí u Supraphonu vůbec poprvé u příležitosti nedožitých 90. narozenin dirigenta.
O české hudbě s Wolfgangem Sawallischem
Výběr z rozsáhlého rozhovoru s Wolfgangem Sawallischem, který vedl v září 1987 v Praze Milan Slavický. Ten v úvodu píše, že dirigent odpovídal na otázky způsobem, který charakterizuje i jeho práci s interprety: „s vlídnou uvážlivostí, ale zároveň s jasnou, energickou a nekompromisně jednoznačnou definitivností, s nadhledem svědčícím o širokém intelektuálním zázemí a současně s živou zaujatostí“.
Jaké bylo Vaše první setkání s českou hudbou, co jste dirigoval jako první a jak se tento váš vztah vyvíjel?
Byla to moje počínající spolupráce s gramofonovým světem, která mne jako mladého dirigenta přivedla k české hudbě. EMI v Londýně mi v roce 1953 nabídla první desku produkovanou známým Walterem Leggem, manželem Elisabeth Schwarzkopfové. Pan Legge se mnou jako s německým dirigentem chtěl postupně vybudovat můj gramofonový repertoár, ale nechtěl začínat hned od Brahmse, Beethovena, Schuberta či Schumanna. Chtěl začít od něčeho, co vyžaduje pohodu, srdce a radost, a navrhl mi proto Dvořákovo Scherzo capriccioso, předehru Karneval a Osmou symfonii G dur.
Všechny tyto skladby jsem chtěl nejprve hrát koncertně, a tak jsem je zařadil na program v Augspurgu, kde jsem tehdy působil, a měl jsem z práce na nich ohromnou radost. Okamžitě jsem zatoužil dělat od Dvořáka víc a přes něj jsem se dostal ke Smetanovi, Janáčkovi, Martinů. Tak jsem v sobě objevil a rozvíjel tuto zálibu a lásku k české hudbě. Odpovídala mému naturelu možností ukázat radost z hudby a zároveň přinést svět citu, výrazu a osobních emocí. Smetanova a Dvořákova hudba odpovídala této syntéze, která mne od nejranějšího dětství přitahovala k muzicírování.
Dělá mi ohromnou radost, že mohu provádět nejen Dvořákovu symfonickou hudbu, ale také duchovní – Requiem, Stabat mater, Svatou Ludmilu, i Svatební košile; to jsou skladby, které velmi vycházejí vstříc mému vnitřnímu naladění.
Pro RCA jsem nedávno nahrál Mou vlast s Orchestre de la Suisse Romande a koncertně jsem kompletní Smetanův cyklus dirigoval v Mnichově, Ženevě, v Tokiu s NHK Orchestra, s Filadelfským orchestrem a minulý rok, čehož si obzvláště vážím, jsem byl pozván k řízení zahajovacího koncertu Pražského jara s Českou filharmonií a s tímto dílem.
Celý rozhovor vyšel v roce 1990 v knížce Rozhovory z Domu umělců, Editio Supraphon…
5 CD / Wolfgang Sawallisch in Prague (Live recordings)
L. van Beethoven – Symfonie č. 1 C dur, Symfonie č. 6 F dur »Pastorální«, W. A. Mozart – Symfonie č. 40 g moll K 550, Symfonie č. 41 C dur K 551 »Jupiter«, Adagio E dur pro housle a orchestr K 261, F. Mendelssohn – Symfonie č. 2 B dur »Lobgesang«, A. Dvořák – koncertní předehra V přírodě, L. Janáček – Glagolská mše, B. Martinů – Symfonie č. 4, Polní mše, P. Eben – Pražské nokturno
Josef Suk – housle, Jindřich Jindrák – baryton ad., Česká filharmonie, Pražský filharmonický sbor, dirigent Wolfgang Sawallisch
Foto: Supraphon
