Jen málokdo dokázal ovlivnit názory obyvatel předlistopadového Československa, jako písničkář a básník Karel Kryl. Nesouhlas ukrytý v poetické melancholii jeho songů zasáhl statisíce srdcí a později významně přispěl k pádu komunistického systému. Legendárního zpěváka připomíná speciální emise vydaná k 70. výročí jeho narození. Motiv pro ražbu zpracoval významný český výtvarník Jaroslav Bejvl.
Bratříčku, zavírej vrátka!, Král a klaun, Nevidomá dívka. To jsou jen tři z více než stovky skladeb legendárního písničkáře a básníka Karla Kryla. Dvanáctého března by se autor slavných protestsongů a klasik českého folku dožil sedmdesátých narozenin. Pražská mincovna u této příležitosti připravila nízkonákladovou emisi tvořenou zlatými, stříbrnými i měděnými ražbami.
Co kus, to originál
Každá ze stříbrných a zlatých ražeb je originálem: na hraně má totiž vyražené své jedinečné pořadové číslo. Právě tato unikátnost, spolu s nízkým nákladem emise a maximální ryzostí kovů je příslibem budoucího zhodnocení.
„Skladby Karla Kryla byly v dobách normalizace všeobecně známé a šířily se i navzdory zákazům. Později znovu ožily v přelomovém roce 1989. Věříme tedy, že medailon věnovaný jeho památce osloví nejen pamětníky Pražského jara, ale i generace mladší,“ uvedl výkonný ředitel Pražské mincovny Jan Hrubý.
Grafický návrh a sádrový model budoucí ražby vypracoval jeden z nejvýznamnějších českých medailérů současnosti Jaroslav Bejvl. „Když jsem od Pražské mincovny dostal nabídku zpracovat námět k výročí Karla Kryla, byl jsem velmi potěšen. Jako autor vynikajících textů mě Kryl vždy inspiroval, pamatuji, jak neuvěřitelně působil na mladé lidi a dodnes si ho proto nesmírně vážím. Je velká škoda, že umřel tak brzy. Písně Karla Kryla nepostrádají bojového ducha, ale zároveň měl rád lidi. To sděluje i jeho typický úsměv, který je na nové ražbě zachycen,“ sdělil výtvarník.
Averz
Chlapecká tvář, oči, které hodně viděly a mnohé chápou a lehce lišácký šibalský úsměv pod malým knírkem – tak autor představuje Karla Kryla na lícní straně pamětní ražby. Z letopočtů 1944 a 1994 lze vyčíst, že zpěvák žil necelých 50 let a v roce 2014 si připomínáme 70. výročí jeho narození.
Reverz
Rubové straně dominují Krylovův podpis a kytara. Hlava nástroje je symbolicky přeměněna ve zvednuté dva prsty, tvořící písmeno V. Les rukou se stejným gestem obklopuje kytaru z obou stran v dolní části. Krylův podpis je na obou koncích dozdoben, vpředu houslovým křížem, vzadu čtyřlístkem pro štěstí. Opis připomíná, že Karel Kryl byl BÁSNÍK S KYTAROU SVOBODY.
Legenda žije
Karel Kryl se narodil 12. dubna 1944 v Kroměříži, kam se jeho rodina přestěhovala z Nového Jičína poté, kdy sever země obsadila německá armáda. Jeho děd vlastnil tiskárnu, kterou komunistické úřady v roce 1950 zrušily, rodina se musela přestěhovat do suterénu zanedbaného domu. Hudba Karla Kryla přitahovala už od mládí. Jeho talent tvořit kritické, přímé, ale zároveň poetické texty, našel brzy odezvu mezi tehdejší mládeží. První Krylovu vydanou skladbu nazpívala se skupinou The Bluesmen Hana Ulrychová v roce 1968. Síla jeho textů se naplno projevila na gramofonové desce Bratříčku, zavírej vrátka (1968). Ve stejnojmenné úvodní skladbě Kryl neobyčejně sugestivně zaznamenal atmosféru ve společnosti po vpádu vojsk Varšavské smlouvy. Na vznik songu, při jehož poslechu mrazí i po téměř půl století, vzpomíná Jan Kryl, mladší Karlův bratr:
„Karel byl v ten večer spolu s našimi rodiči na kratičké dovolené u známých na chatě v Roštíně. To je vesnice v Chřibech, kde je kolem spousta chat. Protože byl u protiletadlové obrany, bylo mu jasné, že to, co lítá v noci po nebi, určitě nejsou pravidelné dopravní spoje, ale že se děje něco hrozného. Ráno se pak dověděli, že jsme byli okupování ne nepřítelem, ale spojenci! Pospíchali pak na vlak do Kroměříže (nikdy jsme neměli auto), ve vlaku probírali rodičovskou a bratrskou starost o nejmladšího z rodu Krylů, který zrovna je u zbraní. Tak vlastně ve vlaku z Kroměříže do Nového Jičína vznikla Karlova nejslavnější píseň Bratříčku,zavírej vrátka!
Brzy po vydání alba vycestoval jeho autor na festival do Německa, kde se následně rozhodl zůstat. Do Československa se vrátil až 30. listopadu 1989 na pohřeb své matky. Pobyt si nakonec prodloužil a odehrál několik koncertů, které byly poznamenány téměř euforickou odezvou publika. Zároveň Krylovi začaly doma vycházet desky, které se do Československa před listopadem 1989 pašovaly z Německa. S vývojem po Sametové revoluci nicméně spokojen nebyl, což dával najevo ve své tvorbě. Karel Kryl zemřel nečekaně 3. března 1994 v Mnichově. Jeho písně, které vycházely nejen v češtině, ale i v němčině a polštině, neztrácejí náboj ani v současnosti a stále se vydávají na nových kompilacích.
Foto: www.prazska-mincovna.cz
