Jméno Jany Bouškové patří k nejvýraznějším v současném harfovém světě. Není divu: získaná ocenění (vítězství v USA International Harp Competition ad.), světová pódia i jména spoluhráčů, se kterými se na nich setkala (Rostropovič, Vengerov, Bashmet, Tetzlaff ad.) i hudební a pedagogické posty, kterých dosáhla (sóloharfistka České filharmonie, profesorka na londýnské Royal College of Music a Royal Conservatory v Bruselu) – to je jen nejstručnější výčet úspěchů, které podtrhují její renomé ve světě.
Jana Boušková však nikdy nezapomněla, kde jsou její kořeny a z jaké hudební tradice vyrůstá její vlastní umění a cítění. Nová nahrávka symbolicky pojmenovaná Má vlast má v její rozsáhlé diskografii výjimečné místo. Svým nejslavnějším krajanům mezi skladateli vzdala čest, když jejich „erbovní“ skladby upravila pro harfu. Má vlast je její nejosobnější vyznání lásky ke své zemi a největším osobnostem, které utvářely její hudební krajinu. Smetana, Dvořák i Suk učinili českou hudbu světovou – a Jana Boušková ji znovu ve světě rozeznívá.
Bedřich Smetana – Vyšehrad, Vltava, Šárka (3 symfonické básně z cyklu Má vlast). Antonín Dvořák – Suita A dur »Americká« op. 98. Largo ze Symfonie č. 9 »Z Nového světa«. Josef Suk – Letní dojmy op. 22b. Úpravy pro harfu – Jana Boušková
Osobní vyznání Jany Bouškové své zemi a hudbě, která z ní vzešla…
Jana Boušková – harfa
Foto: Supraphon
