Biatlonistka Veronika Vítková, zpěvák Lou Fanánek Hagen a fyzik Tomáš Tyc se představí v Show Jana Krause. Premiéru dalšího dílu Show Jana Krause uvidíte ve středu 29. dubna ve 21.35 hodin na Primě.
Veronika Vítková – biatlonistka, jedna z letošních biatlonových hvězd, která se výrazně podílela na poslední veleúspěšné sezoně české reprezentace. V posledním závodu sezony však Veronika snad poprvé v kariéře vážně spadla. V závodu v Chanty Mansijsku se připletla do hromadného pádu, který odnesla podvrtnutým kotníkem. I když se ještě chvíli snažila bojovat, nakonec poprvé v životě i na doporučení týmu závod vzdala. Byl to trpký konec jinak skvělé sezony, v níž po individuálních závodech šestkrát stála na stupních vítězů.
Lou Fanánek Hagen – stavební inženýr, hudební skladatel, zpěvák a frontman skupiny Tři sestry.
Tomáš Tyc – fyzikální showman, profesor v oboru teoretická fyzika a astrofyzika, vědec, který se zabývá především optikou a teorií neviditelnosti a který se kvůli popularizaci fyziky stal autorem a hlavní postavou své fyzikální show. Je mezinárodně uznávaným vědcem a odborníkem, přesto má rád, pokud může fyziku přiblížit ostatním lidem zcela »nevědeckým« způsobem, který má blíže k pojetí showbyznysu než k atmosféře vědeckých laboratoří. Vymyslel neviditelný plášť, posílá do nebe metanové balony, zapaluje led. Kdykoli prý jde kolem vlnitého plechu, nedá mu to a tleskne. „Zkuste to taky, něco uslyšíte,“ láká k pokusu. „Už jako kluk jsem dumal nad tím, proč když jdete kolem vlnitého plechu a třeba tlesknete nebo dupnete, ozve se takové zvláštní »píííungg«. Až později jsem přišel na to, že se zvuk odráží od jednotlivých vlnek pokaždé v jiném čase, načež se ozvěny složí do slyšitelného písknutí,“ vysvětluje. Před pár lety byl v týmu, který vymyslel princip neviditelného pláště. „Musela by to být taková silná a pevná vrstva velmi drahého, průhledného materiálu, pod kterým by byl člověk schovaný. Neviditelnost by spočívala v tom, že paprsky světla by plášť obtékaly a za ním by se zase vracely do původního směru, takže lidské oko by plášť nevidělo,“ říká vědec, který poté spolupracoval na vývoji dokonalé čočky, pomocí které by bylo možné pozorovat buňky v živé tkáni. „Nepovedlo se, ale aspoň víme, že příroda má své limity.“ Nyní se podílí na metodě zobrazování pomocí optického vlákna. „Výhodou zobrazování pomocí jediného vlákna by například v medicíně bylo, že díky tomu, že je vlákno velmi tenké, by bylo možné pozorovat třeba i jediný neuron v mozku,“ říká. Jeho každoročním »hobby« je zapalování ohňů na zamrzlé přehradě. „Tam, kde se pod ledem vytvořila bublina metanu, vyvrtám díru a pak plyn zapálím. Vyšlehne docela vysoký plamen. S metanem je vůbec legrace. Jednou jsme vybrali z rybníka pár kýblů bahna a šlapali ho pod vodou, aby unikal metan. Bubliny metanu jsme odchytávali zpátky do kýblů a pak vyvedli hadicí ven a zapálili. Krásně to hořelo. Fyzika je nádherná!
Foto: TV Prima
