Nový osmidílný dokumentární cyklus Klenoty naší krajiny se bude věnovat výjimečným lokalitám v chráněných krajinných oblastech. Diváci se jej budou moci sledovat od 8. ledna, vždy ve čtvrtek večer na ČT2. Průvodcem po místech, která mají přesně daná pravidla pro ochranu přírody a zároveň počítají s působením člověka v krajině, je Miroslav Vladyka. Režiséry Klenotů naší krajiny, které vznikly v tvůrčí producentské skupině Lenky Polákové, jsou Petra Všelichová a Marcel Petrov.
„Klenoty naší krajiny představí televizním divákům české chráněné krajinné oblasti jako místa se specifickým způsobem soužití člověka s přírodou. Ne jako skanzeny se zakonzervovaným životním stylem, ale jako živé oblasti a krajinné celky, v nichž se odehrávají zajímavé příběhy a osudy,“ říká dramaturg Josef Albrecht.
Miroslav Vladyka, kterého si diváci spojují s cestovatelskou publicistikou, provází v tomto pořadu televizní diváky po pestré a zajímavé mapě chráněných krajinných oblastí, hovoří s lidmi, kteří jednotlivé lokality svým způsobem života spoluvytvářejí, a upozorňuje na zajímavá místa. „Během našeho natáčení jsem se setkal s řadou inspirativních lidí, kteří často žijí stranou hlasitého a efektního dění, zato jsou bohatí svou zkušeností a neuvěřitelně silnou vazbou ke svému životnímu prostoru. Spolu s nimi se snažím připomenout některé atraktivní turistické cíle, ale i místa, o nichž mnoho lidí neví,“ říká o Klenotech naší krajiny Miroslav Vladyka.
Chráněných krajinných oblastí je na českém území celkem pětadvacet a velmi často se jedná o velké územní celky. Zahrnují všechny podoby české krajiny, od nížin, přes lužní lesy až po skalní města či vysoká pohoří. Autoři cyklu Klenoty naší krajiny vybrali osm z nich s důvěrou, že právě tento výběr přitáhne diváky k obrazovkám. Televizní putování začne na Křivoklátsku, pak zamíříme do Českého ráje, další atraktivní místa nacházíme na Pálavě a lednová zastavení ukončíme v Jizerských horách. Únorové díly tohoto zážitkového cestopisu budou zahrnovat Moravský kras, Beskydy, Třeboňsko a Žďárské vrchy.
„Moc bychom si přáli, aby cyklus diváky pobavil, potěšil, pohladil na duši – ale také inspiroval. Za skutečnými přírodními skvosty mnohdy netřeba cestovat daleko za hranice – často je máme přímo za humny. Stačí mít otevřené oči a vnímavou mysl,“ říká o cyklu kreativní producentka Lenka Poláková.
Klenoty naší krajiny volně navazují na předchozí seriál Divočina bez hranic, který svou pozornost zaměřil na národní parky lemující zemi podél našich hranic.
Anotace jednotlivých dílů Klenotů naší krajiny
Křivoklátsko, 8. 1 na ČT2
Krajina pojmenovaná podle jednoho z nejslavnějších českých hradů – Křivoklátu – je uprostřed Evropy naprostou zvláštností. Přírodní podmínky způsobily, že byla odpradávna jen málo osídlená a větší část rozlohy dodnes pokrývají lesy. Na ploše přes šest set kilometrů čtverečních roste na Křivoklátsku okolo osmdesáti druhů dřevin. Dvě třetiny všech druhů květin, které se na území České republiky vyskytují, najdete právě tady – na březích Berounky, na strmých stráních a zvlněných loukách, na skalách ozářených sluncem i v kaňonech, kam sluneční paprsky téměř neproniknou. Mirek Vladyka postupně objevuje chráněné krajinné oblastí Česka. V zatím osmidílné dokumentární sérii se tentokrát podívá na malebné Křivoklátsko.
Český ráj, 15. 1 na ČT2
Český ráj je nejstarší chráněnou krajinnou oblastí v Česku. Objevíte tady nejen krásné skalní útvary a magické jeskyně, ale i zákoutí, která možná znáte z nejrůznějších pohádek. „Vydáte-li se na Kozákov, přibalte si do batohu geologické kladívko. Může se vám hodit. Dávná sopka tu totiž po sobě zanechala poklad v podobě achátů, jaspisů a olivínů,“ říká Mirek Vladyka, který postupně objevuje chráněné krajinné oblastí Česka.
Pálava, 22. 1. na ČT2
Pálava byla vyhlášena za chráněnou krajinnou oblast především pro svůj jedinečný krajinný ráz a unikátní přírodní podmínky. Nachází se zde mnoho vzácných teplomilných druhů rostlin a živočichů, které tady vytvářejí nejpočetnější populace nebo se na území České republiky dokonce nikde jinde nevyskytují. Díky své poloze mají Pavlovské vrchy téměř středomořský charakter a jsou jednou z nejznámějších vinařských oblastí na českém území. Pálava patří k nejdéle osídleným místům českých zemí. Právě odtud pochází nález keramické sošky Věstonické venuše a také odkryvy pravěkých tábořišť lovců mamutů. Pálava se stala v roce 2003 součástí biosférické rezervace UNESCO Dolní Morava.
Jizerské hory, 29. 1. na ČT2
Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory se říká nočník Evropy. Nádherná drsná krajina, která mnohde připomíná severskou tundru, je totiž plná vody. Během jednoho roku spadne na metr čtvereční téhle krajiny až dva tisíce litrů vody a to je často nejvíc v celé České republice. Půda je nasáklá vodou jak houba a v zimě mizí pod závějemi sněhu, který tu leží téměř půl roku. Jedním z míst v Jizerských horách, kde drsné klima hraje první housle, je přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky. Náhorní planina v nadmořské výšce necelých devět set metrů připomíná hlubokou pánev plnou rašeliny, s jezírky a vzácnými druhy rostlin i živočichů.
Moravský kras, 5. 2. na ČT2
Chráněná krajinná oblast Moravský kras ohraničuje plochu o výměře necelých sto kilometrů čtverečních a mezi chráněnými oblastmi patří k těm nejmenším. Různými klenoty je však vyšperkovaná jako málokterá jiná. Jedná se totiž o nejrozsáhlejší krasové území České republiky s plošinami posetými závrty, hlubokými kaňony a skalními žleby, ve kterých mizí potoky a říčky protékající v podzemí nekonečnými labyrinty jeskyní. K nejromantičtějším místům patří divoké kaňony hluboko zaříznuté do vápencové horniny – takzvané žleby. Zatímco kolem veřejně přístupných jeskyní jsou obvykle zástupy návštěvníků, na stezkách ve žlebech turisté mohou často vychutnat magickou atmosféru úplně sami.
Beskydy, 12. 2. na ČT2
Chráněná krajinná oblast Beskydy, která byla vyhlášena v březnu 1973, je největší CHKO v České republice. Důvodem vyhlášení CHKO Beskydy byly její výjimečné přírodní hodnoty, zejména pralesovité porosty s výskytem vzácných karpatských živočichů a rostlin, pestrá luční společenstva, podzemní i povrchové pseudokrasové jevy a krajina poznamenaná valašskou kolonizací. Z pohledu samotných ochránců přírody ze Správy CHKO Beskydy jsou tím nejzajímavějším v jejich krajině přírodě blízké lesy a pralesy Mionší, Razula, Salajka. Vyskytují se tady také velké šelmy, mezi které patří rys, vlk, medvěd. Výjimečné jsou také pralesní druhy hmyzu.
Třeboňsko, 19. 2. na ČT2
Kdo se chce rozhlédnout po Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, měl by začít na věži uprostřed Třeboně. Tohle nádherné lázeňské město a především městská památková rezervace je totiž jejím srdcem. Odtud je možné se vypravit k rybníkům, kde na některých místech žijí unikátní kolonie ptáků zvaných břehule. Třeboňsko přitom nejsou jen rybníky ale také třeba Lužnice, kterou mnozí vodáci s trochou nadsázky považují za nejdůležitější českou řeku.
Žďárské vrchy, 26. 2. na ČT2
Tahle krajina pojí Čechy s Moravou. Odtud tečou řeky na sever i na jih, tady nejsme ani na západě, ani na východě. Tady jsme uprostřed – na Vysočině, tedy přesněji ve Žďárských vrších. Kdo se chce vypravit do opravdového srdce České republiky, měl by si dopřát výlet do magických zákoutí Žďárských vrchů. Tato krajina je mimořádně pestrá. Na své si tady přijdou turisté, cyklisté, lyžaři nebo horolezci. Velký půvab má tato krajina také díky svému venkovskému charakteru.
Klenoty naší krajiny
Autoři projektu: Jaromír Šlosar, Josef Albrecht
Režie: Marcel Petrov, Petra Všelichová
Dramaturgie: Josef Albrecht
Kamera: Patrik Hoznauer, Jiří Berka, Petr Kožušník
Vedoucí výroby: Ivo Hranický
Scénář: Tomáš Netočný, Miroslav Vladyka, Jaromír Šlosar,
Kreativní producentka ČT: Lenka Poláková
Pořadem provází: Miroslav Vladyka
Foto: Česká televize
