Dobové drama Poslední cyklista

O nedělích 4. a 11. května odvysílá Česká televize od 20 hodin nový dvoudílný televizní film Poslední cyklista. Film vypráví osud židovské rodiny, která adoptuje árijskou dívku. Brzy však přichází druhá světová válka a rodina putuje do koncentračního tábora. Do hlavních rolí režisér Jiří Svoboda obsadil maďarskou herečku Ági Gubíkovou, Martu Vančurovou, Lenku Vlasákovou, Petra Štěpána a Sabinu Rojkovou. Dobové drama se natáčelo v Liberci a Terezíně.


„Poslední cyklista byl jedním z projektů, na které jsem v České televizi narazil po nástupu do funkce. Scénář tu ležel, všichni kolem něj chodili jak kolem horké kaše, jakoby se tak velké látky obávali. A přitom nebylo potřeba mnoho – trocha producentského odhodlání a komunikace s tvůrci a programem, abychom našli ten správný tvar příběhu a z něj vyplývajícího filmu. Věřím, že se nám to podařilo, a že nám dají zapravdu i diváci,“ říká kreativní producent filmu a ředitel vývoje pořadů a programových formátů České televize Jan Maxa.
Scénář dvoudílného televizního filmu, inspirovaného životními zážitky paní Evy Erbenové a kresbami paní Helgy Weissové-Hoškové, napsali Tomáš Töpfer a Jiří Svoboda. „Tomáš Töpfer mi jednou vyprávěl hlavní zápletku příběhu, který se snaží napsat, a jeho drsný vtip o Židech a cyklistech mi z jeho vyprávění uvízl v hlavě. Poprosila jsem ho, jestli by mi dal svůj příběh přečíst, až ho napíše. Myslela jsem, že jde o horizont několika let, protože vím, jak hodně je časově zaneprázdněn nejrůznějšími povinnostmi a aktivitami. K mému překvapení sepsal během divadelních prázdnin scénář, který mě nadchl. Horizont několika let byl nakonec mým problémem. Filmový příběh z 30. a 40. let je realizačně i kapacitně náročný a rozhodování o přijetí takového projektu je pochopitelně velmi složité. Ale reakce diváků na prvních projekcích filmu svědčí o tom, že Tomášův nápad byl skvělý a že snaha a trpělivost tvůrčího týmu pod vedením režiséra Jiřího Svobody nebyla marná,“ přibližuje etapy vývoje filmu vedoucí dramaturgyně Marča Arichteva.
Příběh Klárky začíná s počátkem třetího desetiletí minulého století, když si bezdětní manželé Helga a Simon odváželi z klášterního sirotčince rozkošné malé děvčátko a byli šťastní. Věděli, že Klárka vnese do jejich života světlo, a od té chvíle ji zahrnuli laskavostí, starostlivostí a láskou. Život rodiny úspěšného pražského advokáta byl zalit sluncem. S blížícím se dalším desetiletím ale ubývalo štěstí a radosti. Nástup Adolfa Hitlera k moci v sousedním Německu a jeho následná expanze do dalších zemí Evropy ovlivnily životy milionů rodin našeho kontinentu a nejtragičtěji zasáhly do života rodin s židovským původem. Klárka neznala význam slov »adoptivní rodina« a nevěděla nic o židovském původu ženy a muže, kteří pro ni byli od malička maminka a tatínek. Nevěděla ani to, že se z ní zápisem do matriky židovské obce stala také Židovka. Co z toho by malé dítě mohlo pochopit? Díky babičce poznávala židovské zvyky, svátky a jejich starozákonní smysl. A tragédii, která měla přijít za pár let v podobě holocaustu, si ještě nikdo nedokázal ani představit. Nikdo by tehdy nevěřil, že Židé budou znovu přinuceni vydat se na cestu vstříc nelítostnému osudu do světa, v němž jejich životy neměly žádnou cenu.
Hrdinové televizního filmu se na historickém pozadí počátku druhé světové války potýkají s množstvím dilemat. Mohou přijmout do rodiny nežidovské dítě? Mělo by toto dítě znát pravdu o svém původu? Mají brát vážně zprávy o sílících antisemitských tlacích? Měla by původem křesťanka, jejich vinou zapsaná do matriky jako Židovka, nést osud »své« židovské rodiny? Když Židé směřují do táborů, Klárka jede s nimi. Možná se dalo pro její záchranu udělat víc, ale takový byl osud a nakonec i její vlastní rozhodnutí.

Úspěch filmu na festivalu v Monte Carlu a předpremiéra na festivalu Finále Plzeň
Dvoudílný film režiséra Jiřího Svobody Poslední cyklista byl nominovaný ve třech kategoriích na Mezinárodním televizním festivalu v Monte Carlu v Monaku. O Zlatou nymfu bude film soutěžit v těchto kategoriích: Minisérie, Ženský herecký výkon – Ági Gubíková (nominace za roli Helgy), Mužský herecký výkon – Petr Štěpán (nominace za roli Simona). Festival patří k nejprestižnějším akcím svého druhu s dlouholetou tradicí. Jeho letošní 54. ročník proběhne pod záštitou monackého prince Alberta II. od 7. do 11. června 2014.
Poslední cyklista bude také uveden v předpremiéře na festivalu Finále Plzeň ve středu 1. května 2014 od 16 hodin v sekci ČT uvádí předpremiéry. Projekce se zúčastní režisér Jiří Svoboda, kreativní producent a ředitel vývoje pořadů a programových formátů České televize Jan Maxa, dramaturgyně Marča Arichteva a oba hlavní dětští představitelé Sabina Rojková a Vincent Navrátil.

Vedoucí produkce Eliška Sekavová: Natáčení bylo málem zrušeno kvůli povodním v Terezíně a vedru
Největší a nejsložitější filmová scéna se podle vedoucí produkce Elišky Sekavové odehrála na libereckém nádraží. Natáčela se v červenci 2013 – byl to klíčový moment loučení dcery s rodiči, kteří ji odesílají z ohroženého Československa. „Natáčení s vlaky je vždy komplikované, stopadesátičlenný komparz, dvanáct herců. Je nutné zajistit přistavení dobového vlaku, dobově zařídit nádraží na rok 1939, obléct velký komparz. Při samotném natáčení pak zkoordinovat pohyb vlaku, hereckou akci a přirozený pohyb komparzistů.“ Mnohé scény se točily v liberecké vilové čtvrti u Masarykovy třídy, zámkovou dlažbu skryl štěrk, moderní lampy nahradila světla z doby protektorátu a zestárla i tramvajová zastávka. „Musím poděkovat městu Liberec, které nám vycházelo během natáčení vstříc. Liberec nahradil Prahu, protože poslední dobou máme problém najít lokace pro dobové filmy. Je to z více důvodů, Praha se modernizuje, obchody chtějí za své uzavření z důvodu natáčení nemalé peníze za ušlý zisk. V Liberci jsme využili t. č. volnou secesní vilu na Masarykově třídě, pro zázemí bývalé sídlo Libereckých výstavních trhů, dále pak náměstí Pod Branou nebo Radniční sklípek v budově historické radnice a rozhlednu v Jablonci nad Nisou. Přesunuli jsme se i do Raspenavy, kde probíhaly scény z koncentračního tábora.“
Druhou zásadní lokací natáčení filmu byl Terezín. „Terezín byl pro nás náročný, protože bylo krátce po povodních a město se z nich teprve čerstvě vzpamatovávalo. Natáčení bylo velmi ohrožené. Se štábem jsme se do Terezína stěhovali ještě v době, kdy některé části byly uzavřené. Dokonce jsme museli jeden filmový motiv, který se odehrával v terezínských valech, změnit, protože vybrané místo bylo zatopené vodou,“ vzpomíná na krizovou situaci Eliška Sekavová. I takové historické město, jakým Terezín bezesporu je, se už také pro filmaře dobových snímků stává komplikovanější. Ulice, kde jsou oprýskané domy nebo původní dlažba, pomalu mizí, protože je město renovuje. Barevné fasády a čisté domy jsou pro natáčení filmu z doby 2. světové války nepoužitelné. Natáčení neohrožovaly jen doznívající povodně, ale také velké vedro, které bylo obzvláště na půdě terezínské budovy úmorné. „Pro herce jsme měli připraveny ledové kostky ve speciálních boxech a pomáhali jsme si i přenosnými klimatizacemi. Venku nás zase obtěžovali komáři, pro které je město po povodních hotový ráj. Navzdory tomu všemu se povedl natočit velmi krásný příběh ve formě dvoudílného dobového filmu, který se obešel bez jiných problémů mimo těch, které zapříčinila příroda,“ uzavírá vedoucí produkce Eliška Sekavová.

Lenka Vlasáková: Scény v Terezíně pro mě byly až děsivě autentické
Hraje mámu velmi důležité postavy celého filmu. „Jsem také učitelka a s židovskými dětmi připravuji operu Brundibár. Když si na natáčení po roce vzpomenu, musím říct, že prostředí Terezína pro mě bylo až děsivě autentické. Vůbec celé léto bylo zvláštní a náročné. Po natáčení filmu Poslední cyklista s panem režisérem Jiřím Svobodou v koncentračním táboře v Terezíně jsem hned točila s Hynkem Bočanem film Piknik z prostředí pracovního komunistického lágru, kde jsme pracovali v úmorném vedru i dešti, od rána do noci v exteriérech přímo ve stínu bytízských hald či v krasu za Prahou a ve skalnatém terénu u Holyně. Strávila jsem tedy skoro celé léto v lágru a koncentračním táboře a navíc se během obou natáčení počasí velmi střídalo, jednou velké horko o 35 stupních a za pár dní zase zima. Ale vše jsem ustála právě díky kolegům a štábu,“ vzpomíná herečka Lenka Vlasáková.

Poslední cyklista
Hrají: Ági Gubíková, Marta Vančurová, Petr Štěpán, Markéta Hrubešová, Lenka Vlasáková, Jan Vondráček, Václav Helšus, Jiří Oberfalzer, Tomáš Töpfer, Petr Vaněk, Hana Frejková, David Novotný a další
V hlavních dětských rolích hrají Sabina Rojková a Vincent Navrátil
Scénář: Tomáš Töpfer a Jiří Svoboda
Dramaturgyně: Marča Arichteva
Kamera: Ivo Popek
Hudba: Jiří Chlumský
Režie: Jiří Svoboda
Vedoucí produkce: Eliška Sekavová
Kreativní producent: Jan Maxa
Stopáž: 2× 80 minut

Foto: Česká televize


Warning: A non-numeric value encountered in /data/web/virtuals/80747/virtual/www/wp-content/themes/Newspaper/includes/wp_booster/td_block.php on line 353