Radek Pastrňák, Richard Kroczek, Milan Straka, Milan Nytra a Petr Vavřík ze skupiny Buty připravili po šestileté pauze novinku, kterou na konci května pod titulem Duperele vydal Supraphon. Očekávané album vstoupilo do hitparády IFPI (nejprodávanějších CD) na bronzově medailovou pozici – hned za úspěšné tituly Václava Neckáře a Tomáše Kluse. Recenzenti ocenili především nápadité aranže, které písničkám Buty dodaly špetku jazzu, jindy blues a posílily jejich přirozený vnitřní proud, který posluchače plynule unáší celým albem.
Kapela Buty přichází s novým albem. Tradičně originálním, pestrým, veselým i vážným, zachycujícím spoustu nádherně zpracovaných témat. Duperele je zkrátka deskou, kterou si zamilujete. Je vidět, že Buty nestojí na místě. S novým albem si dala kapela na čas, ale čekání se vyplatilo (mimochodem – potvrzuje to i zájem na serveru Supraphonline.cz). Duperele je bezesporu jednou z vydavatelských událostí přelomu jara a léta tohoto roku. S kapelou mluvíme o práci na albu a tak trochu i o životě. S klukama z But se přitom mluví báječně, nálada je výborná…
Řekli jste, že nemá cenu zkoumat, proč jste s novou deskou čekali šest let; nicméně – kdyby to někdo zkoumat chtěl, co byste mu řekli?
Kdyby to někdo zkoumat chtěl, měl by se nezávisle podívat, co se těch šest let dělo ve světě, u něj doma, u nás doma, v oboru, ve kterém pracuje, jak se mu daří naplňovat předsevzetí, která si před šesti lety dal, co ho brzdí a kde co musel ustřihnout. Pak by došel k tomu, že hudební skupina žije a tvoří podobně, tvoří, cestuje, koncertuje… To se nezměnilo. Jenom jsme nebyli ve studiu, protože doteď nedozrálo ovoce. Dozrálo až před rokem, od té doby točíme, mixujeme, masterujeme. A teď je deska venku. Doufejme, že nebude tak tajná, jako ta naše minulá, Votom. Ta se nesetkala prakticky s žádnou odezvou. Sami sebe jsme se ptali, proč tomu tak bylo a na druhé straně jsme si taky potřebovali trochu vyvětrat hlavu, abychom k hudbě měli stále stejně kladný a nezatížený vztah. To je stejné, jako v každém jiném uměleckém odvětví. Prostě normální život.
Čím je nová deska jiná?
Je to svědectví určité doby. Je méně depresivní a zvrácená, teče v ní trochu čerstvější voda. Není zkrátka tolik zatížená démony a podobnými stvořeními.
A střídáte na ní legraci, smutek, vzpomínky na dětství…
Pravda, vzpomínky na dětství se na ní objevují, ale jenom jako falešná stopa. Navíc jenom v první písni. To si musí každý posluchač probrat sám v sobě.
Kuřátko od maminky, tedy třináctá písnička alba, není vzpomínka na dětství?
Pravda, je to trochu putování v čase prostřednictvím žaludků a chuťových buněk, ale tahle písnička nevznikla z nostalgie nebo z lásky. I když tak nakonec vypadá.
A jak tedy vznikla?
Radek Pastrňák: Z nějaké oslavy jsem do hospody přinesl kamarádům zbytky kuřátka, které dělala maminka. Text písně se pak v podstatě skládá z reakcí degustátorů toho kuřátka u výčepu. K tomu jsem pak už jenom přidělal takovou, řekl bych, pseudo… nevím jakou hudbu. (smích)
Poslali jste písničku Paul McCartney Paulu McCartneymu? Nebo celou desku?
Neposlali a ani to neplánujeme. On už tu basu v Opavě stejně prodal, a my ji už nedohledáme. Tak co? Mimochodem – i tahle písnička má několik inspirací. A Paul McCartney není tou nejdůležitější…
Duperele znamená v ostravštině maličkosti; některé písničky na albu jsou ale, podle mého názoru, velké a vážné, tedy žádné maličkosti…
Radek Pastrňák: Kandidátů na název desky bylo několik. Když ale jel Richard na schůzku s ředitelkou Supraphonu Ivou Milerovou, zapamatoval si jenom Duperele. Ivě se ten název líbil, a už to tak zůstalo. Mě pak sice ještě napadl název Zlaté pomfritky, ale už bylo pozdě.
Deska obsahuje i dvě takzvané No Smoking verze písniček, které už na albu jednou jsou; co to je No Smoking verze?
Pro Smoking verze jsme do studia koupili velký vaporizér, jehož prostřednictvím se pak písničky míchaly. Ovšem písničky, které dělal Richard, se upravovaly bez vaporizéru. (Poznámka redakce: vaporizér je zařízení na sublimaci)
Z poslechu desky mám pocit, že byla nahrávaná v pohodě; je to tak nebo jde zase o falešnou stopu?
Tentokrát to tak bylo. Natáčení bylo kratší než u alba Votom, pěkně to odsýpalo. Na desce se podepsala i spousta hostů, byli jsme taková velká rodina. A navíc je na nahrávce poznat, že Radkovi se ve studiu líbí. Což je alfa i omega atmosféry desky. Pokud to je z alba cítit, je to dobrý.
Buty vyráží s Duperele na festivaly
Od začátku června vyrazili Buty na festivalové turné, k jehož vrcholům bude patřit vystoupení na Colours of Ostrava a nebo i několik koncertů v rámci populárního festivalu České a moravské hrady. V červenci zahrají písničky z alba Duperele i před slovenským publikem na festivalech v Bánské Štiavnici a v Jaslovských Bohunicích.
Aktuální přehled festivalových vystoupení skupiny Buty:
16. 6. – Tišnov u Brna – festival Hudbou pro Unicef
16. 6. – Zlín – Zlínbíírfest
23. 6. – Vrbno pod Pradědem (15.30 hod.) – Vrbenské slavnosti
23. 6. – Opava (20 hod.) – Městské sady
30. 6. – Plzeň – Balónová show
5. 7. – Chotěmice u Soběslavi – Vesnický klub
7. 7. – Vranová Lhota – Setkání Lhot
13. 7. – hrad Točník – festival České a moravské hrady
15. 7. – Colours of Ostrava
21. 7. – Mohelnice (15.30 hod.) – festival Fingers Up
21. 7. – Lipnice nad Sázavou (21 hod.) – Haškova Lipnice fest
27. 7. – Bánská Štiavnica – festival Sitnoblues
28. 7. – Jaslovské Bohunice – Fest Dobré Bohunice
3. 8. – Benešov – Sázava fest
4. 8. – Velká Bystřice u Olomouce (18.15 hod.) – Hanácké Woodstock
4. 8. – Karviná (22.30 hod.) – festival Dokořán
10. 8. – Frýdek-Místek – Hvězdy nad řekou
11. 8. – Hluk u Uherského Hradiště (20 hod.) – festival
11. 8. – Veveří (23 hod.) – festival České a moravské hrady
18. 8. – Hradec nad Moravicí – festival České a moravské hrady
25. 8. – Hoštice u Volyně – Stodola Michala Tučného
Foto: Supraphon
