Vzdělaný, hudby a světa znalý a přece nezvykle zapšklý samozvaný kritik Jan Rejžek baví se arogantními urážkami těch druhých. Rád uvádí i nepravdivé neexistující údaje o známých či populárních osobnostech.
Rejžek, nejzběsilejší škarohlíd s narcistickou poruchou, plivá hořké sliny po lidech, které někdy ani pořádně nezná. Bohužel tak často ignoruje novinářskou etiku – hlavně že píše…
Staví se jako oddaný bojovník proti komunismu. Kdybych chtěl používat Rejžkova jednostranného slovníku, pak bych napsal, že sám navíc rád přispíval za totálu také do levicově orientovaného tisku Tvorba, v jehož redakci dříve působili např. Rejžkem pranýřovaný Julius Fučík, básník ideově oddaný komunistické utopii Laco Novomeský, komunistický publicista Bohuslav Laštovička (jenž hned po návratu z moskevských jednání v roce 1945 se stal ředitelem Československého rozhlasu, který postupně proměnil v jednoznačně komunistické médium), silně angažovaný komunista Josef Rybák (žurnalista zprvu v nově založených Haló novinách, pak v Rudém právu a ve zmíněné Tvorbě), jeden z předních teoretiků KSČ Karel Urx…
Rejžek, který dávno už slynul pověstí jednoho z největších odborníků na urážky, nepřispíval jen do ideové Tvorby. Psal také do politicky angažovaného jediného satirického týdeníku Dikobraz, na který pečlivě dohlížel ÚV KSČ a v jehož redakci pracovala celá řada členů KSČ, ale vynikajících publicistů a kreslířů.
Zatímco nejzběsilejšímu komentátorovi Janu Rejžkovi dnes vadí, že jistý Pavel Špiroch si založil soukromý hudební festival Pražský podzim, už Rejžkovi nevadí, že on sám v Lipnici nad Sázavou v letech 1968–88 moderoval folkový festival Písní za mír.
Přečetl jsem si další tradičně zapšklý a nenávistný Rejžkův článek v Lidových novinách (12. 1. 2012). Těžce a hrubě zkritizoval autogramiádu s Lubomírem Štrougalem; ještě že náš kritik uvedl, že se konala v Paláci knihy – Luxor – hle, díky za reklamu, i když nechtěnou! Tady z nenávisti nevyléčitelný Rejžek uvedl, že zájem o setkání s Lubomírem Štrougalem a jeho autogramiádu byl obrovský (v tom má kupodivu pravdu) a že předpokládá, že šlo o zcela jiné občany, než byli ti u rozloučení s Václavem Havlem: bývalí bachaři, milicionáři a straničtí funkcionáři… Tak tady nikoli! Opět Rejžkovo citelné a čitelné šlápnutí vedle.
Vždyť nebývale velká účast zájemců a zvědavců se tradičně skládala z převážného počtu sběratelů, kteří pravidelně navštěvují všechny dostupné besedy s autogramiádou. Takovou atmosféru patrně Rejžek nezná, protože – naštěstí – se těchto setkání příliš nezúčastňuje.
Protože tuto autogramiádu jsem na požádání nakladatele moderoval a byl jsem tak přítomen od jejího začátku až do konce, mohu jen potvrdit, že hodně z přítomných jsem znal a znám. Byli tu opět v hojném počtu zmínění sběratelé autogramů, mezi nimi spousta báječných novinářů, publicistů, fotografů. Nebyli tu žádní bachaři, milicionáři, straničtí funkcionáři. Byli zde především milovníci knih, sběratelé podpisů různých profesí, názorů a vyznání. Přišli se stejnou zvědavostí a se stejným zájmem o dění kolem nás, a s jakým přišli naposled se rozloučit s Václavem Havlem. (Pokud Rejžek nevytvoří jejich dlouhý seznam s označením, že byli u STB, a Petr Cibulka mu jistě pomůže něco vymyslet.)
Myslím, že Lubomír Štrougal (komunistický politik, dlouholetý předseda československé vlády, jeden z nejpřednějších činitelů komunistického režimu v Československu, dnes 88letý autor dvou autobiografických knih – Paměti a úvahy, Ještě pár odpovědí) za dobu své politické činnosti napáchal dosti zla, ale tady by měl nekomunistický Rejžek náležitě mlčet a nepsat. Vždyť svými urážlivými, často nespravedlivými výpady Rejžek již ublížil tolika lidem, že to dnes nelze ani spočítat. Ano, cítí se asi spokojen, když Rejžkem pranýřovaní mlčí. Neví, že mnozí takoví jím právem pohrdají.
Jan Rejžek – zamindrákovaný snaživec co nejvíc urážet napsal v závěru článku v Lidových novinách, že „účastník autogramiády sexuolog Radim Uzel viděl už hodně č… (člověků)“. Já jen dodávám: Ano, jistě viděl; a také Jana Rejžka.
Vratislav Ebr, 25. 1. 2012
Foto: Nakladatelství Epocha, www.neoluxor.cz, www.xyz-knihy.cz
