„Už čtvrt století se autorům Simpsonových a Futuramy daří propašovávat do televize v nejsledovanějších časech složité matematické myšlenky,“ píše ve své knize Simpsonovi a jejich matematická tajemství jeden z předních britských popularizátorů vědy Simon Singh. Skvělý vypravěč a nositel Řádu britského impéria v ní odhaluje vtipné narážky na stovky matematických problémů, které v kultovních seriálech objevil. Vydalo nakladatelství Dokořán s Argem.
Simpsonovi představují pravděpodobně nejúspěšnější televizní pořad všech dob. Bart Simpson patří podle časopisu Time mezi sto nejvlivnějších lidí světa. Univerzální přitažlivost seriálu a dlouhotrvající celosvětová popularita jeho postav vyvolaly u příslušníků akademické obce potřebu prozkoumat jeho podtext a pokusit se najít odpovědi na pár otázek. Mají Homerovy výšplechty o koblihách a o pivu značky Duff nějaký skrytý význam? Ukrývají se ve slovních přestřelkách mezi Bartem a Lízou nějaké hlubší jinotaje, nebo jde jen o běžné sourozenecké hašteření? Využívají tvůrci Simpsonových obyvatelstva Springfieldu k vedení jakési politické nebo sociální polemiky?
Britský vědec a spisovatel Simon Singh vlastním studiem i konzultacemi s autory seriálů odhalil nesčetné a často dobře skryté narážky na stovky krásných zábavných matematických problémů. Ty pak ve své knize Simpsonovi a jejich matematická tajemství s důvtipem a pravým zápalem vysvětluje a ukazuje v kontextu matematické vědy. Setkáte se zde s poznatky o šifrách, Mersennových prvočíslech, Eulerově rovnici a různě velkých nekonečnech, samozřejmě také se vším možným o číslech – od čísel dokonalých až po čísla narcistická. Mnohé se dozvíte i o hlubokých a dosud nevyřešených problémech, jako například P versus NP.
Simon Singh – Simpsonovi a jejich matematická tajemství
Z anglického originálu The Simpsons and Their Mathematical Secrets přeložili Luboš Pick a Petr Holčák
Obálka Bloomsbury
Odpovědný redaktor Zdeněk Kárník
Počet stran 280
Cena 298 Kč
O autorovi:
Simon Singh se narodil v roce 1964 a získal doktorát z fyziky na univerzitě v Cambridgi, po několik let se zabýval výzkumem fyziky částic v CERN v Ženevě, poté učil matematiku a přírodní vědy v různých koutech světa. Od roku 1990 pracoval jako redaktor v redakci naučných pořadů BBC, kde byl mimo jiné i režisérem mnohokrát oceněného dokumentárního filmu o Fermatově větě. Česky byly vydány kromě knihy Velká Fermatova věta (poprvé 2000) ještě Kniha kódů
a šifer (2003) a Velký třesk (2007).
V roce 2003 byl vyznamenán Řádem britského impéria za popularizaci vědy
a techniky, roku 2008 Kelvinovou cenou, je čestným doktorem a profesorem několika britských univerzit.
Simon Singh – Simpsonovi a jejich matematická tajemství
(oficiální anotace nakladatelství)
Svět je plný skalních fanoušků kultovního seriálu Simpsonovi a sesterské Futuramy. Drtivá většina z nich si přitom pravděpodobně vůbec nevšimla,
že do mnoha příběhů žluté rodinky její tvůrci chytře vestavěli nenápadné odkazy na matematiku, a to od nejjednodušších pouček až po nejnovější hluboké vědecké poznatky. To, že tam skutečně jsou, a hlavně kde je najít, odhaluje čtenáři či divákovi autor této knihy, renomovaný popularizátor vědy a skvělý vypravěč Simon Singh. Čtenář mimo jiné zjistí, že členové brilantního autorského týmu nejoblíbenějšího televizního seriálu všech dob jsou často absolventy matematických oborů prestižních univerzit a že jejich vztah k matematice se
v příbězích Homera a spol. rozhodně neztratil. S důvtipem a pravým fanouškovským zápalem vplétají do příběhů oblíbených hrdinů seriálu poznatky
o Mersennových prvočíslech, Eulerově rovnici, nekonečnu a nekonečnech,
a dokonce o hlubokých a dosud nevyřešených problémech, jako je například P versus NP.
Ukázka:
Futurama nashromáždila během let řadu ocenění, včetně šesti televizních cen Emmy. To zčásti vysvětluje, proč ji Guinnessova kniha světových rekordů zaznamenává jako kritiky nejoceňovanější animovaný seriál.
Rovněž Simpsonovi získali řadu cen Emmy a stali se historicky nejdéle běžícím televizním seriálem se scénářem. V „Přehledu 20. století“ časopisu Time jsou Simpsonovi hodnoceni jako nejlepší televizní seriál a Bart Simpson jako jeden
ze sta nejvlivnějších lidí světa. Je to jediná fiktivní postava, která na tomto seznamu figuruje. Bart s rodinou si vydobyli místo v historii i v roce 2009, kdy se v USA stali prvními televizními postavami zobrazenými na poštovních známkách v době, kdy se stále vysílají. Matt Groening k tomu hrdě dodal: „Je to největší
a nejlepivější pocta, jaké se kdy Simpsonovým dostalo.“
Souběžně s tímto zaslouženým veřejným oceněním se ale Simpsonovým dostává tichého uznání a respektu i mezi nerdy. Pro nás je největším počinem Simpsonových a Futuramy to, že oslavují matematiku a přitom si s ní vtipně pohrávají. Oba seriály tím obohatily celý geekosystém.
Lidé mimo komunitu nerdů by mohli nad matematickými vylomeninami
v Simpsonových a Futuramě snadno mávnout rukou a označit je za povrchní frivolity, to by ale byla urážka důvtipu a nadšení dvou matematicky nejnadanějších autorských skupin v dějinách televize. Autoři nikdy necouvli, když chtěli prosadit do scénáře cokoli matematického, počínaje Velkou Fermatovou větou a konče svým vlastním teorémem Futuramy.
Oprávněně uctíváme velké hudebníky a romanopisce, o matematicích je ale slyšet jen zřídka. Je očividné, že matematiku nepovažujeme za součást své kultury – místo toho vzbuzuje spíše strach a matematici bývají často terčem vtipů. I pres to všechno se ale autorům Simpsonových a Futuramy daří už čtvrt století propašovávat složité matematické myšlenky do televize
v nejsledovanějších casech.
Když se v Los Angeles blížil můj poslední den se scenáristy, došlo mi, že jsou
na svůj matematický odkaz pyšní. Zároveň jsem z některých z nich cítil určitý smutek, že nepokračují ve svých matematických kariérách. Příležitost, kterou
dostali v Hollywoodu, je přinutila odložit sen, jak jednou dokazují velkou matematickou hypotézu.
Když jsem jednou nadhodil otázku takové lítosti, David X. Cohen se vyjádřil
k takovému hodnocení přechodu z výzkumu do televize rezervovaně: „Mučí nás bolestné sebepochybování, zejména ty z nás, kteří jsme opustili dráhu vědy
a matematiky. Konečným cílem vzdělání je pro mě objevovat něco nového. Mám za to, že nejvznešenějším způsobem, jak zařídit, aby na světě po mně něco zůstalo, je rozšířit lidské porozumění světu. Dosáhl bych toho vůbec? Je docela možné, že ne, takže jsem se možná přece jen rozhodl moudře.“
Cohen sice nevynalezl žádnou zásadně novou počítačovou technologii ani nerozlouskl záhadu, zda P = NP, nebo P 6= NP, stále však má pocit, že by
k výzkumu mohl přispět alespoň nepřímo: „Raději bych opravdu strávil celý život
výzkumem, myslím si ale, že seriály Simpsonovi a Futurama dělají z matematiky a vědy zábavu, a možná by tak mohly inspirovat novou generaci; třeba tak někdo po mně dosáhne toho, čeho jsem sám nedosáhl. Takovými myšlenkami se
můžu utěšovat a díky nim můžu v noci spát.“
Ken Keeler se naopak dívá na dobu, kdy se věnoval matematice, jako
na součást své cesty k povolání komediálního autora: „Všechno, co se nám stane, nás nějakým způsobem ovlivní, a já si myslím, že díky postgraduálnímu studiu píšu lépe. Rozhodně toho nelituju. Tak například jsem jako Benderovo sériové číslo vybral 1 729, což je v matematice historicky významné číslo; myslím, že už jen díky tomu se mi doktorát z matematiky vyplatil. Nevím ale, jestli to takhle vidí i vedoucí mé disertační práce.“
Foto: www.dokoran.cz
