Tommy Wallach – Všichni jsme hleděli vzhůru

Hrajete rádi hru s názvem Co se stane, když? Pochopili jste určitě správně. Každý se někdy zamyslí nad určitou situací a řekne si, co by bylo, kbyby…. Nemá se to, protože je zbytečné přemýšlet o něčem, co se nestalo a nevíme ani, jak by to mohlo dopadnout. Jsme si toho vědomi, ale přesto si rádi hrajeme s představami na téma: kdybych zdědila milión korun, kdybych jela na cestu kolem světa, kdybych si koupila les, kdyby bouchla bomba, kdyby se na naši planetu řítil asteroid.

vsichni jsme hledeli
Oklikou jsem se dostala k hlavnímu tématu knihy. Nevěděla jsem, co si o ní mám myslet. Anotace mě zaujala a se zvědavostí jsem začala číst. Je to fantasy příběh určený mládeži (ale mě bavil moc a to je mi přes třicet) o světě, ve kterém se lidé dozvědí, že za dva měsíce na ně spadne asteroid a bude konec všeho. Když jsem se nad tím zamyslela, představila jsem si bílou holubici, která je symbolem míru. Lidé by na sebe byli hodní, dělali by dobré skutky a vše jsem viděla optimisticky. Můj smysl pro dobro jasně vede, ale zachovali by se lidé skutečně takto? Když jsem si sundala své růžové brýle a začala číst tuto knihu. Pochopila jsem, že autor se blíží více realitě než moje naivní představy. Jeho příběh je o lidech, kteří s blížícím se koncem chtějí změnit sebe.
Ve vyprávění se střídají čtyři spolužáci, kteří sice vědí, že ti druzí existují, ale nebaví se spolu. Každý zapadá do jiné kategorie a zdánlivě nemají nic společného. Andy je flákač, který ujíždí na drogách. Peter je hráč fotbalu a idol dívek. Anita je premiant a Eliza je coura. Tyto nálepky mají mezi spolužáky, a přestože to vypadá, jak je každý se svým zařazením spokojený nebo dělá, že je mu to fuk, není to pravda. Vše se změní se zprávou o konci světa díky asteroidu. I když je šance na přežití 34% a nikdo neví, co doopravdy bude, absolutně tato zpráva zvrátí chod světa. Proč chodit do práce, do školy? Proč se snažit? Jdeme si užívat, krást, ničit. Policie také nezvládá situaci a chce mít absolutní moc a z lidí poslušné ovečky. To probíhá v pozadí a utváří to dokonalou kulisu naším čtyřem hrdinům. Jak je postupně poznáváme, vidíme, že jsou jiní, než se o nich říkalo. A oni vzali šanci do svých rukou a chtějí to dokázat. Mohou se tak rozdílní lidé stát přáteli?
Příběh je čtivý, působí přirozeně a velmi dobře jsou zde vykresleny pocity hlavních postav. Změny nejsou šokující, postupně se dají dle popisu odhadnout. Ale je to velmi zajímavé a mnohé akce mě nutily k přemýšlení, zdali je možné, aby se lidé takto chovali. Na podobné téma jsem ještě žádnou knihu nečetla, možná proto mě tak zaujala. Mládeži ji určitě doporučuji. Je tam láska, přátelství, smutek, zmar, prostě pěkná nálož ke skvělému čtení. Vše je vyvážené a dobře rozmístěné. Dospělým se bude líbit dle jejich vkusu. Já jsem spokojená a ráda si ji nechám ve své knihovničce.

Foto: Nakladatelství COOBOO

1920x1080px_osudy_hvezd