V nakladatelství Jota právě vychází novinka z ediční řady Beletrie: Philippe Pozzo di Borgo – Druhý dech. Philippe Pozzo di Borgo pracoval jako zástupce ředitele vinařských závodů Champagne Pommery, druhého největšího výrobce a prodejce šampaňského na světě. V roce 1993 se mu při letu na padákovém kluzáku stal úraz s následkem závažného poranění páteře, jež mu způsobilo celkové ochrnutí.
Tehdy mu bylo dvaačtyřicet let. Zámožný dědic dvou významných francouzských rodin je po nehodě zcela vyloučen ze společenského života. Později ho stihne další rána – úmrtí milované ženy, po němž zůstává sám na výchovu dvou dětí. Z invalidního vozíku diktuje své vzpomínky a touhy, představy o světě i o tom, co je po životě. Nechává svou duši bloumat v klidném útočišti svého soukromého paláce nebo uprostřed nádhery korsických hor v kraji svých předků a oddává se vyprávění prosycenému bolestí a opojnou nadějí. Celých deset let ho při životě, který střídáním dramatických momentů a groteskních situací občas připomíná horskou dráhu, udržuje přistěhovalec Abdel, jeho anděl a »ďábel strážný« v jedné osobě.
Kniha, která inspirovala devátý nejlepší film v žebříčku ČSFD Nedotkutelní.
pevná vazba s přebalem, 264 stran, cena: 298,- Kč
Originální název: Le second souffle
Přeložil: Šárka Belisová
„Setkání s knihou nás naučí oddělovat podstatné od nepodstatného. Nejvíc ze všeho si mě však Philippe Pozzo di Borgo získal svým srdcem, širokým jako oceán, schopným přijmout bez hořkosti vše, co život přináší.“
Alexandre Jollien
„Ležím na kopci a cítím, jako bych byl celý trochu zdřevěnělý. Musel jsem ztratit vědomí. Moji kamarádi z paraglidingu Max a Yves si položili kluzáky vedle mého křídla. Doktor Max bere věci do svých rukou. Před tváří mi vyhrabe díru, abych mohl dýchat, a vysílačkou se snaží přivolat pomoc. Nechápu, proč se mě ani jeden z nich nepokouší otočit. Mluvím na ně, mám klidný dech, tak proč se mě neustále vyptávají, jestli můžu dýchat? V nosní dírce mě šimrá stéblo trávy, kýchnu a zasměju se. Yves se mnou mluví jako s dítětem, vypadá, jako by se chvěl. Najednou mám pocit, že se nemůžu hýbat…“
Foto: Nakladatelství Jota
