Patrik Hartl je úspěšný, známý český spisovatel. Na podzim 2016, kdy mu vyšla nová kniha Okamžiky štěstí, jsem o něm slyšela velmi často. Ať to byly reklamy nebo na FB a nebo v diskusích o knížkách. Převážně byl chválen a jeho knížky byly dále doporučovány. Já od něj zatím nic nečetla. Když mi nakladatelství Martinus nabídlo, ať si vyberu knihu k recenzi, požádala jsem o jedno jakou knihu p.Hartla a byla mi zaslána tato. Tímto moc děkuji nakladatelství Martinus za recenzní výtisk, který se mi moc líbil.
Ano, už rozumím, proč jsou knihy tohoto autora tak oblíbené. Píše velmi čtivě a jeho děj se odehrává v českém současném prostředí, které je čtenářům blízké. K tomu dokáže dobře vystihnout postavy a rozehrát děj na více stranách s následným propojením. Knihu jsem přečetla za jedno odpoledne jako jednohubku. Styl knihy vedle čtivosti nepostrádá lehký vtip a nadhled. To vše dohromady dává skvělou knihu pro chvíle odpočinku.
V knize vystupují čtyři hlavní postavy, po kterých je pojmenována kniha. Jsou to spolužáci z gymnázia a mají sraz po dvaceti letech. Na srazu se dostaví tak trochu nesví a zklamání z života, který vedou. Je to krize středního věku nebo pouhá nespokojenost? Prvok dostal výpověď v práci a má strach to říct manželce, protože je počtvrté těhotná a nechce ji rozrušovat. Šampón je známý režisér, který točí brakový seriál. Chce víc, touží po ocenění. Tečka se vrátil z mise v Afganistánu a cítí se osamělý. Kromě maminky, která je na něm závislá, nikoho nemá. Karel je úspěšný podnikatel. Uvědomuje si, že dělá práci, která ho nebaví. Dokážou tito čtyři přátele zabojovat a změnit svůj život ke své spokojenosti? Pomůžou jim k tomu bláznivé úkoly, které mají všichni splnit?
Zaujala mě hlavní myšlenka, kdy se hrdinové zamýšlejí nad tím, jak se po celý den přetvařují a lžou. Co by se stalo, kdyby jeden den byli upřímní. Je fakt, že taky někdy mlžím, protože většinou kdybych byla upřímná, tak bych tomu dotyčnému ublížila. Např. něco vyrobí a mě se to nelíbí, ale jemu ano. Proč bych mu měla kazit radost, pokud ta věc bude sloužit jemu? Jsou lži pro mě a jsou lži pro druhé. Zní to divně, když si myslím, že tou lží pro druhé neškodím a tím pádem to nevadí? Nevím, je to možná na větší úvahu. To nic nemění na tom, zkusit říkat jeden den pravdu, jako hlavní postavy. Jak to dopadlo a jak bychom dopadli my? Je to jednoduché, přečtěte si knihu a zkuste to.
Knihu si můžete zakoupit zde:
http://www.martinus.cz/?uItem=124035
Foto: Nakladatelství BOURDON / www.martinus.cz
