„Žijete jenom jednou, tak by to měla být zábava, ne?“ prohlašovala Coco Chanel, která způsobila revoluci v dámském odívání a nebála se žít podle vlastních pravidel. O múze Picassa, Dalího a Stravinského vypráví strhujícím způsobem britská spisovatelka Lisa Chaneyová.
Gabrielle Chanel (1883 – 1971) vždycky tvrdila, že přezdívku »Coco« získala od svého otce. Ve skutečnosti k ní přišla v nočním kabaretu, kde si na prahu dospělosti přivydělávala coby tanečnice a zpěvačka. „Mezi její nejúspěšnější kusy prý patřil popěvek z populární varietní revue »Ko Ko Ri Ko« a kromě toho zpívala šanson »Qui qu’a vu Coco dans l’Trocadéro?« (Kdo viděl Coco v Trocadéru?). Gabrielle byla odhodlaná a cílevědomá, měla břitký smysl pro humor,
a především to byla výrazná osobnost, na čemž v kabaretech záleželo ze všeho nejvíc. Publikum umělo její výstupy hlučně ocenit. Když si chtěli její obdivovatelé
vynutit přídavek, křičeli slovo z jejích oblíbených písní: »Coco! Coco! Coco!« – takže jí v La Rotonde brzo neřekli jinak než La petite Coco,“ píše Lisa Chaneyová v biografii Coco Chanel – Pohled zblízka (ve spolupráci s nakladatelstvím Prostor vydala Eroika).
Gabriellin otec nebyl tak laskavý, jak si ho Coco patrně chtěla pamatovat. Matku svých pěti dětí si nikdy nevzal, a když v roce 1895 jeho družka zemřela na tuberkulózu, putovali sourozenci do sirotčince. Možná právě dětství a dospívání strávené mezi jeptiškami v dívce zakořenilo oblibu v černé barvě a strohých oděvech, které se později staly její poznávací značkou. V klášterním sirotčinci se Coco naučila šít, aniž by tušila, jak tato dovednost fatálně ovlivní její život.
Díky neúnavné práci, štěstí a podpory svých milenců Coco dosáhla jedinečného úspěchu a stala se nejvlivnější módní návrhářkou 20. století. Proslulé byly její četné milostné vztahy, jejichž dramatické a tragické podrobnosti často dřívějším životopiscům unikaly: vtipná a uhrančivá Coco byla múzou, patronkou či milenkou Picassa, Dalího, Stravinského a dalších pozoruhodných osobností včetně ruského velkoknížete Dmitrije Pavloviče či vévody z Westminsteru, nejbohatšího člověka v Anglii té doby.
Spisovatelka Lisa Chaneyová ve své knize čerpá i z nově objevené milostné korespondence. Poprvé rovněž odkrývá zasutá témata jako Coco a drogová závislost, její lesbické vztahy nebo poměr s německým důstojníkem za druhé světové války. Coco Chanel však pronikavě zasáhla také do vývoje moderního umění a nový životopis této moderní ženy par excellence líčí její osobnost se všemi podrobnostmi. Odhaluje tak vnitřní motivaci, tvůrčí energii i skrývaná utrpení této emocionální, rozporuplné a často nepochopené ženy.
Díky dobovým souvislostem se čtenář seznamuje s osobností, která se výrazně podílela na emancipaci žen a na změnách v jejich společenském postavení
a možnostech uplatnění.
první vydání v českém jazyce
z anglického originálu Chanel. An Intimate Life přeložili Martin Pokorný a Pavel Pokorný
počet stran 440, cena: 349,- Kč
Ukázka z knihy:
V roce 1921 se Stravinskij po několikaměsíčním pobytu v malém letovisku
na pobřeží Bretaně nudil a toužil po rozptýlení, a tak se vrátil do Paříže. Hledal střechu nad hlavou pro svou chronicky nemocnou ženu a čtyři děti a jeho finanční situace byla prekérní. Gabrielle věděla o obtížích, se kterými se Stravinskij potýká, a nabídla mu, ať se ubytuje u ní v Bel Respiro, ve vile, kterou draze proměnila v nádherné útočiště. Na konci září se Stravinského svita, zahrnující široké příbuzenstvo a nejrůznější služebnictvo pro péči o děti
a o domácnost, usadila v luxusu vily Bel Respiro.
Z dopisu, který Stravinskij napsal starému příteli, cítíme, jak byl nervózní. Omlouval se za stručnost a prohlásil, že má „špatné nervy“. Mohla to být narážka na komplikovanou situaci, která se ve vile rozvinula. Stravinskij se totiž
do Gabrielle zamiloval. Když vyjádřila obavy o jeho ženu Kateřinu, zareagoval »velmi rusky«: „Ona ví, že vás miluji. Komu jinému než jí bych se mohl s něčím tak důležitým svěřit?“Stravinskij se v Bel Respiro nezdržoval, navštěvoval Gabrielle v Ritzu. Najala si tam apartmá, dokud bude jeho rodina ubytovaná u ní.
Stravinskij byl nejen originální hudební skladatel, ale také duchaplný, vášnivý a ambiciózní muž. Nebyl nijak krásný, ale měl velmi výrazné rysy, které vytvářely zajímavý kontrast k jeho pozoruhodně šviháckému vzhledu. Zajímavým prvkem jeho složité osobnosti byla i povýšená odměřenost. Gabrielle řekla: „Líbil se mi, … protože byl moc hodný, protože se mnou často chodil ven,
a je moc příjemné učit se… od takových lidí.“ Chodili do nočních podniků a na večírky a jednou navštívili s Misiou a Sertem pařížskou Světovou výstavu. Víme to díky podobence, kterou si na památku události pořídili.
Gabrielle se v hudbě moc nevyznala, ale Stravinskij ji začal vzdělávat.
Nepřekvapí nás, že mu byla dobrou žačkou. A díky novým znalostem začala oceňovat Stravinského skladby. On zase začal mít rád Gabrielle a zanedlouho mezi nimi vznikl milostný poměr. Gabrielle se opět nechala svést slovanskou duší, která pro ni měla neodolatelné kouzlo: nejprve Misia, pak Ďagilev a teď Igor Stravinskij.
Tento neuspořádaný vztah měl možná špatný vliv na stav skladatelových nervů, nicméně po skladatelské stránce byl jeho pobyt v Bel Respiro velmi tvořivým obdobím. Dokončil zde své brilantní Concertino pro smyčcové kvarteto i balet Svatba, se kterým se potýkal několik let.
O autorce:
Lisa Chaneyová je autorkou dalších dvou životopisů – slavné kuchařky Elizabeth Davidové (Elizabeth David, 1998) a spisovatele J. M. Barrieho, autora Petra Pana (Hide-and-Seek with Angels, 2006). Vytvářela též kulturněhistorické pořady pro britskou televizi a rozhlas a přispívala do předních britských listů. V současnosti žije v anglickém Yorku.
Oficiální anotace nakladatelství:
Lisa Chaneyová: Coco Chanel – Pohled zblízka
Gabrielle Chanelová (1883–1971) alias Coco Chanel se vyšvihla z chudých poměrů, dosáhla jedinečného společenského úspěchu, způsobila revoluci v dámském odívání a stala se nejvlivnější módní návrhářkou 20. století. Nový životopis této moderní ženy par excellence poukazuje na zásadní novátorství jejího návrhářského stylu. Tématem legend se staly její četné milostné vztahy, jejichž dramatické a tragické podrobnosti často dřívějším životopiscům unikaly: vtipná a uhrančivá Coco byla múzou, patronkou či milenkou Picassa, Dalího, Stravinského a dalších pozoruhodných osobností.
Lisa Chaneyová ve své biografii čerpá z nově objevené milostné korespondence. Poprvé rovněž odkrývá zasutá témata jako Coco a drogová závislost, její lesbické vztahy i poměr s německým důstojníkem za druhé světové války.
Coco Chanel však též pronikavě zasáhla do vývoje moderního umění a předkládaný životopis líčí její osobnost se všemi nuancemi. Odhaluje tak vnitřní motivaci, tvůrčí energii i skrývaná utrpení této emocionální a často nepochopené ženy.
Foto: Eroika
