V záhlaví nového románu Aleny Jakoubkové – Čiň manželu dobře – peklem se ti odmění – naleznete tato její slova: „Když si manžel nabrnkne zrzavou osmnáctku, nejvyšší čas vyměnit žehličku za červené lodičky na vysokém podpatku.“ Její nová hlavní hrdinka Agáta se této radě dlouho odmítala poddat. Radily jí kamarádky, popichovala matka, ale ona si stála na svém – jsem a budu dobrá hospodyňka, ať se děje, co se děje.
A dělo se. Manžel Zbyšek byl dokonalým partnerem jen chvilku, vlastně jen po dobu namlouvání a krátce po svatbě. Agátu si vybral jako myšku, která bude doma a z vděčnosti, že nemusí chodit do práce, se bude pečlivě starat o teplou domácí stravu, žehlit košile a uklízet byt. I to, že je dcerou primáře se sobeckému muži zamlouvalo, postup v nemocnici (tchán zetě přece musí podporovat) tím bude zajištěn. Zázemí si zajistil a díky tomu mohl okouzlovat sestřičky v nemocnici a další mladé ženy a dívky ve svém okolí. Navoněného a dokonale nažehleného lékaře přece ženy milují – proč toho nevyužít.
Agáta dlouho zachovávala dojem dokonalé rodiny. Věnovala se domácnosti, pečlivě se starala o děti a polykala slzy. Svého muže bránila před kamarádkami – neustálé slovní útoky z jejich strany na něho přehlížela. Nedbala na matčiny jízlivé poznámky – vždyť nechtěla být jako ona – panovačná, uzurpující manžela, sarkastická. Jednoho dne však pohár přetekl, ucho se utrhlo a klec spadla. Dál už to nešlo, Agáta vybuchla, sbalila milovanému muži kufry, sebrala jeho zlatou kreditku a odjela si do Paříže ujasnit co a jak…
Román plný emocí, svérázného humoru, nenaplněné i naplněné lásky ukazuje, jak je důležité i v době největší zamilovanosti hledět na různé náznaky, nepřehlížet rady okolí, nedělat nic na truc – to vše se může nevyplatit. Obzvlášť, když narazíte na ješitného »samce«, který vidí jen sebe a nic dalšího ho nezajímá. Autorka stojí na straně žen, také její hrdinky většinou překonají samy sebe a rozhodnou se k radikálnímu řešení. Je zajímavé, že se vždy dokáží svým protějškům pomstít – a vždy jde o čistě ženskou a nevypočitatelnou pomstu, jakou by chlap nevymyslel.
Svižně napsaný román pobaví, donutí k zamyšlení, stane se společníkem chvilek oddechu. Pro někoho by mohl být i dobrou terapií či návodem, jak se postavit nepříznivému osudu.
Foto: Archiv Aleny Jakoubkové
