Aharon Appelfeld – Květy temnoty

Čtivá, nádherná, ale smutná kniha. Kdo by také o válce psal vesele? Válka a smutek jdou spolu ruka v ruce. A co teprve, když je to napsáno z pohledu jedenáctiletého kluka Huga, který je žid a musí se schovávat. Ptá se, co špatného udělali židé, že je ostatní zabijí jen proto, že jimi jsou? To je otázka nad kterou jsem po celou knihu přemýšlela s Hugem. Co je to za zvrácenost, že těm co zabíjejí to připadá normální. Na válce totiž není normálního nic.


Hugo bydlí v ghettu. Sleduje jak postupně jeho kamarádi mizí tajně v noci s cizími sedláky – to pokud měli štěstí. Nebo jsou odvedeni vojáky k vlaku a posláni pro něho neznámo kam. Tatínka a strejdu také odvedli. Maminka se snaží získat sedláka pro Huga, ale bohužel se jí to nedaří. Hugo cítí její beznaděj a ví, že všechno bude jinak. Už teď je schovaný po celé dny ve sklepě. Jednou v noci ho matka vezme kanálem na předměstí a předá ho své kamarádce Marianě. Hugo je poučen, že bude u ní schován, že má být poslušný a po válce se s rodiči opět setká. Mariana je prostitutka a Hugo je schovaný ve veřejném domě v dřevěném kumbálu, který se nachází za jejím pokojem. Hugovi nikdo neřekl co Mariana dělá. Ta se k němu chová jako k pejskovi, je nervově labilní, ale snaží se být k Hugovi laskavá. Hugo sleduje, že má v noci návštěvy, které jsou někdy hlučné a přes den, že Mariana spí. Až po roce, kdy začne dospívat, začne tušit co se v noci ve vedlejším pokoji děje. Jsme svědky prohlídek, kdy se Hugo bojí, že ho najdou. Často vzpomíná na rodiče a co s nimi prožil. Právě ta hrůza ve které žije a to jaké měl pohodové dětství. To porovnání mě bralo za srdce. Knihu jsem četla jedním dechem. Pro mě bylo zajímavé představit si myšlenky Huga a také Mariany. Dva rozdílné světy se na chvíli spojily. Spolu prožité chvíle si oba svým způsobem vychutnali jako pohár dobrého vína. Očichali se, zkusili chuť a pak zbyl příjemný prožitek. Byla jsem zvědavá na konec a chtěla jsem, aby to dopadlo jinak než to dopadlo. Ach jo. Když to napíši slušně. Zatracená, zpropadená, proklatá válka.

Foto: Nakladatelství Plus