Pozvání do televizní Show Jana Krause přijala oštěpařka Barbora Špotáková, která v průběhu své úspěšné sportovní dráhy získala více medailí než jakákoli jiná česká atletka v historii, mimo jiné dvě zlaté a jednu bronzovou z celkem tří letních olympiád. A je také držitelkou (od roku 2008 nepřekonaného) rekordu v hodu oštěpem v ženské kategorii.
Letos na podzim ovšem oznámila konec své aktivní oštěpařské kariéry. „Člověk si nechává nějaká zadní vrátka,“ dodává se smíchem Barbora a na moderátorovu otázku vysvětluje, v čem spočívá správná technika hodu oštěpem. „V síle to není. Pro všechny atletické disciplíny jsou důležité nohy. I pro vrh koulí. Nohy a kotník. Odrazově musíte mít hodně dobrý kotník. Oštěpaři mají dobrý kotník, a tím pádem dobrý výskok, a musejí být šikovní na více sportů, aby dovedli své tělo ovládat,“ popisuje s tím, že běžící oštěpař musí sledovat stále stejný bod. „Špička oštěpu musí být až do konce u spánku u oka. To je to nejtěžší, vydržet to opravdu až do konce.“
Správnou techniku vyžaduje také práce s rukou, která je nejprve pokrčená, pak se natáhne a hází se vrchem, ramenem. „Na to musíte mít trochu genetické předpoklady a flexibilnější klouby,“ doplňuje k technice hodu. Důležitá je rovněž dráha, kterou oštěpu člověk určí, chybou je, když letí oštěp příliš vzhůru. „Jsou různé studie na to, jaký je ideální úhel, ale já jsem to vždycky spíš zkoušela, než sledovala ty studie.“
Pokud jde o samotné oštěpy, na menší závody si prý každý atlet přinese své vlastní, nicméně pořadatel musí dát k dispozici pár oštěpů, kdyby si někdo nic nepřinesl. Ty se ale musí platit. „Poslední dobou letecké společnosti dost zdražily a začaly prudit s dopravou oštěpů, takže si je vozí málokdo. Když jste pak na diamantové lize třeba osmý a zaplatíte ty oštěpy ze svého, tak jste v minusu, což nikdo nechce,“ popisuje oštěpařské strasti Špotáková, která ještě během své sportovní kariéry stihla porodit dvě děti. „Povedlo se nám to. Já mám skvělého partnera Lukáše a bez něho a bez jeho podpory by to nešlo. A bez hlídacích babiček,“ říká vděčně rekordmanka. „On je velký sportovní fanoušek a ještě je hasič, takže pracuje čtyřiadvacet hodin a pak má dva dny volna.“
Barbora v současnosti občas učí, respektive předává své zkušenosti další oštěpařské generaci. „Je teď o to veliký zájem, nejen kvůli mně, ale protože kluci oštěpaři byli loni druhý, třetí na olympiádě, takže zájem je fakt veliký. A tak by byla škoda, kdybych to nezkusila předávat.“ Vždyť ona sama se učila od legendy – od Jana Železného, považovaného za nejlepšího oštěpaře moderní éry.
Foto: TV Prima
