Lenka Krobotová: Táta je vynikající zkušený režisér a má humor a nadhled

Nový film Díra u Hanušovic bude v kinech od 24. července. Učitelka němčiny Maruna (Tatiana Vilhelmová), toho času hospodská, se snad nikdy nevdá. Na malé vesnici je o vhodné muže nouze: nerozhodný starosta (Ivan Trojan) tráví hodně času na posedu a čeká na svého jelena, dětsky naivní Olin (Jaroslav Plesl) je okolím považován za neškodného vesnického blázna a klempíř Kódl (Lukáš Latinák) se s chutí otočí za každou sukní. Maruně na klidu nepřidá ani její panovačná matka (Johanna Tesařová), o kterou spolu se sestrou Jarunou (Lenka Krobotová) pečují. Když navíc Jaruna využívá první příležitosti a odjíždí po boku postaršího Němce Hanse do Mnichova, zůstává Maruna v »Díře« s matkou i nápadníky sama. Jednoho dne však u Hanušovic dojde k nečekané události… Několik otázek jsme položili herečce Lence Krobotové.


S vaším otcem Miroslavem Krobotem se profesně potkáváte v Dejvickém divadle, nyní vás ve filmu Díra u Hanušovic režíroval i před filmovou kamerou. Jaké to vlastně je, být pod režijním vedením vlastního otce?
Už spolu pracujeme docela dlouho, takže ho při práci dávno vnímám jinak než jako otce. Už v počátcích naší spolupráce bylo jasné, že rodinné vazby při práci bude třeba oddělit, a to se nám naštěstí podařilo, i když jsem opravdu netušila, jestli to půjde… Táta je vynikající zkušený režisér, který vychází z herců, z lidí takových, jací jsou, má humor, nadhled a v sobě takový zvláštní klid, takže myslím, že především díky těmto jeho vlastnostem jsem se dokázala uvolnit, soustředit se a pracovat jako všichni ostatní. Díra u Hanušovic byla díky kameře trochu nová zkušenost, ale v klidu, v horách, zkoušelo se, radost myslím pro celý náš soubor…

Děj filmu se odehrává na Jesenicku, odkud váš otec pochází. Máte vy sama k tomuto místu nějaký vztah?
Mám, máme tam chalupu, příbuzné, kamarády, takže tam trávíme docela dost času. Je to krásný, svérázný kraj, ráda se tam vracím.

Tvůrci filmu označují Díru u Hanušovic jako »načernalou komedii«. Vám samotné jako herečce je bližší spíše komediální, nebo vážná herecká poloha?
Nejradši mám – stejně jako na divadle –, když se obě polohy snoubí, když se divák baví a pak zjistí, že má hlubší, vážnější zážitek, než si myslel.

Předpokládám, že přítomnost kolegů z Dejvického divadla byla na place spíše výhodou. Na druhou stranu se nabízí otázka, zda třeba nedošlo na příznaky ponorkové nemoci…
Nebylo by normální, kdyby se tyhle věci neděly, ale zažila jsem je spíš v divadle a většinou jsme schopni si je včas vyříkat. Při tomhle natáčení jsme byli v jiném, novém prostředí, střídali se na place, přitom všichni kdesi v lesích, na horách… soustředili jsme se na to, abychom co nejvíc naplnili tátovu představu. Večer dali všichni pivko, bylo léto a vidět se při tak pěkné práci o prázdninách byl bonus.

Marunina sestra Jaruna, již ve filmu hrajete, působí z obou sester jako ta pasivnější a submisivnější, přesto je to právě ona, kdo využívá první příležitosti a rodnou vísku opouští. Čím si její probuzenou schopnost jednat vysvětlujete? Postarší Němec Hans sex-appealem zrovna neoplývá…
Myslím, že je to její podvědomí, co zafunguje, mít možnost změny, mít se prostě jinde lépe… a určitě i jistá dávka lenosti a pohodlnosti.

Jaké vůbec bylo režijní vedení vašeho otce v rámci Díry? Zkoušeli jste i na divadle jako třeba v případě seriálu Čtvrtá hvězda, kde hráli snad všichni herci Dejvického divadla?
Zkoušelo se na place, protože se dalo na každý den jen tolik obrazů, abychom byli v klidu a měli na ně dost prostoru. Souvisí to s jeho způsobem práce, na kterou jsme zvyklí i v divadle. Měla jsem pocity podobné, jen s tím rozdílem, že se to pak šlo ještě natočit.

Jaká postava vám je ve vaší herecké kariéře nejbližší? Jakou byste si naopak chtěla zahrát?
Mám teď v divadle moc ráda Mášu z Racka, z dřívějších třeba Charlottu ze Spřízněni volbou. Z filmu ráda vzpomínám na Restart a Karamazovi. Mým snem je zahrát si nějakou dramatickou postavu v historickém filmu nebo oběť či vyšetřovatelku ve stylu severských kriminálek.

V poslední době jste herecky na roztrhání. Plánujete ještě nějaký další velký projekt, nebo budete také chvíli »odpočívat« na prknech Dejvického divadla?
Že jsem na roztrhání, jste slyšeli kde? ☺ Teď hodně hraju, těšíme se na nového uměleckého šéfa v Dejvickém divadle a jsem sama zvědavá, co na mě čeká… Také se objevím v novém cyklu Nevinných lží.

Díra u Hanušovic
Herci:
Maruna – Tatiana Vilhelmová
Jaruna – Lenka Krobotová
matka – Johanna Tesařová
Jura – Ivan Trojan
Olin – Jaroslav Plesl
Laďova stará – Simona Babčáková
Balin – David Novotný
Laďa – Hynek Čermák
mladý Kódl – Lukáš Latinák
starý Kódl – Ján Kožuch
Hans – René Přibil
otec od rodiny – Zdeněk Julina
Smraďoch – Martin Myšička
matka od rodiny – Klára Melíšková

Tvůrci:
režie – Miroslav Krobot
producent – Ondřej Zima
námět a scénář – Miroslav Krobot, Lubomír Smékal
dramaturgie – Kateřina Ondřejková
kamera – Jan Baset Střítežský
střih – Jan Daňhel
zvuk – Viktor Ekrt, Marek Hart
architekt – Jan Vlček
výtvarník kostýmů – Katarína Hollá
umělecký maskér – Lukáš Král

Podívejte se na teaser zde:

Podívejte se na trailer zde:

Foto: Evolution Films


Warning: A non-numeric value encountered in /data/web/virtuals/80747/virtual/www/wp-content/themes/Newspaper/includes/wp_booster/td_block.php on line 353