K nedožitým osmdesátinám Evy Olmerové, které by oslavila v úterý 21. ledna, vydá Supraphon v pátek 17. ledna trojalbum nazvané Já hledám štěstí – Zlatá kolekce. Na rozdíl od čtyř výběrů z nahrávek Evy Olmerové, které za posledních třicet let vyšly, jsou dva ze tří disků retrospektivy Já hledám štěstí sestaveny tematicky.
Svorník CD1 tvoří tradiční žánry country a gospel, které zastřešuje obecnější termín americana. Doplňkem stylovým, ale ryze domácím jsou prvorepublikové trampské písničky bratří Kordů, Vladimíra »Eddyho« Fořta a především Jarky Mottla: jeho skladbu Čajová růže nahrála Eva Olmerová ve studiu s různými skupinami třikrát (v letech 1969, 1971 a 1976), ale nejstarší snímek se Setlery má na CD svou premiéru.
Druhý disk obsahuje americké jazzové standardy, jež zabírají přes velkou část 20. století od Berlinovy trvalky Alexander’s Ragtime Band až po »zlatou éru« bossanovy, jež propojila sambu s jazzem. Výraznou tečkou je živá nahrávka ze závěrečného koncertu 1. ročníku Mezinárodního jazzového festivalu, který se uskutečnil 30. října 1964 v pražské Lucerně. Eva Olmerová s Luďkem Hulanem zde předvedli famózní scatový duet na základech skladby Oop Bop Sh-Bam bebopového trumpetisty Dizzyho Gillespieho. Videozáznam z archivu České televize se objevil už na DVD Evy Olmerové Blues samotářky (2009), ale na CD vychází poprvé. Z druhého disku si zaslouží zvláštní zmínku ještě další CD premiéra živé nahrávky Jobimovy Dívky z Ipanemy s textem Jiřího Grossmanna a zvláště Misty, kterou pianista Erroll Garner nahrál se svým kvartetem na album Contrasts (1955). Jedná se totiž o jedinou skladbu, k níž si zpěvačka sama napsala český text Předejít čas.
Třetí disk je sestavený coby výběr toho nejlepšího s důrazem na původní repertoár, ale řada nahrávek jeho profil předjímá už na prvních discích (namátkou Čekej tiše nebo Ó, boží den). Výčet nahrávek, které zde na CD vycházejí poprvé, uzavírá Zlatej zub z LP Dvojčata (1987), kterou nazpívala Eva Olmerová společně s Jitkou Vrbovou. Jediná studiová nahrávka legendární skladby Můj pes vznikla osmnáct let poté, co ji pro Evu Olmerovou složil Jiří Šlitr: text Jiřího Suchého se na albu Písničky a povídání ze Semaforu 2 (1985) od původní podoby liší odlišným vypointováním, kdy z finále zmizely z pohledu dobové cenzury problematické verše: „Proč nemám pas do ciziny / a proč tady vadnu touhou / proč nemůžu jako jiní / vydat se na cestu dlouhou / vydat se za sedm moří / v duši naději – v ruce skývu / člověk si rád zaživoří / když má ňákou perspektivu.“ Stejné verše se v drobné variantě objevují už v první části skladby, ale tady ve studiu Eva Olmerová (po třetí minutě nahrávky) scatovala. Snaha rozšířit výběr o další písničky z filmů (mj. Milenci v roce jedna z roku 1973) ztroskotala na skutečnosti, že k nim chybí tzv. »mezinárodní pásy«, na nichž jsou kvůli potřebám dabingu jednotlivé zvukové stopy včetně hudební oddělené. Jiné to sice nebylo ani s písní Já hledám štěstí z filmu Lásky mezi kapkami deště (1979), která vyšla poprvé až na 2CD Blues samotářky (2004), ale jen proto, že tu nechal režisér Karel Kachyňa citlivě zaznít celou, protože v jejím textu jde o každé slovo.
Eva Olmerová v datech
21. ledna 1934 se Eva Olmerová narodila v Praze.
1940 – Začíná studovat klavír a nastupuje na obecnou školu.
1948 – Rozvod rodičů, Eva Olmerová zůstává v péči otce.
1950 – První veřejné vystoupení s Orchestrem A. Kavky na odpoledních čajích.
1951 – Dvoudenní zadržení na StB, výslechy.
1952 – Začíná zpívat s dixielandem J. Klofandy, poprvé se vdává s V. Faloutem.
1955 – Rozvod.
1958 – Konflikt a potyčka s příslušníkem VB, zatčena a odsouzena na 14 měsíců.
1962 – Po nabídce režiséra Karla Mareše je angažována do divadla Semafor ve hře Zuzanaje zase sama doma. V dubnu vyhrává soutěž Hledáme písničku pro všední den (Lucerna) s písní Jsi jako dlouhý most. Od června má zákaz vystupování v Praze. Po té se vrací k vystupování v předměstských kavárnách a barech.
1963 – V srpnu zpívá ve filmu Věry Chytilové O ničem jiném, v prosinci začíná spolupráci se Studijní skupinou tradičního jazzu Pavla Smetáčka, s nimi natáčí svou druhou SP desku Blues samotářky.
1964 – Povolení učinkovat v Praze (s Triem M. Poláka v Divadle na Zábradlí).
V Divadelních novinách Josef Škvorecký píše článek Fenomén jazzové zpěvačky.
Eva Olmerová vystupuje ve Viole, Redutě, poprvé v TV v muzikálu Harryho Macourka Napravení Jima Valentina
V říjnu úspěšně vystupuje na I. Mezinárodním Jazzovém festivalu Praha 1964
1965 – Společný pořad s Evou Pilarovou a skupinou J. Jelínka.
Eva Olmerová poprvé ve filmu Nikdo se nebude smát režiséra H. Bočana.
Podruhé se vdává (červen) aby v říjnu zjistila, že manžel prodal vybavení bytu, sebral úspory a emigroval do Itálie.
1966 – V pořadu Jiřího Ostermanna Večery depozitáři plastik v bývalém kostele sv. Kateřiny zpívá chorálové předehry Johanna Sebastiana Bacha za varhaního doprovodu Jiřího Růžičky.
1967 – Návrat Semaforu v pořadech Besídka zvláštní školy a Tak co, pane barone?
Eva Olmerová natáčí duet s Jiřím Suchým Muž a žena.
1968 – Režisér Petr Weigl točí filmový medailon Svět je báječné místo k narození. V lednu začíná natáčet své první album Jazz – Feeling, má samostatný recitál v Semaforu, kde ji doprovází Country Beat Jiřího Brabce. Natáčí třetí singl Druhý břeh/ Slunce zhaslo dojetím.
1969 – Eva Olmerová nahrává písně Josefa Kainara Černá kára, Blues železničního mostu. V dubnu vychází první LP Jazz – Feeling. Nabídka na vystupování v Německu, francii a Velké Británii – agentura Pragokoncert nepovolila. Krátký, intenzivní vztah s Michalem Tučným (tehdy poštovním zřízencem). Vystoupení s Ellou Fitzgerald, natáčení ve filmu Flirt se slečnou Stříbrnou.
1970 – Zpívá v Polsku na mezinárodním Lublinském setkání jazzových zpěváků, natáčí film Valerie a týden zázraků s režisérem J. Jirešem.
1971 – Vystupuje s Ivanem Vyskočilem v pořadech divadla Ateliér, spolupracuje se skupinou Mustangové ve stylu moderní country. V září jí vyhořel byt, havaruje. Auto je zničeno, Eva Olmerová zraněná. Za nehodu je podmíněně odsouzená na 10 měsíců s odkladem na dva roky.
1972 – Po třetí se vdává (Jan Vaník) a toto manželství vydrží rok. Začala spolupráce s Karlem Černochem. Havaruje, protože je v podmínce je odsouzena na 10 měsíců.
1973 – Pořady Narozeniny s Evou Olmerovou a Smím prosit, paní Olmerová v divadle Ateliér.
1974 – Vychází druhé album Eva Olmerová & Traditional Jazz Studio – kompilace singlů a nových nahrávek z let 1971 a 1972.
1976 – Koncertuje s kapelou Vladimíra Zahradníčka. Natáčí trampské písně Čajová růže a Můj milý se vrátil.
1977 – Vystupuje v klubovém programu se skupinou Body.
1978 – Počátek spolupráce s Pražským Big Bandem Milana Svobody, nahrála společný singl Prosím volejte 2245.
1979 – Natáčí singl Georgia.
1980 – Pod vedením Michaela Kocába nahrává své třetí album Zahraj i pro mne. Zpívá píseň Já hledám štěstí ve filmu Karla Kachyni Láska mezi kapkami deště
1981 – Svelkým úspěchem vychází album Zahraj to pro mne, učinkuje s Metropolitan Jazz Bandem.
1982 – Nahrává singl Den začíná krásně s Labyrintem Pavla Fořta.
1983 – Natáčí LP Vítr rváč ve spolupráci s Michaelem Kocábem. Sklízí velký úspěch na festivalu Vokalíza v Lucerně.
1984 – Supraphon vydává výběr Čekej tiše a Panton novinkové album Vítr rváč. Začíná spolupráce se Stanislavem Chmelíkem. Dostává výroční cenu Luďka Hulana, udělovanou Českou jazzovou společností.
1985 – Nahrává s Hott jazz Praha písně pro společné album s Evou Pilarovou a Jitkou Vrbovou Vrať se k nám stejnou řekou – vychází v roce 1986.
1986 – Natáčí pět písní pro album Dvojčata společně s Jitkou Vrbovou – vychází v roce 1987.
1987 – Úspěšné vystoupení v Lucerně na posledním ročníku festivalu Vokalíza
1988 – Eva Olmerová pravidelně vystupuje s různými kapelami na pražském Výstavišti. Vzniká poslední stálá doprovodná kapela Eva Olmerová S-Band. V prosinci tohoto roku je z dalšími zpěváky na vystoupení v Curychu.
1989 – Koncert ke znovu-otevření Reduty, vystoupení na Jazz Praha 1989.
1990 – Natáčení dokumentu s Drahomírou Vihanovou Proměny přítelkyně Evy (uvedeno v roce 1991), má však mnohem větší zdravotní potíže, stále více tráví čas v nemocnici.
1991 – Premiéra koncertního pořadu se skupinou Emila Viklického v pražské Viole.
1992 – Poslední koncertní vystoupení Evy Olmerové. Začíná nahrávat album Svíčka a stín, natočí však pouze polovinu písní. Křest tohoto alba v Malostranské besedě na konci roku byl posledním veřejným vystoupením Evy Olmerové.
1993 – 26. května naposledy Eva Olmerová natáčí ve studiu trampskou píseň To naše mládí.
10. srpna 1993 v podvečer Eva Olmerová umírá na cirhózu jater a další komplikace.
Použitý zdroj: Jaroslav Kříženecký: Eva Olmerová Příběh zpěvačky
Foto: Supraphon
