Nachlazení sice většinou není tak závažné jako chřipka, ale také umí pěkně potrápit a znepříjemnit dny. Ovlivňuje ho celá řada faktorů, jedním z nich může být i naše nepříznivé psychické rozpoložení. Stres totiž oslabuje imunitu, a proto lidé, kteří jsou mu opakovaně či dlouhodobě vystaveni, mohou snáze onemocnět.
Termínem nemoci z nachlazení jsou označována mírná virová infekční onemocnění postihující sliznice horních cest dýchacích. Původcem těchto onemocnění není pouze jeden typ viru, ale stejné symptomy mohou být vyvolány hned několika skupinami virů – mezi nejčastější patří rinoviry, koronaviry a další. Tato onemocnění jsou častější než chřipka, ve většině případů však méně závažná. Na rozdíl od chřipky, u nachlazení teplota většinou nepřesahuje 38 °C, kromě rýmy trápí nemocného i bolest v krku, ale kašel a celková únava jsou mírnější. Pokud nedojde ke komplikacím, je pacient do 7 až 10 dnů v pořádku.
Nejčastěji nachlazení postihuje děti (průměrně 6–8 nachlazení ročně), v dospělosti poté frekvence onemocnění klesá na v průměru 2–4 ročně. Mezi rizikové faktory patří u dětí pobyt ve větším kolektivu (typicky mateřské školky), u starších osob pak větší fyzická námaha nebo právě stresové situace. To, že stres je významný faktor a zvyšuje náchylnost k nachlazení, dokazují i výzkumy. Podle nich stres ovlivňuje nejen riziko infekce, ale také vznik příznaků nachlazení. Rizika pak rostou úměrně času, po který jsou lidé stresu vystaveni.
„Dnešní doba s sebou přináší mnohé stresové situace, které následně ovlivňují stav našeho imunitního systému. Oproti krátkodobému stresu, který může na člověka působit někdy i pozitivně a aktivovat jeho organismus, má dlouhodobý stres jednoznačně negativní vliv na lidské zdraví. Pokud dovolíme stresu, aby na nás působil v delším horizontu, trpí tím náš imunitní systém, protože tělo se pak nedokáže samo dostatečně regenerovat. Oslabený organismus pak snadno podlehne i banálním infekcím, se kterými by se za normálních okolností lehce vypořádal,“ říká praktický lékař MUDr. Michal Lazák.
Nachlazení určitě nepodceňujme. Vzhledem k virovému původu na něj neexistují účinné léky a léčba spočívá v klidovém režimu, dostatku tekutin a tlumení příznaků, především horečky a bolesti. Mezi osvědčená antipyretika (léky proti horečce) patří paracetamol, obsažený například v klasickém Paralenu 500. Bílé tablety kromě snížení horečky při akutních virových infekcích působí i proti bolesti hlavy, svalů či kloubů. Užívat je mohou dospělí, dospívající i děti od 6 let (20 kg hmotnosti).
Při nemocech z nachlazení má velký význam prevence. A protože při vzniku těchto nemocí hraje zásadní roli stav imunity, má významnou roli podpora imunitního systému. Především je dobré zajistit dostatečný přísun vitaminů, hlavně vitaminu C, který přispívá k normální funkci imunitního systému. Nezbytný je i pravidelný odpočinek, regenerace a duševní klid.
Pozor!
Paralen 500 je lék k vnitřnímu užití. Obsahuje paracetamol. Pozorně čtěte příbalovou informaci a poraďte se s lékařem nebo lékárníkem. Paralen® 500 – nezávazná orientační spotřebitelská cena za balení 12 tablet v lékárně je 24 korun, resp. 36 korun za balení 24 tablet.
Foto: www.allmedia4u.cz
Iveta Bartošová byla fenomén. Její životní příběh by vydal na pořádně tlustý román, který by…
Zážitky z terapií, úvahy autora, jeho vlastní cesta, souvislosti a práce, kterou s chirurgickými nástroji vykonává v auře…
Velmi mnoho karet je ve stylu odnímání toho, co nám již neslouží, o zpracovávání strachu…
Iveta Bartošová patřila k nejoblíbenějším českým popovým zpěvačkám konce 20. a začátku 21. století. Získala…
„Je tady někdo, kdo si objednal návštěvu krypty?“ Rozhlasový horor scenáristy a režiséra Víta Vencla…
Výpravný romantický seriál odehrávající se na pozadí událostí roku 1939 se dostal do portfolia významného…
