Úzkosti, depresivní prožívání nebo psychické vyčerpání se u části LGBTQ+ lidí objevuje statisticky častěji než u většinové populace. Důvodem ale není samotná sexuální orientace nebo genderová identita. Odborníci upozorňují na fenomén zvaný minority stress. „Je to specifický a dlouhodobý stres, kterému člověk nečelí kvůli tomu, jaký je, ale proto, že patří k menšině. Dlouhodobě se tak musí vypořádávat s odmítáním, zpochybňováním, diskriminací a strachem z reakce okolí,“ upozorňuje psychiatr MUDr. Matěj Kasal (na snímku) z Mindwell.

Duševní potíže nevznikají kvůli identitě, ale kvůli reakci okolí

Podle dat Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) se více než polovina gayů a leseb a také třetina bisexuálních osob potýká s alespoň jednou duševní poruchou. Jedná se především o projevy úzkosti nebo deprese. Sebevražedné myšlenky pak přiznává přibližně čtvrtina homosexuálních osob. Podle odborníků však úskalí není v samotné orientaci nebo identitě, ale v přístupu okolí.

„U LGBTQ+ lidí to může být otevřená diskriminace, ale i jemnější forma tlaku, například obava, zda o sobě mohou mluvit otevřeně, zda budou respektováni rodinou, v práci nebo u lékaře,“ vysvětluje psychiatr MUDr. Matěj Kasal. Do psychiky se to podle lékaře propisuje několika způsoby: člověk se stane ostražitějším, předem očekává odmítnutí, vyhýbá se některým situacím, skrývá části svého života nebo si postupně přisvojí negativní pohled, kterým se na něj dívá okolí. „To může vést k úzkosti, zhoršenému hodnocení, depresivnímu ladění, vyčerpání nebo k potížím ve vztazích. Nejde přitom o nějakou pomyslnou křehkost LGBTQ+ lidí, ale o kumulativní dopad dlouhodobého sociálního stresu.“ Odborníci pro tento jev používají pojem minority stress.

Zátěž tvoří i obyčejné maličkosti. Důležitý je pocit přijetí

Často se přitom nejedná o jednu dramatickou událost, jako spíše o součet mnoha menších zkušeností. Může jít o odmítnutí v rodině, posměch ve škole, zlehčující poznámky v práci, strach z coming outu nebo pocit, že člověk musí neustále vysvětlovat a obhajovat něco velmi osobního. Zátěžové mohou být i běžné situace, které si většina lidí ani neuvědomí. Mohu mluvit otevřeně o partnerovi? Mohu přijít na rodinnou oslavu s tím, koho mám rád? Nebude mě okolí vnímat jen optikou mé orientace nebo identity? Podle psychiatra si většinová populace někdy neuvědomuje, že i zdánlivě drobné poznámky, vtipy nebo mlčení mohou mít kumulativní dopad. „Jedna poznámka člověka obvykle nezlomí. Pokud se ale opakuje roky, v rodině, práci, médiích nebo zdravotnictví, může vytvářet prostředí, kde je těžké cítit se bezpečně,“ říká MUDr. Matěj Kasal.

Prague Pride není jen společenská akce

Přesvědčení, že někam patříme, a že nás ostatní přijímají, je pro náš pocit bezpečí podle odborníků zásadní. „Izraelská neurovědkyně Ruth Feldman sociabilitu řadí mezi tři základní pilíře odolnosti,“ souhlasí terapeutka Jiřina Maršálková (na snímku) z Mindwell. „Ne každému vyhovuje zapojení do komunity, důležité je ale mít několik bezpečných vztahů v prostředí, kde člověk může být sám sebou. Pocit bezpečí, přijetí a sociální podpory patří mezi faktory, které podle výzkumů významně chrání duševní zdraví,“ říká terapeutka.

Pro člověka, který se dlouho cítil jiný, osamělý nebo nepřijatý ale může být zkušenost bezpečné komunity velmi posilující. „Například v případě Prague Pride nebo běhu proti homofobii nejde jen o společenskou akci, ale o zprávu. Člověk si uvědomí, že v tom není sám, že je v pořádku takový, jaký je a existují lidé s podobnou zkušeností. Pro někoho jsou takové akce oslavou identity, pro jiného třeba občanským gestem nebo bezpečným prostorem, kde nemusí nic vysvětlovat,“ říká psychiatr Matěj Kasal.

Mladí mají více podpory, ale čelí novým tlakům

Podle MUDr. Kasala se podoba psychické zátěže napříč generacemi mění. Mladí lidé dnes mají více informací, vzorů i možností najít podpůrnou komunitu. To může být ochranný faktor. „Současně ale čelí jiným typům zátěže. Velká část života se odehrává online, kde se podpůrné komunity mísí s nenávistnými komentáři, tlakem na sebeprezentaci a veřejnými debatami, které se někdy vedou velmi tvrdě a osobně.“ U dospívajících a mladých dospělých může být navíc citlivé období hledání identity spojeno s tlakem školy, rodiny i sociálních sítí. Starší generace naopak častěji zažívaly dlouhodobé skrývání identity, izolaci nebo život v době, kdy byla homosexualita výrazně více patologizovaná a společensky nepřijatelná.

Psychická péče se neliší, je ale potřeba vnímat sociální kontext

Mnoho LGBTQ+ lidí žije spokojený, naplněný a stabilní život. Faktem však zůstává, že se u lidí z komunity LGBTQ+ psychické problémy objevují častěji než u většinové populace. „Psychická péče LGBTQ+ lidí se v zásadě neliší od péče kohokoliv jiného s úzkostí nebo depresivními stavy. Je však potřeba brát ohled na životní kontext. Jejich potíže totiž často pramení z náročných životních zkušeností způsobených společenským tlakem,“ objasňuje terapeutka Jiřina Maršálková s tím, že pro někoho může být vyhledání potřebné podpory náročné. Má například obavy z odsouzení nebo žije v prostředí, kde nemá dostatek soukromí nebo podporu.

Bezpečný první krok k odborné pomoci tak může představovat digitální terapie. Takovou je v Česku například Mindwell, která je jako jediná plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění. „Výhodou je možnost pracovat na svých obtížích z prostředí, ve kterém se člověk cítí komfortně a bezpečně. Někomu vyhovuje ta možnost otevřeněji mluvit o tématech, která by pro něj byla při osobním setkání zpočátku obtížná,“ nastiňuje terapeutka.

Programy jsou založeny na principech kognitivně-behaviorální terapie, která patří mezi nejlépe ověřené psychoterapeutické přístupy pro léčbu úzkostí a depresí. Nevěnují se ale specificky například tématu coming out nebo otázkám identity a sexuální orientace. Přesto mohou být prospěšné kupříkladu při řešení právě zmíněných úzkostí doprovázející minoritní stres „Přestože se jedná o program, pacient je po celou dobu v kontaktu s osobním terapeutem, který ho procesem bezpečně provází,“ dodává terapeutka.

KBT pracuje s automatickými negativními myšlenkami

Podle terapeutky se pak lidé v rámci terapie naučí pracovat s automatickými negativními myšlenkami typu »nikdo mě nepřijme«, »nezapadám« nebo »musím být dokonalý, aby mě ostatní respektovali«. Součástí terapie jsou také techniky zaměřené na zvládání úzkosti a stresu. „Jde například o nácvik relaxace, práci s pozorností, plánování aktivit podporujících psychickou pohodu nebo postupné překonávání situací, kterým se člověk ze strachu vyhýbá,“ uzavírá terapeutka Jiřina Maršálková s tím, že cílem není měnit identitu člověka, ale pomoci mu zvládat psychické obtíže a žít spokojenější život v souladu se sebou samým.

O Mgr. Jiřině Maršálkové

Mgr. Jiřina Maršálková je terapeutka a spoluautorka preventivních programů Mindwell. Je členkou České společnosti kognitivně-behaviorální terapie a České asociace pro psychoterapii. Magisterský titul získala v oboru ošetřovatelství, psychologie a sociální práce na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Pracovní zkušenosti nabyla nejdříve jako zdravotní sestra na jednotce intenzivní péče, poté jako sestra v pediatrické ambulanci. Před založením soukromé praxe v Brně působila na různých pozicích v rámci farmaceutického průmyslu, včetně manažerských. Pracovala taktéž jako terapeutka pro AdiCare Praha, soukromou psychologickou a psychiatrickou kliniku. Své odborné znalosti rozvíjí v rámci kurzů a její práce je pod pravidelnou supervizí.

O MUDr. Matěji Kasalovi

MUDr. Matěj Kasal je zkušený psychiatr, který pracoval na různých pozicích v oblasti psychiatrické péče. Své klinické zkušenosti získal v Ústřední vojenské nemocnici a v Centru duševního zdraví, kde se věnoval širokému spektru psychiatrických služeb, včetně konziliární péče, akutní psychiatrie, psychoterapie, terénní a ambulantní péče. Jeho současné zaměření zahrnuje akutní psychiatrickou péči, s důrazem na naléhavé stavy, jako jsou těžké depresivní a úzkostné poruchy, schizofrenie a jiná psychotická onemocnění. Také má zkušenosti s krizovou intervencí u pacientů s obtížně zvládnutelným chováním nebo sebevražednými myšlenkami. MUDr. Kasal je rovněž autorem řady odborných článků v českých i zahraničních publikacích, ve kterých se věnuje tématům hraniční poruchy osobnosti, léčbě neklidu a využití umělé inteligence v psychiatrii.

Foto: Mindwell