Musica Florea uvede Stabat Mater Antonína Dvořáka

Dvořákovo Stabat Mater v původním romantickém zvuku nabídne posluchačům začátkem května soubor Musica Florea. S dílem Antonína Dvořáka se setkává pravidelně – jeho 1., 7. a 8. symfonii natočili hudebníci i na CD. Musica Florea letos připravuje nový program téměř každý měsíc a své aktivity doplňuje i hostováním v zahraničí, naposledy v Polsku a na Slovensku.

Premiéra nového nastudování slavného hudebního díla se koná 9. května v Brně v takzvaném Červeném kostele, o den později následuje pražský koncert v kostele sv. Šimona a Judy. „Pro nás je důležité vracet se ke kořenům. Antonín Dvořák je jedním z nejvýznamnějších českých skladatelů a jeho hudba je vlajkovou lodí našeho hudebního dědictví i v mezinárodním kontextu,“ vysvětluje umělecký vedoucí orchestru, dirigent Marek Štryncl. I v případě Stabat Mater, které patří ke světovému hudebnímu repertoáru, přistupuje k nastudování díla s jasným cílem. Musica Florea hraje Dvořáka tak, jak jej dnešní posluchač nezná, v romantickém interpretačním stylu, který se co nejvíce blíží podobě, v jaké asi Dvořákova hudba zaznívala v době svého vzniku, dříve než se stala kánonem pro další generace. Vášeň, emoce, charakter a zvuková barevnost historických nástrojů – to je Stabat Mater na dobové nástroje v podání orchestru Musica Florea. Spolu s hudebníky se představí sbor Collegium Musicum a hostující sólisté: slovenská sopranistka Lucia Knoteková, dále Sylva Čmugrová, Jaroslav Březina (členové Opery Národního divadla) a Jaromír Nosek.
„Jsem přesvědčený, že romantická interpretace hudebních děl vzniklých v 19. století a dříve byla bohatší a v mnohém i muzikálnější,“ vysvětluje Marek Štryncl, proč se pouští do nových nastudování děl, jejichž interpretaci mají již posluchači zažitou. „Na prvním místě byl afekt – charakter skladby či fráze, a tomu se podřizovala rytmická, intonační, dynamická, tempová a artikulační složka. „Hýbání“ s tempy, záměrné rytmické rozvolnění, či naopak zostření bylo proto běžné, aniž bylo zapsáno v notách. To se týká i ozdobných efektů, jakými byla tzv. portamenta, která prostřednictvím ozdobných not či glisu propojovala znějící noty různých výšek, a tak byl umocněn legatový romantický přístup. Stabat Mater je nejen o lidském utrpení, to nemá poslední slovo, ústí do jisté naděje věčného života. Emocionální přístup je zde zásadní. Bylo by na škodu vidět v notách jediný předpoklad pro výsledné pojetí skladby,“ uzavírá.
Krátce před plánovanou premiérou Stabat Mater vystoupila Musica Florea v rámci festivalu Košické hudební jaro. Letos se konal už po jedenašedesáté a Musica Florea v jeho rámci uvedla 26. dubna koncert složený z vybraných děl Antonia Vivaldiho – mimo jiné i jeho Stabat Mater. Jen několik dní předtím, 20 a 21. dubna byl orchestr také hostem ve Varšavě, kde uvedl spolu s místním pěveckým sborem několik děl Johanna Sebastiana Bacha.
Co dalšího orchestr v letošním roce čeká, přibližuje opět jeho umělecký šéf: „Autentické interpretaci děl Antonína Dvořáka se chceme věnovat nadále. Po jeho třech symfoniích vydaných na CD nás letos čeká jeho 2. symfonie. Neskrývám záměr postupně natočit a vydat všechny jeho symfonie. Ani letos nebudou chybět divadelní představení v unikátním převozném barokním divadle Florea-Theatrum s dobovým scénickým prostředím i prvně výměnnou mechanikou (Beethovenův balet Tvorové Prometheovi nebo Händelova opera Terpsichore s francouzským baletním představením Sladká slova z Parnasu.)“

Stabat Mater – mistrovské dílo české hudby
Stabat Mater je zhudebněným církevním textem, hymnem líčícím utrpení Panny Marie pod křížem, na kterém skonal Kristus. Plný název je Stabat Mater dolorosa, tedy Stála Matka bolestná. Verše pocházejí ze 13. století a od té doby se jejich zhudebnění chopilo přes 600 skladatelů. Mezi nejslavnější patří díla např. Orlanda di Lassa, F. J. Haydna, F. Schuberta, G. Rossiniho nebo G. Verdiho.
Dvořákovo Stabat Mater, op. 58, je jedním z nejoblíbenějších a nejznámějších děl české duchovní hudby vůbec. Obsahová hloubka, melodická a harmonická nápaditost a neuvěřitelně barevná a plastická instrumentace vytváří z díla kus nadčasové hodnoty. Dílo je poznamenáno tragickým obdobím Dvořákova života, v němž ztratil tři své děti. Stabat Mater je naplněno hlubokým citem, a to jak smutkem ze ztráty, tak klidem smíření a vyrovnaností pramenící z hluboké víry. Monumentální skladba je rozdělena na dvě části a deset oddílů, v doprovodu orchestru se střídá pěvecký kvartet (soprán, alt, tenor, bas) a smíšený sbor.
První uvedení Stabat Mater proběhlo 23. prosince 1880 v Praze v podání orchestru a sboru Prozatímního divadla. Brzy se dílo dočkalo nastudování také v zahraničí – v roce 1882 v Budapešti, ale zásadní byla především londýnská premiéra roku 1883. Dílo mělo takový úspěch, že k dalšímu provedení byl Dvořák pozván, aby je osobně dirigoval a stalo se tak na půdě slavné Royal Albert Hall. Uvedení toho díla přispělo k celosvětové proslulosti tohoto skladatele, který je mnohými vnímán jako jedna z hlavních »značek« spojovaných s Českou republikou a jejím kulturním dědictvím.

Antonín Dvořák: Stabat Mater
Účinkují:
Orchestr Musica Florea, sbor Collegium Floreum
Sólisté: Lucia Knoteková – soprán, Sylva Čmugrová – alt, Jaroslav Březina – tenor, Jaromír Nosek – bas
Dirigent: Marek Štryncl

9. května 2016, 19:00 hodin
Brno, Červený kostel
Vstupné: 200,- Kč / studenti a senioři 100,- Kč

10. května 2016, 19:30 hodin
Praha, kostel sv. Šimona a Judy
Vstupné: 300,- Kč / studenti a senioři 150,- Kč

O souboru Musica Florea se více dozvíte na: http://musicaflorea.cz/

Foto: http://musicaflorea.cz/

Samuel Svoboda