S velkým problémem se potýká italský trh s domácími karafami a filtry na kohoutkovou vodu. Italské Ministerstvo zdravotnictví zavádí nové normy na toto příslušenství. Ty následují ostrou technickou zprávu Ministerstva zdravotnictví, která doprovází Dekret o nakládání s vodou určenou pro spotřebu a je podepsána ministrem zdravotnictví Renatem Balduzzim.
Jak vyplývá ze zprávy, průzkumy státních laboratoří opakovaně prokázaly, že aplikování filtru nezlepšuje kvalitu vody z kohoutku. „Je chybné myslet si, že použití filtru může eliminovat nebezpečné látky a zlepšit kvalitu vody, jak říkají reklamy,“ cituje italský deník Corriere della serra z 26. března zprávu Ministerstva zdravotnictví. Filtrační zařízení modifikují organolektické vlastnosti, tedy chuť, vůni a barvu.
Podle Mattea Vitaliho, profesora Státní univerzity v Římě, by se mělo používání filtračních karaf zakázat: „Mnohá zařízení nejsou vyhotovena z materiálů vhodných pro potravinářské použití. Nemají jasnou dobu trvanlivosti, která je zásadní pro bezpečnost spotřebitele,“ upozorňuje Vitali v deníku Corriera della serra. Výrobci musejí udělat úpravu do půl roku. Opatření se týká filtračních konvic i pevných zařízení pro umyvadla.
Stejná filtrační zařízení jsou přitom prodávána a používána i v České republice. Problémem se zabýval také Státní zdravotní ústav České republiky. MUDr. František Kožíšek, CSc. spatřuje hlavní problémy v nekonstantní účinnosti jednotlivých zařízení. U některých typů přístrojů mohou být z vody odstraňovány nežádoucí součásti výměnou za jiné, taktéž nežádoucí (chloridy, sodík, sírany). Filtrační jednotky díky vlhku, teplu, temnu a sorbovaným organickým látkám mohou sloužit jako živné médium pro růst mikroorganismů. To může být zdrojem bakteriální kontaminace.
Filtrací se podle MUDr. Kožíška také může zvyšovat tzv. agresivita vody, což znamená nebezpečí zvýšeného vyluhování toxických látek. Jiná Studie státního zdravotního ústavu zabývající se jinou, magnetickou úpravou vody také nedoporučuje tímto způsobem vodu upravovat. Odvolává se přitom i na Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). Dle všeho stále neexistuje prokazatelně bezpečné zařízení, které by dokázalo za všech okolností trvale zlepšit kvalitu vody z kohoutku v domácnostech.
Foto archiv
