Mlýny, železnice, mosty, přehrady, hutě, továrny, bunkry, doly – objekty, které většinou vnímáme jen jako nositele jakéhosi účelu. Jejich estetiku si uvědomujeme, až s odstupem let, nebo až nás na ni někdo upozorní. Je pochopitelné, že právě televize, která sídlí ve městě obehnaném siluetou vysokých pecí a těžebních věží, natáčí nový cyklus nazvaný Zrezivělá krása.
Zaměříme se v něm na technické památky a zavedeme vás na místa, která voní korodujícím železem. Šest půlhodinových dokumentů se věnuje významným lokalitám i mistrům svého řemesla. Nejprve zmíníme unikátní průmyslový celek v Dolní oblasti Vítkovic, pak v dílu nazvaném Železo bratří Kleinů připomeneme impérium rodiny Kleinových z 19. století, nemůžeme vynechat ani televizní vysílač na Ještědu, další pokračování bude věnováno českým sklářům z Tasice a Harrachova, následně připomeneme Stádlecký most a Technický areál v Mladějově.
Zrezivělou krásu vyrábí Centrum publicistiky a dokumentu Televizního studia Ostrava. V dramaturgii Richarda Hýska a Martina Červenky a v produkci Marcely Rovnaníkové se na něm podílejí režiséři Petra Všelichová, Jaroslav Bařinka, Ivo Bystřičan, Veronika Müllerová, Petr Lokaj a Zdeněk Všelicha. Uvidíte od 2. května do 6. června 2011, vždy v pondělí na ČT2 v 18 hodin.
Dějiny průmyslu a industriální architektury jsou u nás stále mladou »disciplínou«, o které se málo hovoří a kterou mnoho badatelů, archivářů a historiků často považuje za něco méně hodnotného. Ve srovnání s hrady, zámky nebo vilami jsou technické památky pořád jaksi na okraji. S lehkým srdcem zvedají zastupitelstva měst ruku pro bourání starých secesních továren, jen proto, aby bylo kde postavit nový obchodní komplex z montovaných hal. Kolik takových příkladů zná každý z nás? Západní Evropa se ke svým technickým památkám obvykle staví lépe a hlásí se víc právě k tomuto historickému dědictví. Jsou ale konkrétní projevy a výsledky i u nás, které můžeme zmínit pochvalně a které jsou dobrým signálem do budoucna. Vydejte se s námi na cestu za svědky průmyslové minulosti. Každý z dílů bude věnován místu, kde přebývá svébytný genius loci, abychom si připomněli podstatná fakta o jejich původu, účelu, proměnách, stavitelích, vlivech na prostředí apod. O památkách hovoří architekti i historici, ale i pamětníci původního dění.
Ostravské Hradčany
První z dokumentů se věnuje významné technické památce Ostravy. Areál Národní kulturní památky »Důl Hlubina, vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren«, zkráceně nazývaný »Dolní oblast Vítkovice« je se svými nejpřísněji chráněnými 11 hektary a dalšími 140 hektary nejrozsáhlejší průmyslovou památkou ve Střední Evropě. Její význam ale nespočívá jen ve velikosti. Průmyslový komplex, který začal vznikat na zelené louce u obce Vítkovice v roce 1828, fungoval po desítky let jako výkonný organismus, kde důl dodával uhlí do koksovny, a ta napájela vysokou pec, kde se tavila ocel zpracovávaná následně v železárnách a rozvážená po železnici do celého světa. Právě dokonalá propojenost historického komplexu je vysoce hodnocena odborníky, stejně jako jeho technické řešení. Památkáři a urbanisté pak vyzdvihují také estetické kvality průmyslového areálu a také jeho výjimečnou roli v městském organismu Ostravy, kde panorama Dolní oblasti Vítkovice funguje jako nejvýznamnější dominanta, jako originální »logo« Ostravy. Dokument režisérky Petry Všelichové uvidíte 2. května na ČT2 v 18 hodin.
Foto: Česká televize